Je to zajímavý paradox a nynější tropické teploty uprostřed Evropy (ale i třeba v New Yorku) ho ještě umocňují. 1. července, kdy by našinec vyrazil nejradši na koupaliště a kdy se zima zdá být tak vzdálená, jako letos ještě nikdy, nastává jeden z nejzajímavějších dnů v roce pro lední hokej.
Otevření hráčského trhu v NHL nabízí fanouškům některého ze 31 klubů NHL zábavu poutavou skoro jako dunivé srážky, krásné góly či závěry dramatických zápasů. Každý tým může výrazně posílit, ale také oslabit; každý šéf se může stát strůjcem osudu svého klubu, který může svými kroky pozvednout k výšinám i srazit dolů.
A to vše v ohromně rychlém sledu událostí, strategických zvratů a změn.
*******Více k tématu:*****[Uzávěrka přestupů a start trhu. Co je napínavější?]
Pro příklad nemusíme chodit daleko, stačí se podívat na minulý rok. Tehdy touhle dobou vrcholila horečka okolo Johna Tavarese, nejlepšího nechráněného volného hráče. Ten mohl prodloužit angažmá s New York Islanders, nebo odejít do mnoha klubů, které měly zájem.
Nový generální manažer Islanders Lou Lamoriello tak měl hned po nástupu do funkce pěkně zamotanou hlavu: Má smysl udržet kapitána a elitního centra za každou cenu, nebo se za ušetřené peníze raději vydat jiným směrem?
Boss ostřílený více než 30 lety podobných dilemat u New Jersey Devils a Toronto Maple Leafs nakonec situaci zvládl; Tavares odešel jako volný hráč k Toronto Maple Leafs, Lamoriello nechal udělat prvního centra z mladíka Mathewa Barzala, vhodně tým doladil a ten nakonec postoupil nejen do play off, ale v něm nečekaně i do druhého kola. Zatímco nadupané Toronto i s Tavaresem končilo po sedmi utkáních Stanley Cupu v 1. kole proti Boston Bruins.
Letos bude největší hon na křídlo Artemi Panarina a jeho krajana, brankáře Sergeie Bobrovskyho. Ke žhavým kandidátům na oba Rusy se řadí Florida Panthers, kde ukončil kariéru gólmanský veterán Roberto Luongo a kde zněly dokonce i spekulace o snaze získat Evgeni Malkina z Pittsburgh Penguins. Pokud to však nevyjde, musí generální manažer z předměstí Miami přemýšlet: Má cenu podepsat za velké peníze jen jednoho Rusa? Nebo žádného? Není lepší vzít víc kvalitních hráčů, byť ne takového kalibru?
******Více k tématu: [TOP 10 příběhů z letošního volného trhu]
Všichni kluboví šéfové musí mít plán A, B i C. A možná i D a F. Pružně reagovat na to, když jim jejich uvažovanou kořist vyfoukne kolega odvedle. Jako kdyby u jezera sedělo 31 rybářů a závodili, kdo vytáhne jaký úlovek. Jakou vybrat udičku, jakou návnadu, kam nahodit? Trpělivě čekat, když vidím, že soused už tahá z vody třetího sumce? Nebo přehodit jinam; zkusit chytit jednu větší rybu, či víc malých?
A navíc v situaci, kdy je návnad omezený počet. Převedeno od rybníka do prostředí NHL, omezený počet financí daných platovým stropem. Ten se pro příští sezonu zvýšil o dva miliony na 81,5 milionu dolarů na klub, což zní solidně, avšak někteří manažeři počítali s větším prostorem.
"Teď už víme, jak na tom jsme. Trochu jsme to plánovali, měli jsme model se třemi různými čísly. Takže teď to jen zfinalizujeme," uvedl generální manažer Calgary Flames Brad Treliving.
"Neohrozí nás to, ale líbí se mi to. Některé kluby to trochu víc přimáčkne. Budou muset řešit své problémy a my budeme možná to řešení," řekl Jarmo Kekalainen, Trelivingův kolega z Columbus Blue Jackets.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Kvůli platovým stropům musí vedení dobře zvažovat, jaký kontrakt komu dát a nedat. Najít rovnováhu mezi výší kontraktů a budoucí výkonností je obvykle měřítkem jejich dobré práce. Příklady jako Scott Gomez, kterého přilákali New York Rangers 1. července 2007 na sedmiletou smlouvu za 51,5 milionu dolarů, aby se neslavně pakoval po dvou letech, jsou varující i dnes.
Z bzukotu po otevření trhu brní hlava. Telefony drnčí zprava zleva, zprávy naskakují s rychlostí burzovních indexů. On taky v dobrém šéfovi klubu musí být kus burzovního makléře - aspoň ve schopnosti bleskově vyhodnotit pozměněnou situaci a rychle na ni zareagovat.
Ne, v těchto chvílích generálním manažerům opravdu není co závidět. Stres je obrovský, pracovní doba 'od nevidím do nevidím'. 1. červenec je pro tenhle job osudovým dnem.
Osudovým může být i pro mnohé hráče, kteří s dresem změní i působiště a leckdy je čeká stěhování tisíce kilometrů daleko. Aspoň však na něj mají celé léto, takže nebude tak překotné jako třeba při únorové uzávěrce přestupů: budou mít dost času na přípravu, trénink i hledání bydliště. Navíc většinu z nich bude hřát v kapse nová smlouva.
A jakmile tenhle cvrkot kolem nejžádanějšího zboží na trhu utichne - což se stane většinou 2. nebo 3. července - musí ještě manažeři podepsat všechny chráněné volné hráče, tedy ty, kteří nemají smlouvy, ale nemohou volně odejít do jiného klubu a musí se domluvit s tím svým. A že nejde jen o nějaké mladíky do počtu, dokládá například Brayden Point - se 41 góly šestý nejlepší a s 92 body 12. nejproduktivnější hráč poslední sezony NHL.
