V torontské a posléze edmontonské bublině 2020 patřil dokonce mezi adepty na Conn Smythe Trophy, když ve 25 utkáních play off nastřílel jedenáct gólů a přidal sedm asistencí. Jen Brayden Point měl tehdy z jeho spoluhráčů víc tref (14).
O necelý rok později přispěl k obhajobě Lightning 13 body (5+8). Palát opět ukázal, že je z něj Pan Někdo.
To když v červenci 2013 přijel na svůj první předolympijský sraz do Kravař, cítil se mezi staršími hráči, jako byli Patrik Eliáš nebo Marek Židlický trochu nesvůj a nervózní. Ale záhy roztály ledy.
"Přišel Židla, ať si sedneme k nim a bylo to," vzpomínal Palát. "Měli jsme pak v Kravařích asi dvě porady, ale spíš, abychom se my mladší seznámili se staršími hráči," popisoval.
Přes den se hrál nohejbal i plážový volejbal, večer padlo nějaké to pivo...
Více k tématu: [České hvězdy olympiády: Martin Nečas]
Trenér Hadamczik chtěl mít původně v Soči jen jednoho hráče z Tampy, ale nakonec letěl na zimní Hry do Ruska kromě Paláta i řízný bek Radko Gudas.
Olympiáda však pro natěšenou českou ekipu nedopadla dobře. Nejdřív porážky ve skupině se Švédskem (2:4) a se Švýcarskem (0:1), pak čtvrtfinálový propadák s Američany (2:5). Soči není zrovna akce, na kterou by se v českých končinách chtělo někomu vzpomínat.
Celkově pak Palátovy reprezentační zkušenosti nejsou tak široké. Lightning za dobu jeho působení patří každoročně mezi favorizované týmy a tak mu na akce národního týmu tolik prostoru nezbývalo.
V roce 2016 ale hrál v Torontu na nepodařeném Světovém poháru, kde Češi skončili už ve skupině. Před dvěma lety pak reprezentoval na mistrovství světa v Bratislavě, v němž národnímu týmu unikla bronzová medaile až při nájezdech s Ruskem.
Trenér Miloš Říha tehdy využíval Paláta hlavně ve čtvrté formaci, takže jeho bilance 1+1 z deseti zápasů byla trochu matoucí. Přitom borci, kteří v NHL nepatřili k žádným statistickým přeborníkům, prožívali na Slovensku bodové hody. Jako třeba Michael Frolík (7+7), nebo Dominik Simon (4+12).