polak_10261

Jindy při zápasech připomíná spíš ledového zápasníka, tentokrát však Roman Polák působil dojmem ladného krasobruslaře. Český bek ve službách Dallas Stars si zprava elegantně nabruslil před brankáře Johna Gibsona a s noblesou tanečníka Star Dance puk bekhendem poslal do branky.
I díky této trefě hráči Stars v noci na pátek přemohli Anaheim Ducks 5:2.

Dallas se znovu přesvědčil, že v Polákovi během léta nezískal žádného bezduchého hokejového bouchače, ale spíš někoho, kdo má v sobě vedle říznosti a tréninkové píle také až překvapivé množství herní šikovnosti.
"Je to hodně ostřílený kluk," chválil generální manažer Jim Nill. "Jeho přítomnost našim obranným řadám velice pomáhá."
Polák za sebou nemá jednoduché období. Zkušený veterán si před rokem vážně poranil nohu. Návrat na led se protahoval, vlastně to v jednu chvíli reálně vypadalo, že už si v NHL nikdy nezahraje. Nakonec v uplynulé sezoně odehrál za Toronto Maple Leafs 54 utkání, připsal si 12 bodů. A jelikož si jeho vleklých trablů se zdravím všimli i ostatní, byl klubem dokonce nominován na Bill Masterton Trophy za oddanost hokeji.

Polák dal bekhendem svůj první gól v dresu Stars

Jenže kariéra hokejového profesionála nebývá pohádkovým příběhem, který vždycky spěje k happyendu. Prestižní cenu tak nakonec bral Brian Boyle z New Jersey Devils, Polák se nedostal ani mezi tři nejžhavější kandidáty. Podstatnější však pro něj byla nejistota pramenící z konce smlouvy u Maple Leafs.
Zase tu byly ty pochybnosti. Co s ním bude dál?
Dvaatřicetiletý obránce dokonce připouštěl, že by se mohl vrátit do české extraligy, pravděpodobně do Vítkovic či Třince. Na to ovšem nakonec nedošlo, neboť ho hned v první den trhu s volnými hráči podepsal Dallas; upekli spolu roční smlouvu na 1,3 milionu dolarů.
Zřejmě to byl ze strany klubu dobrý nápad.
Stars bojují v našlapané Centrální divizi, v bitvách s bezprostředními konkurenty se gladiátor jako Polák hodí. Na soupeře často platí jeho důraz a nesmlouvavost, v letošní sezoně navíc předvádí velmi disciplinovanou hru - dosud v sedmi duelech vyfasoval pouhé dvě trestné minuty. Když se k tomu přičte, že je v plus minus hodnocení na cifře +3, značí to nesmírnou užitečnost.
Tím spíš, když se povede taková paráda jako ve čtvrtek.
"Dostal jsem textovku, ať ten puk Polákovi radši schovám, protože takových gólů od něj moc neuvidíme," žertoval kouč Jim Montgomery.
Více k tématu:[Benn chce konečně úspěch\]
Je pravda, že od Poláka se žádné pravidelné kanonýrské představení nedá očekávat. V NHL má za sebou třináct sezon, jeho gólové maximum přinesl ročník 2014-15, kdy se trefil pětkrát. Vyhlášený poctivec a dříč by toho možná ve statistikách napočítal víc, pokud by ho tak často neprovázela zranění.
"Nějak poznamenaná byla už každá část mého těla," řekl v nedávném rozhovoru pro Deník. "Vykloubená nebo utržená ramena, šrouby jsem měl i v levé noze, kolena urvaná, břišní svaly, otřesy mozku. Nebylo toho málo."
Právě teď jeho tělo drží, v sezoně zatím sneslo i dosavadních 14 hitů a 10 zblokovaných střel. Jistě, Polák na ledě stráví průměrně 13:36 minuty, to není žádná hitparáda. Dallas ovšem ví, že jakmile svého brouska přece jen nasadí, nesplete se. Může se na něj spolehnout.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
To je pro rodáka z Ostravy docela příjemná změna oproti rok staré situaci, kdy zvažoval završení kariéry v NHL.
"Tehdy mě napadaly různé černé myšlenky," přiznal. "Snažil jsem se je eliminovat, jenže mi bylo zároveň jasné, že se i tohle může stát. Pořád jsem se ale snažil být pozitivní. Připouštěl jsem si, že to za oceánem budu mít asi složitější, úplný konec že z toho ale nebude."
V tomhle měl pravdu. Asi to v jeho věku o něco víc bolí, navíc se vzhledem ke svému stylu mockrát v titulcích článků neobjeví, fanoušci ho příliš často skandováním neodmění. Každý takový moment jako ve čtvrtek proti Anaheimu mu ale ukazuje, že to pořád stojí za to.