Jízda Králů časem. Užil si ji i Frk

Tenhle obrázek zpod Skalistých hor jako kdyby do současnosti přistál z dob nedávno minulých. Jásající klubko hráčů Los Angeles Kings a v jejich středu Tyler Toffoli i Jonathan Quick; na druhé straně smutní hokejisté Colorado Avalanche.

Před nějakými pěti, šesti lety nic zvláštního. Tehdy byli mistři z Kalifornie ověnčení úspěchy, během tří let získali dva Stanley Cupy a patřili k nejsilnějším mocnostem v NHL. Kdežto Colorado hrálo u dna Západní konference.
Jenže tenhle obrázek není z tehdejších dob. Nabídlo ho sobotní utkání 2020 Navy Federal Credit Union Stadium Series v Colorado Springs. 15. února 2020, tedy v době, kdy jsou karty rozdány zcela jinak: Avalanche patří k nejsilnějším celkům soutěže, zatímco Kings jsou na Západě poslední.
"Radujeme se z každé výhry. Jsme nadšení," říkal kouč L.A. Todd McLellan poté, co jeho svěřenci dobyli armádní Falcon Stadium a před 43.574 diváky vyhráli 3:1.
Podobně jako před lety, kdy Kings vládli lize, byli strůjci jejich úspěchu americký brankář Quick, slovinský centr Anže Kopitar a kanadské křídlo Toffoli.
Ten první dlouho odolával kanonádě nabuzených domácích a ze 33 střel inkasoval jediný gól. Ten druhý si vedle solidní obranné činnosti připsal dvě asistence, ten třetí pak skolil soupeře unikátním hattrickem: jednou překonal Philippa Grubauera, jednou jeho náhradníka Pavla Francouze a jednou se trefil do prázdné branky.
Zklamaný Francouz: [Fanoušci by si zasloužili výhru]
"On je typem hráče, který to dokáže. Je to výborný hokejista, u branky hraje s velkým zápalem, je trpělivý a dovede si vytvořit šance. Jeho čísla mohla být možná o něco vyšší, ale tentokrát dokázal rozhodnout velký zápas," chválil útočníka s číslem 73 trenér McLellan.
"Hrajeme pohromadě už nějakých deset let. Dokázali jsme toho spolu hodně vyhrát. To o našem vztahu vypovídá všechno. Tři góly v zápase pod širým nebem podle mě ještě nikdo nedal, určitě je nadšený," řekl Kopitar.

Skutečně, šlo o vůbec první hattrick v historii zápasů NHL pod širým nebem. "Byl to skvělý zážitek. Měl jsem tady manželku, jsem rád, že po té dlouhé cestě si to užila. A já samozřejmě ještě o to víc," culil se Toffoli, jenž se stal největším hrdinou velkého zápasu.
Sotva by to však bylo možné bez výtečného výkonu brankáře Quicka. Nebýt jeho, mohlo Colorado po úvodním náporu klidně vést 3:0 a po první třetině by nebylo o co hrát.
Hosté, kteří přiletěli z domova u moře do horského prostředí, totiž v řídkém a suchém vzduchu dlouho nabírali dech. V první části byli všude o krok pozadu a dostali se tak pod velký tlak.
"Myslím, že na tu nadmořskou výšku jsme nebyli tak připravení. Na to, jak velký faktor to bude hrát," popisoval McLellan.
"Byli jsme o krok dozadu, prohrávali jsme buly i souboje o volné puky. Prvních deset minut nás drtili a my jsme potřebovali Quicka. Pak jsme to zjednodušili, zkrátili jsme střídání, soustředili jsme se i na to, jak se dostat rychle z ledu. Ale hlavně na tom začátku nás podržel, díky němu jsme měli šanci vyhrát."
Toffoli dal první gól zápasu v době, kdy měl Quick už 13 zákroků. Kapituloval jen jednou, ve druhé třetině po střele Samuela Girarda - v té chvíli však neměl hokejku a puk mu přeplachtil nad ramenem přesně ve chvíli, kdy se sehnul, aby ji zvedl z ledu.
"Už tolikrát byl naší velkou oporou. A dokázal to znovu," složil brankáři poklonu centr Jeff Carter.
Více ze Stadium Series: [Kings s Frkem v sestavě dobyli Colorado]
Díky Quickovým základům mohl pak Toffoli zvednout Kings do výšin, ve kterých by je v současné situaci čekal málokdo. Na hattrick kanadského forvarda se bude vzpomínat ještě dlouho.
"Čepice sice nikdo neházel, protože tak daleko by nikdo nedohodil," usmál se český útočník Martin Frk při pohledu na vzdálené tribuny fotbalového stadionu. "Ale byl to pro něj skvělý zápas a jsem rád, že se to takhle vyvinulo. I pro mě to byl jeden z top zápasů, co jsem kdy hrál. Budu na to dlouho vzpomínat."
Útočník, kterého Kings povolali z farmy v Onariu do NHL jen čtyři dny před Stadium Series, přitom pod širým nebem není žádným nováčkem: 'outdoorový' duel si zahrál jak v American Hockey League, tak i v nižší East Coast Hockey League. Tentokrát mohl prožít duel na nejvyšší úrovni - jak co se týče soutěže, tak i nadmořské výšky.
"Těžký vzduch na dýchání, ale po první třetině jsem si na to tak nějak zvykl a bylo to dobré. Jen když člověk zůstal na ledě trochu déle, tak se zavařil a plíce pálily," popisoval Frk.
"Jinak jsem ale strašně rád, že jsem to zažil. Když máte šanci hrát na vojenském stadionu, to je tady v USA velká věc. Hrát pod širým nebem se vám jen tak nepovede, možná někdy na Vánoce, když zamrzne rybník. Tohle si budu vždycky pamatovat. Jsem rád, že jsem si zahrál takový zápas ve všech třech ligách tady."
A k tomu zažil i jízdu Králů napříč časem. Výlet ze slavných dob, kdy byli velkými šampiony.