Každý den chodíme do haly s úsměvem, tvrdí Chytil

V rubrice '10 otázek' vám každý čtvrtek nabízíme rozhovory s hráči NHL či zajímavými osobnostmi okolo ligy. V dalším vydání jsme vyzpovídali útočníka Filipa Chytila z New York Rangers.

Co tě nezabije, to tě posílí. Filip Chytil zjistil, že ne všechno půjde jako na drátkách, v přéípravném kempu se nedostal do kádru Rangers a novou sezonu zahájil na farmě v American Hockey League. V Hartfordu však téměř okamžitě zazářil, zapracoval na detailech své hry a po devíti zápasech, v nichž nasbíral stejný počet bodů a dal tři branky, se ještě v říjnu vrátil do NHL.
Bohatší o zkušenost, kterou by si v tu chvíli možná raději odpustil, ale která mu do jeho dalšího hokejového vývoje dala možná víc, než kdyby zůstal na Manhattanu. Zocelenější, silnější a zase o něco otrkanější začal dvacetiletý forvard znovu sázet góly v NHL; po devíti startech za Rangers v nové sezoně jich měl na kontě velmi solidních šest. A i když poslední dobou neboduje tolik jako na začátku, ve hře pět na pět patří k nejlepším útočníkům týmu a tvoří spousty šancí pro spoluhráče, jimiž byli nejčastěji Pavel Buchnevich a Chris Kreider ve druhém útoku, nebo Bučněvič s Gregem McKeggem v tom třetím.
Zatímco bez Chytila v sestavě vyhráli Rangers jen tři z devíti duelů, po jeho příchodu mají bilanci 13-8-3.

"Hrajeme docela slušně. Myslím, že máme na to, abychom se poprali o vyšší příčky," říká Chytil o newyorském týmu, jenž byl ve čtvrtek šestý v Metropolitní divizi se zápasem k dobru a pětibodovou ztrátou na druhou divokou kartu ve Východní konferenci.
Můžete zpětně popsat váš obtížný start do nové sezony?
"Já to tak ani neberu, že by to byl špatný začátek. Samozřejmě, že když mi oznámili, že jdu dolů (do AHL), bylo to těžké po psychické stránce, protože minulou sezonu jsem tady odehrál celou. Na kempu mi řekli, že se mám hlásit v Hartfordu, ale hrál jsem tam hodně, hrál jsem první lajnu, hrál jsem všechny důležité situace a myslím si, že mi to jenom prospělo."
Bylo to pro vás překvapení? Nebo jste něco tušil?
"Hned jak mi to oznámili, to samozřejmě nebylo zrovna příjemné. Po roce, co jsem tady strávil před tím, to byl možná trošku šok. Ale když jsem přijel do (AHL), soustředil jsem se hned na první trénink, bral jsem to tak, že hraju za Hartford a snažil jsem se dostat zpátky do své hry."
Na farmě vám to docela rychle sedlo...
"Já mám natrénováno, věděl jsem, s čím jdu z léta do sezony. To, že se tréninkový kemp nějak nepovedl... Tam se sešla spousta věcí, co ani lidi možná nevědí. To prostě někdy tak chodí jak v životě, tak v hokeji nebo vůbec ve sportu. Ale já se snažil odrazit zase zpátky, hrát svůj hokej a teď jsem zpátky v NHL."

Můžete tu spoustu věcí přiblížit?
"To nebylo nic špatného, nic proti týmu nebo trenérům. Bylo to všechno jen o mojí hlavě, o všem, co se kolem mně dělo. To si nechám pro sebe, ale bylo to jen ve mně."
Rangers mají jeden z nejmladších kádrů v NHL- Je to pro vás jako pro mladého hráče pozitivní, nebo byste uvítal víc zkušených mentorů?
"Máme teď takový tým. Jak je nás spousta mladých kluků, tak do té kabiny přidáváme trochu víc energie. Myslím, že to docela klape. Mužstvo je mladé a pro mě je to jen dobře. Každý den chodíme na stadion s úsměvem a jdeme do toho naplno. Je tady dobrá parta. Starší kluci, ti zkušenější, nám samozřejmě hodně pomáhají. Nemůže být zase celý tým postavený jen z mladých. Myslím, že to máme pěkně vyvážené a zatím nám to sedí."
Co říkal na letní příchod Artěmije Panarina?
"To je hráč, o kterém ani nevím, co říct. Hokejista, který když dostane na ledě puk, vždycky z toho něco vznikne. Nesmírně tvořivý, připraví spoustu šancí. Myslím, že všichni tady jsme šťastní, že tady je. Rozhoduje zápasy, takového hráče jsme tady potřebovali. I pro nás mladší kluky je dobře, že nám i na tréninku ukazuje, jak na sobě pracuje a žene nás dopředu."
Jaký je v kabině? Je známo, že po letech v NHL má pořád ještě překladatele z ruštiny - domluvíte se s ním vůbec?
"Jo, je to skvělý kluk. Rád se zasměje, rád dělá vtípky. Pomáhá mladším a pro nás je dobré, že i když třeba jeho angličtina není taková, tak vidíme, jak hraje na ledě a to nás všechny žene dopředu."

Největší osobností v mužstvu je určitě Henrik Lundqvist. Sice je to brankář, ale asi je vaším hlavním lídrem v kabině právě on, že?
"Určitě. Je tady nejzkušenější, odchytal skoro 900 zápasů, má něco za sebou. Kdykoliv něco potřebujeme, nebo něco neklape, tak si samozřejmě rád vezme slovo. Ale máme tady další mazáky jako Marc Staal nebo Brendan Smith, ti všichni už toho odehráli hodně a my se k nim snažíme připojit. Posloucháme, co říkají, a to je pro nás důležité. Dohromady to funguje."
Teď je sice mimo hru kvůli zranění, ale v kádru Rangers je i Libor Hajek, se kterým jste se dosud míjeli: buď byl na farmě on, nebo vy. Jste rád, že jste se konečně sešli na Manhattanu?
"Jasně, že jo. Trávíme spolu hodně času. Libor je skvělý kluk, hraje výborně, na začátku sezony, když jsem tady ještě nebyl, jsem sledoval každý jeho zápas. Hrál první obranu Rangers, to hovoří za vše. Nechci mu zvyšovat ego, ale byl opravdu výborný a jsem rád, že jsme tady spolu."
Do zámoří jste odešel jako hráč extraligového Zlína. Jak se vám teď dívá na boj klubu ve spodních patrech tabulky?
"Sleduju to, viděl jsem, že vyměnili trenéra a měnila se tam spousta hráčů. Přeju jim, ať se jim daří a ať na konci sezony vyjde play off. I když minulý rok tam nebyli hráči, kteří by mužstvo mohli dotáhnout vysoko, tak přece jen se tam někdo našel v play off byli, takže věřím, že i po slabším začátku to letos dotáhnou ještě dál."