Zkusíme to přes sever. Pastrňákův příklad dál láká

Také v sezoně 2026-27 vám přinášíme sondu na opačnou stranu Atlantiku. V rubrice Evropský led se každý čtvrtek zaměřujeme na dění v jednotlivých ligách i na mezinárodní scéně, které často bývá nějakým způsobem spjato s NHL.

---

Draft je jen zastávka a ne cílová páska. Pro mladé evropské hráče po talentovém výběru začíná další rozhodování: vydat se expresně do zámoří, nebo setrvat v Evropě a postupně se prosadit mezi dospělými? Švédská SHL a finská Liiga se dlouhodobě ukazují jako přínosná varianta.

Kdo zná hokejové životopisy Davida Pastrňáka nebo Jakuba Vrány, tak ví své. Sever Evropy určitě není žádnou neprobádanou cestou.

Třicetiletý bostonský lídr odešel už v šestnácti do švédského Södertälje, kde strávil dvě sezony, než se vydal za oceán. Vrána zase prošel mládežnickými týmy Linköpingu a zahrál si za něj i ve švédské nejvyšší soutěži, než ho Washington v roce 2014 draftoval jako 13. v pořadí. V další sezoně v SHL už byl Vrána šestým nejproduktivnějším hráčem týmu a věděl, že je na NHL nachystaný.

Neznamená to sice, že stejný scénář čeká každého talentovaného mladíka, ale je vidět, že cesta do NHL skutečně nemusí vést přes kanadskou juniorku.

Ve Švédsku nyní působí i devatenáctiletý rodák z Colorada, obránce Vashek Blanár. Po otřesu mozku sice zhruba na půl roku přerušil kariéru, ale přesto si ho v roce 2025 vybrali Bruins, kteří ocenili i přesun českého teenagera do Skandinávie, kde nyní hraje za juniorku i dospělý tým HV 71.

"Hokej mě zase naplno chytnul. Jsem rád, že jsem odešel do Švédska," řekl Sport.cz Blanár, který se netají tím, že ho inspiroval právě Pastrňák.

"Hodně jsem ho v minulých letech sledoval, takže hrát za Bruins pro mě vždycky bylo snem," prohlásil na nováčkovském kempu v zámoří.

Boston teď od Blanára očekává další rozvoj. Generální manažer Don Sweeney už ocenil jeho bruslení a soutěživost, zároveň ale upozornil, že mladý bek je stále neopracovaným talentem, který je třeba cizelovat. A Švédsko je v rozvojovém programu mladých hráčů stále nedostižné. Kluby vás nechají pendlovat mezi juniorskou a dospělou konkurencí, což také prospívá.

Severskou cestu zvolil i dvacetiletý útočník Ondřej Kos, který se před čtyřmi roky vydal do finského Ilvesu Tampere. St. Louis Blues si ho pak v roce 2024 vybrali ve třetím kole draftu jako č. 81. Ve Finsku postupně poznával mládežnický systém a dostal příležitost ve druhé lize Mestis. Nyní už je stabilní součástí mužstva v nejvyšší soutěži.

"Hokej ve Finsku je rychlý, mnohem víc se bruslí," srovnával  Kos v rozhovoru pro Český hokej a cenil si, jak mu klub vyšel vstříc v postupném začleňování do seniorského týmu.

Kosova produktivita zatím není o žádných ohromujících číslech, na případný debut v NHL si ještě počká. Postupně už se ale zbavuje okovů mládežnického hokeje a začíná se prosazovat proti mnohem ostřílenějším soupeřům. Lepší adaptaci na dospělý hokej skauti Blues sledují a oceňují.

Své lidi mají ve Finsku také New York Rangers, kteří sledují progres Samuela Junga. Odchovanec havířovského hokeje strávil čtyři sezony v systému Kärpätu Oulu. Klub z Manhattanu si vysokého křídelníka vybral v šestém kole draftu 2025 jako 166. hráče celkově. Před novou sezonou Jung podepsal dvouletou smlouvu s týmem KalPa a stěhoval se do 300 kilometrů vzdáleného Kuopia.  

Mezi Jungovy plusy rozhodně patří kombinace tělesných parametrů s dobrým pohybem. A Rangers věří, že své plusy rozvine právě v Liize.

Letos slyšel své jméno během draftu také osmnáctiletý slovenský bek Jakub Floriš, kterého si ve 4. kole vybrali Nashville Predators. Další z hráčů, co si řekli 'Skúsime to cez sever'.

Výkony talentovaného zadáka a odchovance Slovanu Bratislava kulminovaly na přelomu dubna a května během domácího mistrovství světa IIHF do 18 let, na němž Slovensko bralo stříbro. Ve finále se Švédskem (2:4) odehrál Floriš 23:44 minuty. V té době už  nastupoval na klubové úrovni za dvacítku Lukko Rauma, kde nyní povýšil od prvního týmu.

"Chtěl jsem se posunout dál a odejít ze slovenského prostředí," netajil Floriš v rozhovoru pro Šport.sk. Finský systém podle něj nabízí intenzivnější individuální práci a klade důraz na rozvoj mladých hráčů. "Trenéři se nám velmi podrobně věnují, analyzují naše slabiny a systematicky na nich pracujeme," prohlásil.

Už loni na podzim si zahrál za Lukko v Lize mistrů na ledě norského Storhamaru. A teď mu v klubu dávkují i minuty ve finské top lize. Za pár let by se tak Floriš rád přiblížil svým vzorům Caleu Makarovi a Laneu Hutsonovi. Nejen výkonnostně, ale i místopisně.

Pastrňákův příběh tak dál jako směrovka ukazuje talentovaným hráčům, kam až může skandinávská zastávka vést. Na severu Evropy se pořád učí hokej, který mladíky dobře nachystá na nemilosrdné zámořské boje.