Skip to main content

Expert Prospal: Tahounů v NHL moc nemáme

Bývalý skvělý útočník hodnotí jako expert NHL.com/cs dění v lize, vzestup Columbusu i české hráče a zamýšlí se nad olympiádou

Napsal Václav Prospal / NHL.com

Stejně jako v minulé sezoně píše někdejší vynikající útočník a dvojnásobný světový šampion Václav Prospal, jenž má za sebou 1108 zápasů a 765 bodů v NHL a působí v roli asistenta trenéra české reprezentace, pro NHL.com jako expert. Přečtěte si, co ho zaujalo, překvapilo a jak vidí aktuální vývoj v lize i ve světovém hokeji.

V poslední době se znovu začalo debatovat o tom, jestli NHL pustí hokejisty na olympiádu do Pchjongčchangu. A je to poměrně aktuální téma. Ono se řekne za dva roky, ale za chvilku se přehodí kalendářní rok a olympiáda se koná v únoru 2018. Takže tuhle otázku už je potřeba brzy vyřešit.

Na druhou stranu je to ošemetné téma, na které se odpoví těžko teď hned. Tím, kde se olympiáda koná, v daleké zemi v Asii, NHL víc ztratí než získá. Ale vedení ligy samozřejmě musí také respektovat názor hráčů. A většina hokejistů je pro, aby si na olympiádě zahráli.

V poslední době se v NHL zranilo několik velkých opor a navíc se jedná o hráče střední nebo mladší generace jako Steven Stamkos, Taylor Hall, Johnny Gaudreau nebo Tomáš Hertl. To není náhoda a je možné, že společným jmenovatelem je obrovská náročnost současné NHL.

Tempo a nasazení v zápasech je obrovské. Neříkám, že v 90. letech nebo po roce 2000 to bylo jednodušší, ale ty nároky na lidské tělo jsou větší a větší. Mění se tréninkové návyky, spousta různých nových věcí pro ten konečný produkt stát se hotovým a kvalitním hráčem. A tím, jak je NHL náročná sama o sobě, je tělo opotřebované daleko víc. Ti kluci, kteří jsou zranění, hrají obrovské minuty ve svých klubech. A jsou na ledě strašně vytížení.

Být dnes profesionální hokejista, to není jen tak, že odehrajete sezonu a hotovo. Pro některé hráče už má pracovní rok ne 11 měsíců, ale 11 měsíců a tři týdny a jen jeden týden volna, aby se dokázali dobře připravit na další sezonu v NHL. A čím je člověk starší, tím víc si musí dávat pozor na svoje tělo, tím musí být ještě lépe připravený, aby nepřišel o místo v sestavě. Nároky na tělo tím rostou.

Ono je to zároveň hrozně individuální. Někdo může mít to štěstí, že mu tělo vydrží, jiný to štěstí nemá. Je strašně těžké hodnotit, jestli to mladí dnes mají těžší než moje generace, nebo generace přede mnou. Nároky se zvyšují. Zápasů v NHL je sice relativně stejně, ale je tam daleko míň dní na odpočinek, víc cestování, je to fyzicky náročnější, jelikož hokej se neustále zrychluje.

Z klubů mě v poslední době hodně zaujali Columbus Blue Jackets. Myslím, že mají za sebou velmi dobrý začátek soutěže. Po prvních dvou prohrách najeli na vítěznou vlnu. V pátek večer jsme se na ně byli s rodinou podívat, hráli proti Tampě, a myslím, že byli ve všem rychlejší. Že ve všech aspektech hry byli lepší a zaslouženě vyhráli. A to bych řekl, že Tampa má velice dobrý tým, který hraje zajímavým stylem pro diváka, ale zrovna v tom zápase proti Blue Jackets se domácím nevedlo - proto, že na tom Blue Jackets byli rychlostně líp a byli ve všem hladovější.

S jejich trenérem Johnem Tortorellou jsem v kontaktu pořád. Udržuju kontakt jak s Johnem, tak s Mikem Sullivanem z Pittsburgh Penguins. S Tortsem je to trochu těžké, protože on nasadí na své tělo tu masku, které se říká 'Gameface', takový ten zápasový obličej. Ponoří se do toho a 'Gameface' nechá odejít až po posledních zápasech sezony - do té doby pro něj neexistuje nic jiného než hokej. Snad jen s výjimkou svátků jako třeba Den díkuvzdání, který tady teď byl. Torts je ponořený do své práce a toho času moc není.

Když se budeme bavit o českých hráčích, tak jsem rád, že Michael Frolík měl vynikající start do sezony. Myslím, že pět šest gólů je na kluka, který nedostával tolik ofenzivních šancí, v téhle fázi roku skvělý počin. Taky je dobré, že se od začátku sezony daří Jakubu Voráčkovi.

Líbí se mi, že i Radim Vrbata se opět chytil, zase se vrátil do Phoenixu a našel tam svojí pohodu. Myslím, že v Coyotes se mu vždycky dařilo velmi dobře, trenér mu věří, on si věří na svém místě a potvrzuje kvality, že body dokáže dál sbírat a góly dokáže dávat i po nevydařené sezoně ve Vancouveru.

Bohužel těch pozic hráčů, kdy jsou z nich tahouni mužstev, tady v NHL my Češi už moc nemáme. Je to škoda, ale na druhou stranu je to i tím, že bodově se Čechům nějak extrémně nedaří. David Krejčí, Tomáš Plekanec, Ondřej Palát tady v Tampě, ti mají důležitou roli ve svých týmech, ale ani oni body příliš nesbírali.

Michal Neuvirth je zraněný, Petr Mrázek má těžkou pozici tím, že Jimmy Howard se dostal do obrovské pohody a chytá najednou daleko víc zápasů, než Red Wings plánovali. Víc by mě těšilo, kdyby se čeští hráči prosazovali víc a měli ve svých týmech důležitější pozice.

Ctete více