gibson-forsberg-1

Více než rok tu po každém duelu play off mohlo radostně dunět vítězné country. Nyní se však hokejistům Nashville Predators zase připomněly smuteční tóny.

"Představovali jsme si mnohem lepší start. Nedá se nic dělat, musíme zapomenout a připravit se na další zápas," pronesl obránce P. K. Subban poté, co Predators v hale Bridgestone Arena prohráli ve čtvrtém finále Západní konference s Anaheim Ducks 2:3 v prodloužení.
Série je tak srovnána na 2:2 na zápasy. A skončila v ní unikátní vítězná šňůra Nashvillu ve vyřazovacích bojích: až do čtvrtečního večera si hýčkal deset triumfů za sebou. Naposledy Predators doma padli 21. dubna loňského roku, kdy je v 1. kole porazili… Ano, Ducks.
Nyní za to mohl především bídný start. V první třetině si natěšení fanoušci Predators mohli ukroutit hlavy. Jejich tým vyprodukoval pouhé dvě střely!

"Nechápu to. Nemám na to žádnou adekvátní odpověď," štvalo útočníka Viktora Arvidssona. "Strašně málo jsme stříleli, v jejich obranném pásmu nám to vůbec nešlo. Přejeli nás."
Byť Nashville v samém závěru třetí části srovnal zásluhou Filipa Forsberga, v prodloužení své povstání nedotáhl. Končí tím šance srovnat krasojízdu Colorado Avalanche, kteří v součtu sezon 1995-96 a 1996-97 vyhráli 11 domácích duelů play off.
Predators už nemají možnost vyrovnat ani absolutní sezonní rekord v podobě domácích vítězství v jednom play off. V ročníku 2002-03 si hokejisté New Jersey Devils takových 'zářezů' připsali hned tucet - ovšem nikoli v řadě, nýbrž s jednou domácí prohrou. To bylo pro Nashville vzdálené: letos byl jednak bleskový v prvním kole proti Chicago Blackhawks (4:0) a navíc všechny tři série dosavadní série začínal jako venkovní tým.
Jenže pohled do historických tabulek byl asi tím posledním, co družinu Petera Lavioletta zajímalo. Soužilo je něco jiného: neschopnost dopřát fanouškům v Tennessee své obvyklé představení.
"Věděli jsme, že po nás půjdou tvrdě, to ostatně dělají vždycky. Ale my jsme se jich v úvodu nedokázali držet," uznal Forsberg. "Ve druhé a třetí třetině už to od nás bylo dobré, měli jsme i tak šanci vyhrát. Jenže tak ospalý start si prostě nemůžeme dovolit."
Při vyrovnanosti současného hokeje - a obzvlášť bojů o Stanley Cup - je však i kulatých deset domácích oslav za sebou něčím výjimečným.
"Tohle je nejhlasitější publikum, před jakým jsem kdy v NHL hrál," chválí místní fanoušky Subban, jenž si jejich podporu užívá prvním rokem. A že má s čím srovnávat: příznivci Montreal Canadiens si také rozhodně nelibují v pietní atmosféře. "Nedokážu slovy vyjádřit to, jak moc si nás město i celý stát Tennessee váží," dodal populární bek.
Výhry v nejdůležitější pasáži sezony tohle pouto jen tužily. I soupeři si dobře uvědomovali, že cesta do Bridgestone Areny je náročná a odjezdy odsud bolavé.
"Predators jsou především mimořádně agresivní tým. A možná proto jim tolik svědčí domácí led - lidi do nich napumpují ještě extra dávku energie," dumal anaheimský útočník Jakob Silfverberg. "Navíc je strašně těžké hrát proti jejich obráncům, nechávají vám ještě méně prostoru než obvykle. To dokáže být dost frustrující."
A tak Ducks vytáhli stejný trumf, navíc dotažený k dokonalosti. Vytrhli domácím jejich obvyklou zbraň z rukou a vrazili jim ji do slabin. V první třetině ve střelách na branku dominovali poměrem 14:2. Skvělý protitah.
"Taky tomu nerozumím, ale na druhou stranu - je to hokej. Jasně že bychom chtěli odehrát všechny duely špičkově. A samozřejmě si pokaždé představujeme špičkový start, ale to se nestane," hodnotil realisticky Subban. "Podstatné je, abychom se vrátili zpátky k našemu hernímu plánu."

Konferenční finále se nyní stěhuje do Kalifornie, pátý duel začne v noci na neděli od 1:15 SELČ. Konec domácí šňůry sice Predators mrzí, ale že by je měl nalomit? "Je to dál naprosto otevřené. A my jsme pořád dostatečně sebevědomí a do příštího zápasu toho až na špatný start moc měnit nemusíme," pronesl brankář Pekka Rinne.
Navíc je jisté, že se série ještě jednou vrátí do Nashvillu. A tam budou chtít Rinne a spol. začít další, třeba ještě delší sérii.