halak-02-032723

Také v sezoně 2026-27 vám přinášíme sondu na opačnou stranu Atlantiku. V rubrice Evropský led se každý čtvrtek zaměřujeme na dění v jednotlivých ligách i na mezinárodní scéně, které často bývá nějakým způsobem spjato s NHL. Tentokrát jsme se podívali na ohlášený návrat Jaroslava Haláka k hokeji.

----------

V NHL odchytal 581 zápasů, zaznamenal 295 vítězství a vychytal 53 čistých kont. Od hranice tří set vítězství ho dělilo pouhých pět výher. Jeho zámořská kariéra však skončila dříve, než tohoto milníku dosáhl.

A po delší herní pauze by teď mohl pokračovat v české extralize.

Přestože od posledního soutěžního zápasu uplynuly více než tři roky, zkušený slovenský brankář se rozhodl, že to ve 41 letech ještě jednou zkusí. Chce obnovit profesionální kariéru, ale ne za každou cenu. Nejraději by pokračoval v Evropě, přestože celou rodinu má v Bostonu. Preferovanou destinací je Česko.

"Chtěl bych to ještě zkusit. Myslím si, že na to mám a že na pár let to v sobě ještě mám," řekl na srazu slovenské reprezentace před Německým pohárem. Halák totiž dostal pozvání, aby se připojil k mužstvu trenéra Vladimíra Országha, zatrénoval si s ním a předal zkušenosti mladším hráčům.

Videoklasika: Halák stanovil rekord play off

V NHL nastoupil naposledy v dubnu 2023 v dresu New York Rangers. Po sezoně nepodepsal smlouvu s žádným klubem, ale v listopadu dostal příležitost zabojovat o pokračování v týmu Carolina Hurricanes. Klub z Raleighu ho pozval na zkoušku po zdravotních problémech brankáře Frederika Andersena. Slovenský veterán s mužstvem trénoval asi dva týdny, ale smlouvu nakonec nepodepsal.

Podle kouče Roda Brind'Amoura šlo o vzájemné rozhodnutí, které vzešlo spíše ze strany Haláka. Ten musel při rozhodování o dalším pokračování kariéry zohlednit také rodinné okolnosti - s odstupem času však přiznal, že některá rozhodnutí možná učinil příliš brzy.

"Možná jsem udělal i nějaké unáhlené závěry z toho všeho, když mi nevyšlo angažmá v Carolině," řekl tento týden serveru Hockey Slovakia.

Během 17 sezon se stal nejúspěšnějším slovenským brankářem historie NHL. Postupně působil v sedmi klubech: Montreal Canadiens, St. Louis Blues, Washington Capitals, New York Islanders, Boston Bruins, Vancouver Canucks a New York Rangers. V roce 2012 získal s kolegou Brianem Elliottem ze St. Louis William M. Jennings Trophy, o osm let později ji vybojoval také s Tuukkou Raskem v Bostonu.

Po neúspěšné zkoušce v Carolině se však zdálo, že se jeho kariéra definitivně blíží ke konci. Další možnost přišla v únoru 2024, kdy se v závěru přestupového období dohodl se Slovanem Bratislava, kde kdysi působil před odchodem do zámoří.

Nakonec se rozhodl, že do Slovanu nepůjde. Rozhodnutí vysvětlil tím, že nechtěl před play-off narušit fungování týmu, v němž byl brankářskou jedničkou Denis Godla. Uvědomoval si také, že po desetiměsíční zápasové přestávce by byl okamžitý návrat náročný.

V létě 2025 oficiálně oznámil konec kariéry. Zdálo se, že jeho profesionální cesta je uzavřena.

Po několika měsících však přišel nečekaný impuls. Významnou roli v Halákově rozhodnutí sehrál bývalý spoluhráč Zdeno Chára. Ten ho oslovil s nabídkou nastoupit v jeho rozlučkovém zápase Zee's Final Shift, který se hrál v srpnu v Trenčíně.

"Když mě Zdeno poprosil, jestli přijedu na zápas, řekl jsem mu: Zdenko, ale opravdu víš, co děláš? Vždyť musím začít znovu trénovat. Není to tak, že se jen ukážu na zápase a postavím se do branky," zavzpomínal.

Právě příprava na exhibiční utkání v něm však probudila něco, co mu během let mimo profesionální hokej chybělo. "Možná mě tím Zdeno vlastně nakopl. Zavolal mě na zápas a nějak mě to chytlo. Hokej mi opravdu chyběl. Chyběly mi ty pocity z vítězství i ze samotného chytání."

Po návratu do Bostonu, kde žije s rodinou, začal dokonce trénovat intenzivněji. "Neměl jsem žádnou velkou svalovou bolest ani nic podobného. Tělo zareagovalo správně a cítím, že to v sobě stále mám. Proto bych to chtěl zkusit."

Otázkou však zůstává, kde by mohl pokračovat. Halák zatím konkrétní nabídku nemá, ale jeho představa je poměrně jasná.

"Nejlepší by bylo jít chytat někam do Česka, dochytat tam sezonu a potom se uvidí, co bude dál," uvedl pro Hockey Slovakia.

Extraliga by pro něj mohla být zajímavou možností. Patří mezi kvalitní evropské soutěže a zkušený brankář s téměř šesti stovkami startů v NHL by mohl být pro některé týmy atraktivní posilou. Zajímavý by mohl být zejména pro kluby, které nejsou spokojené s výkony svých brankářů nebo hledají zkušenou alternativu před rozhodující částí sezony.

Podobně uvažuje i samotný Halák. "Uvidíme, který klub shání brankáře nebo není nějak spokojený se svými gólmany, a podle toho se zařídím," řekl.

Jeho příchod by samozřejmě představoval i určité riziko. Přestože má obrovské zkušenosti z NHL, od posledního soutěžního zápasu uplynulo více než tři a půl roku. Otázkou proto zůstává, jak rychle by se dokázal přizpůsobit zápasové zátěži.

Na druhou stranu by případný zaměstnavatel získal brankáře, který během kariéry zažil vypjaté zápasy play-off a patřil mezi respektované gólmany ligy.

Nelze vyloučit ani návrat na Slovensko. Tentokrát však Halák podle vlastních slov se Slovanem nejednal.

"Se Slovanem zatím ne. Budu poslouchat nabídky, které přijdou. Věřím, že se nějaké najdou, a potom to budeme řešit."

Při rozhodování navíc nebude důležitá pouze sportovní stránka. Halák žije s manželkou a dětmi v Bostonu, kde mají své zázemí.

"To všechno budeme muset ještě doladit, zejména logisticky. Zatím nemám žádnou konkrétní nabídku, takže to budeme řešit, až přijde."

Kromě Chárova rozlučkového zápasu absolvoval Halák koncem října také exhibiční utkání bývalých hráčů Montreal Canadiens a Winnipeg Jets před NHL Heritage Classic pod širým nebem. Pro slovenského brankáře to byl návrat do minulosti. Montreal ho v roce 2003 draftoval a právě v jeho dresu začal svou kariéru v NHL.

Když si ve Winnipegu po letech znovu oblékl slavný červeno-modrý dres, vrátily se mu vzpomínky na první roky v zámoří.

"Byl to opravdu skvělý pocit. Už to bylo dávno, co jsem měl na sobě montrealský dres. Když jsem si ho znovu oblékl, vrátily se mi staré vzpomínky," přiznal. "Pro mě jsou to nejkrásnější dresy v NHL. Byl to můj první tým, takže to bylo něco výjimečného."

Během exhibice ve Winnipegu ho na tribuně sledovaly také jeho dvě děti. A právě rodina je jedním z důvodů, proč se Halák rozhodl znovu zabojovat o místo v profesionálním hokeji. Jeho desetiletý syn a třináctiletá dcera se totiž vydali v otcových stopách. Oba chytají a Halák by byl rád, kdyby ho ještě zažili v soutěžním zápase.

"Když jsem skončil, byli ještě malí. Takže bych chtěl, aby mě ještě viděli chytat naživo," vysvětlil.

Po exhibičním utkání ve Winnipegu však od svých dětí dostal také hodnocení svého výkonu. A nebylo úplně shovívavé.

"Hned mi řekly, že ten gól jsem mohl chytit. Obě mi to po zápase připomněly. Ale řekly také, že jsem měl docela dobré zákroky, takže jsem byl spokojený."

CS_darkblocks

Příbuzný obsah