Téma týdne: Rekordní obraty i sláva v Torontu

Každý pátek v sezoně 2026-27 vám nabízíme rubriku Téma týdne. V ní rozebíráme největší příběhy a společné jmenovatele dění v NHL v posledních sedmi dnech. Tentokrát jsou hlavním motivem velké obraty v zápasech.

Fanoušci NHL zírali na tenhle počin s otevřenými ústy - a ti, kteří drželi palce Montreal Canadiens, tomu snad nechtěli ani uvěřit. Nejzajímavějším momentem týdne na ledě NHL byl bezesporu obrat celku Winnipeg Jets, jenž tři minuty a 39 sekund před koncem nastartoval nevídanou stíhací jízdu: ze stavu 0:4 do konce třetí třetiny udělal remízu a následně vyhrál zápas v prodloužení.

Vyrovnání se navíc hostům v Bell Centre povedlo během pouhých dvou minut a šesti sekund, šlo o historicky nejrychleji vstřelené čtyři góly Jets po sobě. A v jistém ohledu to byl rekord celé NHL - tak pozdní čtyřgólový obrat ještě nesvedl v dějinách vůbec nikdo. Winnipeg tím přebili i Los Angeles Kings z roku 2007, kteří ke stažení čtyřgólového náskoku soupeře nakročili v čase 52:46.

"Čtyři góly za dvě minuty nedáte moc často. Spíš nikdy. Bylo to úžasné. Přišlo mi to jako výhra v play off. Jsem za kluky nesmírně šťastný," řekl po zápase kouč hostů Scott Arniel.

"Co k tomu napsat? Je to docela jasné. Zkrátka jsme nehráli dost dobře na to, abychom to dotáhli," napsal montrealský útočník Juraj Slafkovský v blogu pro NHL.com/cs. "Musíme se z toho poučit, dneska je nový den, měli jsme dobrý trénink. Zítra další zápas a s ním další příležitost. Otočíme list a jdeme dál."

Canadiens se to vcelku povedlo, ve čtvrtek zdolali Utah Mammoth 5:4 po prodloužení a udrželi se na druhém místě Atlantické divize.

Obrat Winnipegu ovšem nebyl jediným velkým comebackem v této sezoně. Ottawa Senators prohrávali v Los Angeles 1:5, ale dokázali duel dotáhnout a brali aspoň bod za porážku 5:6 po prodloužení. S Anaheim Ducks zase Senators vedli 3:0, ale prohráli 3:6. A v noci na pátek stáhli St. Louis Blues během tří minut a osmi sekund v polovině třetí třetiny manko 1:4 na ledě New Jersey Devils na 4:4, byť i oni nakonec podlehli domácím v nastavení.

Z historického hlediska však ani obrat Winnipegu nebyl nijak ojedinělý. Výher v zápasech, ve kterých daný tým otáčel minimálně čtyřbrankové manko, bylo v historii NHL dokonce už 96. Z toho otoček po pětigólovém vedení soupeře celkem deset, poslední se povedla Chicago Blackhawks 12. října 2009 proti Calgary Flames, kdy domácí prohrávali už 0:5, ale duel nakonec vyhráli 6:5 po prodloužení.

Boston opět na vítězné vlně

Po dvou porážkách na krátkém tripu z konce října se hokejisté Boston Bruins znovu vrátili na vítěznou vlnu. Pomohly jim k tomu dva těsné zápasy doma: v sobotu zdolali Chicago 5:4 po prodloužení, v pondělí Vegas Golden Knights 5:4 po nájezdech. Díky tomu se dostali do pohody a ve čtvrtek dobyli halu Pittsburgh Penguins v poměru 6:2.

S bilancí 12-4-1 je tak Boston možná až trochu překvapivě nejlepším týmem nabušené Atlantické divize.

Velkou zásluhu na tom mají brankáři. Jeremy Swayman má po 12 startech bilanci 8-3-1, průměr 2,31 a úspěšnost 91,3 procenta a nováček Michael DiPietro má po pěti utkáních ještě lepší čísla: 4-1-0, průměr 2,2 a úspěšnost 92,4.

David Pastrňák nasbíral v posledních sedmi zápasech 10 bodů a celkem jich má po 17 utkáních 22 (8+14), navíc skóroval proti Vegas v penaltách. V Pittsburghu se dvěma góly chytil i Pavel Zacha, jenž má po 16 startech bilanci 5+7. Přispívají ale všichni, šlape celý tým.

"Letos máme určitě širší kádr než v minulosti," hledal příčiny raného úspěchu bostonský kouč Marco Sturm. "Každá lajna dovede dávat góly, každou z lajn můžu nasadit v jakékoliv fázi zápasu. Je fajn vidět, že nám k výhrám pomáhají úplně všichni."

Stínem na aktuálním lesku Bruins je jen zranění nováčka Jamese Hagense, který v dosavadních 17 startech nasbíral 12 bodů (6+6), ale po krosčeku od Samuela Girarda v Pittsburghu nedohrál.

Síň slávy otevírá brány

Během nadcházejícího víkendu zaostří oči fanoušků do Toronta, kde se bude konat slavnostní přijetí nových členů do Hokejové síně slávy. Těmi se stanou Patrice Bergeron, Keith Tkachuk, dva gólmani Carey Price s Pekkou Rinnem, manažer Brian Burke a hokejistka Cindy Curley.

V neděli se bude konat setkání těchto legend s fanoušky a večer jejich nástup na led před zápasem Toronto Maple Leafs s New Jersey, v pondělí pak samotný slavnostní ceremoniál.

Bergeronově přijetí budou určitě tleskat v Bostonu, kde byl elitní kanadský centr kapitánem a jako mentor vedl mimo jiné i Pastrňáka. Tkachukovi v St. Louis i na Floridě, kde hrají jeho dva synové Brady a Matthew za Panthers. A Rinnemu zase v Nashvillu, který v roce 2017 dotáhl do finále Stanley Cupu a kde se stal nejlepším brankářem klubové historie.

Totéž se možná dá říct i o Priceovi v Montrealu, a to i přes zástupy slavných mužů s maskou i bez během více než stoletých dějin Canadiens.

"Myslím, že o žádném jiném brankáři se ve městě nebude mluvit víc než o Carey Priceovi až do doby, než tam ten nový vychytá Stanley Cup. A možná ani potom. Přijít do NHL takhle mladý a prosadit se pod mikroskopem, jaký existuje jen v Montrealu, je úchvatné," řekl o bývalém spoluhráči někdejší obránce a televizní expert P.K. Subban.

"Na to nemůže být připravený nikdo. Nikdo, kdo to neprožil, nemá tušení, jaké to je být v takové pozici," nabídl Subban mimoděk srovnání se současným mladým brankářem Canadiens Jakubem Dobešem, na kterého letos zmiňovaný tlak hodně doléhá. "(Price) se s tím dokázal popasovat a dlouhá léta chytal na té nejvyšší úrovni. To je pro mě možná větší důkaz velikosti než triumf ve Stanley Cupu."