Finalista Pastrňák nebere play off jako automatické

Redakce NHL.com/cs se exkluzivně účastnila sezení s vybranými hvězdami ligy na evropském i americkém Player Media Tour. Během září vám přineseme rozhovory s nimi jako upoutávku před startem sezony 2019-20. Začínáme s útočníkem Davidem Pastrňákem z Boston Bruins.

Zahrál si poslední utkání sezony NHL, ale po něm odcházel z ledu smutný. David Pastrňák zažil podobně jako třeba Tomáš Hertl o tři roky dřív, jaké to je být poraženým finalistou Stanley Cupu, když začátkem června s Boston Bruins nestačil v sedmém zápase série na nové šampiony St. Louis Blues.
O tom, jak by se chtěl dostat ještě o stupeň výš, ale před novou sezonou nemluví. Moc dobře ví, jak těžké bylo projít tam, kam se marně snažilo dostat zbylých 29 týmů NHL. Ba dokonce jak těžké bylo už jen vybojovat postup do play off.

"Hlavně naše (Atlantická) divize je strašně těžká," připomíná bostonské křídlo.
Jediný krok, jediná výhra od Stanley Cupu. Jak dlouho trvalo, než jste se s tímhle faktem smířil?
"Určitě je to frustrující, opravdu smutné. Bolet to bude ještě dlouho, možná už napořád. Ale nedá se nic dělat, musíte se posunout dál, dál se zlepšovat. Zvednout zadek a dřít ještě víc, abyste měli tu příležitost znovu."
Jaké poučení z porážky pro vás plyne?
"Je potřeba dívat se na to pozitivně, když už jste to dotáhli takhle daleko a prohráli jste vlastně kvůli jedinému zápasu. Je tam spousta pozitiv, která si z toho můžeme vzít. Využít tuhle zkušenost k ještě větší motivaci. Chcete tam přece být znovu, ne? Hokej je bláznivá hra, když se nad tím zamyslíte, hrajeme celou sezonu - a o všem pak rozhodne jediný zápas. Samozřejmě tam byly nějaké chyby, ale je potřeba se zaměřit na pozitivní věci a využít je pro sebedůvěru i motivaci."
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Popište, jak vypadala vaše letní příprava.
"Bylo to stejné jako jindy. Čtyři týdny jsem nedělal nic a trávil čas jen s rodinou a kamarády. Pár dovolených a pak jsem se začal chystat na novou sezonu. Nějaký čas jsem strávil v Praze s kondičním trenérem. Uteklo to docela rychle. Léto už skoro končí a já se nemůžu dočkat, až zase začne sezona."
Co bylo na letní přestávce nejlepší?
"Protože sezona byla tak dlouhá a cítil jsem, že bych si měl od bruslí odpočinout, vydal jsem se do Španělska i s osobními trenéry a s bráchou i s mámou, kteří se mnou obvykle na dovolenou nejezdí. Byly to takové prázdniny smíchané s přípravným kempem mimo led. To byla pro mě novinka a moc se mi to líbilo. Ve Španělskou bylo krásně a dovolenou jsem si užil o to víc, že v sezoně moc volného času nemám."
Letní pauza je pro vás kratší než obvykle. Ovlivnilo to vaší přípravu?
"Já osobně potřebuju vždycky stejně dlouhé volno, ať už hraju do dubna, nebo do června. Sezona je opravdu dlouhá, je to těžké mentálně i fyzicky. Takže si myslím, že člověk pak nemůže krátit dovolenou. V přípravě je to pak o tom, že trochu víc času než jindy trávím mimo led a trochu méně času na ledě."

Po play off jsou těla hráčů dobitá. Už jste spravil to svoje?
"Jo, cítím se celkem dobře. Vždycky je fajn cítit se stoprocentně zdravý. Pak můžu naplno pracovat na své hře."
Co se týče statistik, zlepšujete se každým rokem. Cítíte, že jste své výkony dostal tam, kde je chcete jako hráč mít?
"Nedávám si žádné cíle. Chci zůstat zdravý a rok od roku hrát lepší hokej. Samozřejmě se chci dostat na své maximum a to se nepovede za jeden rok. Jdu krok za krokem, každý rok se snažím být lepší. To je to jediné, na co se při plánování soustředím."
Viděli jsme tedy už toho nejlepšího Davida Pastrňáka, nebo to ještě přijde?
"Každý se může zlepšovat. Je tolik herních činností, na kterých se dá pracovat, milion věcí ke zlepšení. Je to jen na vás, jestli se to povede, nebo ne. Samozřejmě největší roli v tom hraje zdravotní stav. Vždycky tam bude nějaký zádrhel, ale přes ty se musíte dostat."

Když hráči prohrají finále, často mají pro další rok přístup: titul, nebo nic. Jak to berete vy?
"Takhle se na to nedívám. Bude to těžké. Tahle liga je strašně náročná. A speciálně naše divize, kde jsou skvělé týmy a některé z nich se letos nedostaly do play off, takže budou opravdu hladové. Ale všeobecně platí, že už jen vybojovat play off je v NHL strašně těžké. Náš cíl je dostat se tam. Kluby v (Atlantické) divizi posilují a jsou hladové. Když už se do play off dostanete, jdete dál a stát se může cokoliv. Ale nemyslíme si, že to pro nás bude snadné jen proto, že jsme v minulé sezoně hráli finále. Naopak, nejspíš to bude těžší."
Nebude ale pro vás výhoda, že jste stmelený tým prověřený těžkými bitvami play off, s jasnou identitou, zatímco některá mužstva se stále ještě hledají?
"V základní části asi ne. Ale určitě je to výhoda pak v play off."
Letošní Global Series nabídne jeden zápas NHL v Praze mezi Chicagem a Philadelphií. Jak důležité je to pro hokej a fanoušky v Česku?
"Je to skvělé. Bohužel tam nemůžeme být my. Já jsem ještě (zápas NHL) v Česku nikdy nehrál, takže bych to někdy strašně rád zažil s Bostonem. Bude to velké. Není to zas tak dlouhý let, je to skoro podobné jako cesta z L.A. do Bostonu. A pro lidi u nás je to parádní. V Česku je hokej sportem číslo jedna. Hlavně pro spoustu mladých kluků to bude úžasná věc, stejně jako pro ostatní fanoušky. A jsem si jistý, že si výlet do Prahy užijí i hráči."

Co byste řekl o současné pozici Česka mezi hokejovými velmocemi?
"V juniorech a dorosteneckých kategoriích se ukazuje, že jsme trochu pozadu. Třeba ve srovnání s Finskem a Švédskem. Bohužel."
Čím to podle vás je?
"To bych taky rád věděl. Možná u nich děti tráví víc času na ledě než u nás. Víc trenérů, víc možností bruslit a připravovat se? Nevím, ale já když jsem byl kluk, tak jsem byl na ledě tři čtyři hodiny denně. Nemyslím si, že dneska tam malí kluci tráví tolik času. Neříkám, že by měli ve 13, 14 letech posilovat jako blázni, ale hrát si na ledě nebo klidně i hrát hokejbal najisto pomáhá. To nám podle mého trochu chybí."
Dlouhá léta byl zlatým standardem českého hokeje Jaromír Jágr. Teď se zdá, že byste pozici nejlepšího tuzemského hráče mohl držet vy: třikrát jste vyhrál Zlatou hokejku, jste nejproduktivnějším Čechem v NHL. Sedí vím tahle role elitního reprezentanta?
"Samozřejmě, je pro mě čest, že pocházím z České republiky. Vždycky rád obléknu dres nároďáku; kdykoliv to jen bude možné. Udělám všechno pro to, aby na tom náš hokej byl lépe a abychom se vrátili na pozice, na kterých jsme byli."