Crosby se zařadil k největším postavám historie

Klub tisícovkářů má v NHL od čtvrteční noci 86 členů. Na toho posledního ovšem platí anglické úsloví 'last but not least', tedy že je poslední v čase, ale rozhodně ne ve významu.
Naopak. Sidney Crosby, který si asistencí ve čtvrtečním zápase s Winnipeg Jets připsal tisící bod kariéry v NHL, je už teď jednou z nejvýznamnějších postav hokejové historie. Dá se říci, že od dob dominujícího Jaromíra Jágra liga tak velkou osobnost neměla a po Waynu Gretzkym a Mario Lemieuxovi je to právě Crosby, který se stal hlavní hvězdou a tváří NHL.

Možná, že tuhle pomyslnou štafetu, kterou on sám převzal od zmiňované velké trojky, místo něj brzy potáhne o dekádu mladší Connor McDavid z Edmonton Oilers. Ale prozatím se zdá, že navzdory konkurentům jako Alex Ovechkin, Patrick Kane, Carey Price, Erik Karlsson nebo Brent Burns stále platí: Crosby je nejlepším hráčem světa.
Přitom na ledě občas spatříte hokejisty, kteří jsou s pukem šikovnější (jako Kane), kteří umí lépe vystřelit (jako Ovechkin) a dokonce i kteří mají lepší nahrávku (jako třeba Joe Thornton ze San Jose Sharks).
Crosby je v těchto věcech sice až 'druhý nejlepší', zato je však umí všechny. Je nejkomplexnějším hráčem moderní doby, vzorem ideálního hokejisty. Dovede tvořit hru, střílet (s 31 góly je nejlepším kanonýrem probíhající sezony), nahrávat, tečovat, clonit, vyhrávat buly, přitvrdit i bránit. Nepředržuje puk, ale díky skvělé orientaci a pohotovosti se vždy zdá, že s ním udělá to, co je v daný moment ideální.

"Jeho schopnost dominovat na malém prostoru mezi těsnou obranou je úžasně silná. Má periferní vidění srovnatelné s největšími hráči historie. Včetně Wayna Gretzkyho," řekl o něm hokejový analytik Pierre McGuire.
"Dovede nahrát přesně na hokejku za sebe, žabičkou, naslepo... Vidí víc možností, než kolik jich jiný člověk vidí při pohledu na hru z tribuny," divil se už před lety obránce Josh Gorges.
Křídla kolem Crosbyho díky tomu pravidelně rostou ve velké hráče, ať už k němu postavíte kohokoliv. Hraje pro tým. A je skvělým lídrem.
I proto se může pyšnit sbírkou úspěchů jako málokterý hráč v historii. Vyhrál dvě olympiády (2010 a 2014) a World Cup 2016 s Kanadou, na němž byl vyhlášen nejužitečnějším hokejistou turnaje. V roce 2015 si jako kapitán suverénně došel pro titul mistra světa IIHF v Praze. Jako kapitán získal dva Stanley Cupy s Pittsburgh Penguins (2009 a 2016) a loni dostal Conn Smythe Trophy pro MVP play off. Dvakrát vyhrál bodování NHL (2007, 2014) a ve stejných letech získal Hart Trophy pro nejužitečnějího hráče sezony.
"Sid je o krok napřed ve všech činnostech jako jsou přihrávky, tvorba hry, schopnost činit hráče kolem sebe lepšími. Tohle umělo jen pár hokejistů jako Bobby Orr nebo Mario Lemieux. On to dokáže taky. Dovede zvednout jakýkoliv tým," řekl o něm Wayne Gretky stanici Sportsnet během finále Stanley Cupu 2016.
A ta produktivita... Jen Orr, Gretzky, Lemieux a Mike Bossy měli v historii NHL vyšší průměr bodů na zápas než Crosby s číslem 1,32.
Ač má kapitán Penguins pro hru jiné fyzické i pohybové předpoklady než Jágr, jednu věc s ním má společnou: obrovskou oddanost hokeji a neustálé přemýšlení o tom, jak ze sebe udělat ještě lepšího hráče. Když jako malý kluk v Cole Harbour a v Halifaxu převyšoval svou hrou o tři roky starší chlapce, trenéři si všimli, že se stejně pořád chtěl učit a zlepšovat. Doma ve sklepě v každé volné chvilce střílel na branku a když minul, udělal další šmouhu nebo důlek na staré rodinné sušičce prádla, která je dnes artefaktem ve Sportovní síni slávy provincie Nova Scotia.
"Sid se každý den v týdnu od rána do večera staral jen o hokej. Neskutečně ho miloval, skoro nic jiného pro něj neexistovalo. Měl obrovskou motivaci, aby byl nejlepší. A to jsme pořád byli ještě kluci," vzpomínal Jack Johnson, obránce Columbus Blue Jackets, jenž hrál s Crosbym v žákovském týmu.
"V dnešních dnech mě motivuje už jen to, že se blíží léta, v nichž moje kariéra bude mít sestupnou tendenci a já se je budu snažit co nejvíc oddálit a ten sestup učinit co nejmírnějším," řekl stránce Sports Illustrated samotný Crosby, jenž stále ještě nepřekročil třicítku. "A noví kluci, kteří zaplavili ligu, jsou pro mě další motivací. Jsou mladí a hladoví. Chtějí se dostat tam, kde jsem já. Jsou rychlí. Jsou silní. S množstvím takového talentu v soutěži se člověk chce a musí také zlepšovat. Pro mě je to zábavná součást hry. Strašně rád přizpůsobuju svůj hokej vývoji rok po roce a hledám cesty, jak ze sebe vždycky dostat to nejlepší."
Kromě toho má Crosby ještě jednu velkou devizu. Perfektně zvládá svou roli vzývané hvězdy, mediální tváře NHL i vzoru pro mladé kluky při chování mimo led. Když přišel v roce 2005 do Pittsburghu, pomohl postavit na nohy chřadnoucí klub a udělal z něj ligovou velmoc. Chápe, že na jeho slova čekají miliony fanoušků. Že rozhovory, natáčení i fotografování jsou součástí života hokejového profesionála. A k tomu si hlídá, aby nebyl kontroverzní.

Svůj první rozhovor dal v sedmi letech, od té doby jich byly tisíce. V lize přesto najdete jen málo vstřícnějších hvězd. Malá epizoda jako příklad: Když autor tohoto článku pořizoval v roce 2008 v zákulisí pittsburské haly fotografie a rozhovor s tehdejším útočníkem Penguins Petrem Sýkorou, Crosby zrovna šel okolo a sám od sebe se zeptal: "Nepotřebujete něco?" A pak se nechal s českým křídlem několikrát trpělivě vyfotit.
I pro tenhle přístup a jednání je pro NHL nejdůležitější personou dneška. A ještě dlouho bude. Před dovršením třicítky prožívá nejlepší období kariéry, v němž po návratu do plné formy z pauzy dané potížemi s otřesy mozku už několik let dominuje na mezinárodní i na ligové scéně.
Dosažení hranice tisíc bodů v NHL je jen další pečetí jeho majestátu.