Oshie: Moje příručka penaltového kanonýra

Mezi záležitostmi, které v úterý v Torontu probírali generální manažeři klubů NHL, byla i možná změna nájezdů. Po uplatnění pravidel mezinárodního hokeje by od čtvrtého kola mohl opakovaně jezdit tentýž střelec.
Podle současných pravidel musí na penaltu každý hráč v poli, teprve pak může dojít na druhé pokusy. Možná změna bude znovu tématem při příštím setkání generálních manažerů, které se uskuteční v březnu v Boca Raton na Floridě.

A mezi ty, kdo by pro novinku s chutí hlasovali, rozhodně započítejte pravé křídlo Washington Capitals T. J. Oshieho.
"Pro mě jsou nájezdy zábava, takže bych byl určitě pro," uvedl. "Uznávám, že v tom nejsem úplně nestranný. Penalty si hrozně užívám."
Oshieho slova nejsou překvapivá, v NHL v této disciplíně patří k nejlepším.
Devětadvacetiletý hokejista se dokonce stál národním hrdinou na olympiádě v Soči 2014, když v souboji s domácími ve skupině v nájezdech čtyřikrát uspěl a ruský gólman Sergei Bobrovsky se mohl uzoufat.

Od 2. července 2015, kdy se po výměně ze St. Louis Blues stal hráčem Capitals, Oshie uspěl v pěti ze sedmi pokusů (71,4 %), v této sezoně má zatím stoprocentní bilanci 1/1 a v celé kariéře proměnil 36 z 66 penalt (54,5 procenta).
Mezi aktivními hokejisty, kteří se rozjeli minimálně k deseti nájezdům, jsou lepší pouze Jakob Silfverberg z Anaheim Ducks (18/30, 60 procent) a Brandon Pirri z New York Rangers (1017/58,8 procenta). Rick Nash má s šesti trefami z 11 pokusů stejnou úspěšnost jako Oshie. Oshieho 17 vítězných penalt jej v historii NHL řadí na dělené první místo spolu s Patrickem Kanem z Chicago Blackhawks a Fransem Nielsenem z Detroit Red Wings.
Oshie těží ze svého mimořádného talentu, zároveň však na nájezdech v průběhu let poctivě pracuje.
"Jako kluk se na konci každého tréninku s chutí postavíte na červenou a jezdíte nájezdy," říká. "Všechny moje triky proto zkouším už od 12 let."
Oshie a oba gólmani Capitals Braden Holtby a Philipp Grubauer (jenž mu čelil mnohokrát na tréninku, ale nikdy v zápase) společně pro NHL.com popsali některá z tajemství penaltové magie.
Přístup
Oshie nyní každý nájezd provádí stejně: nejprve si najede doprava a pak ve volném tempu zamíří do středu hřiště. Dříve býval přímočařejší, tahle změna ovšem přišla podvědomě.
Na olympiádě v Soči jezdil Oshie cíleně pokaždé stejným stylem, aby měl Bobrovsky při opakovaných pokusech větší potíže odhadnout, jaký trik má zrovna přichystán.
"Říkal jsem si, že budu jezdit pořád stejně, abych ho zmátl," vysvětluje Oshie. "A od té doby se toho držím. Původně jsem jezdil přímo na branku. Změnu jsem si uvědomil až po tomhle utkání s Ruskem."
I při současných pravidlech NHL to Oshiemu pomáhá. Brankáři jeho pohyby čtou o něco hůře.
"Obvykle najíždí zprava a skončí uprostřed," říká Holtby. "Snaží se vás rozpohybovat a opravdu to umí."

Rychlost
Někteří hokejisté provádějí penalty ve strhující rychlosti. Jiní začnou svižně a pak uberou. Oshie je celou dobu pomalý. Zkrátka mu tenhle přístup sedí.
"Cítím se tak nejlépe," říká Oshie. "Připadá mi, že díky tomu mám dostatek času, abych přečetl gólmanovy pohyby a buď dodržel svůj původní plán, nebo mohl operativně zareagovat. Je to pro mě nejpohodlnější. "
Střelcovo tempo o něm hodně naznačuje.
"Pokud jste velmi rychlý, je složité udělat pohyby ze strany na strany a ještě puk zvednout," soudí Oshie. "Pokud jste pomalejší, dostanete na to o zlomek sekundy navíc."
Rozhodovací schopnosti
Oshie má pokaždé, když se chystá k nájezdu, "určitý plán".
"A pak, jakmile projedu mezi kruhy, se rozhodnu definitivně," prozrazuje.
A obvykle se neřídí ani tak tím, co viděl před zápasem na videu - mnohem víc dá na chvilkový dojem z brankáře.
"Dřív jsem koukal na video opravdu hodně a pak jsem se zasekl ve stádiu, že jsem pořád přemýšlel o tom, co by gólmani podle záznamů měli dělat. Jenže mě nenapadlo, že stejně tak si oni studují mě, takže své pohyby cíleně mění," vzpomíná.

Pohyby
Oshie tvrdí, že má čtyři pevně připravené triky a k tomu pár dalších, jež je schopný předvést.
"Možná je to hlavně otázka instinktu," říká o kvartetu oblíbených kousků. "Existuje totiž aspoň osm dalších variant, které jsou opravdu dobré, já je umím - ale nedělám je. Prostě mi přijde, že nejsou potřeba."
Oshie všechny čtyři použil v památné olympijské bitvě s Bobrovskym a byť od zápasu uběhlo více než dva a půl roku, stále se si rozstřel bez problémů dokáže vybavit.
"Třikrát jsem to zkoušel mezi nohy," říká. "Jednou jsem ho vymíchal do forhendu, podruhé do bekhendu, jednou jsem střílel z forhendu rychle nahoru."
Při ranách mezi betony uspěl stoprocentně, vyšla mu i forhendová klička. Bobrovsky málem kapitulovat i po té bekhendové, ale puk na poslední chvíli vyškrábl holí.
Oshie ho měl v hrsti i při rychlé ráně z forhendu, ale poloprázdnou branku přestřelil.
"Spousta jeho pohybů sice vypadá podobně, ale pokaždé jde o něco jiného," tvrdí Holtby. "Pokud něco zkusíte, umí na to zareagovat. Ví, kde jsou v tu chvíli vaše slabiny. To zvládá málokdo."
Aby Oshie brankáře zmátl, má skutečně pro každý ze základních triků ještě řadu podvariant. Jednou střelu naznačí, podruhé vypálí.
"Jeho technika je neuvěřitelná," říká Grubauer. "Strašně nám to komplikuje. A je fuk, jestli jede pomalu, nebo rychle. Má totiž hrozně šikovné ruce."

Ještě v barvách Blues Oshie trénoval nájezdy prakticky po každém ranním předzápasovém tréninku. Za Capitals to dělá "jednou za pár týdnů".
"Jsou to ony chvíle, kdy zbudete jen vy a gólman," líčí Oshie. "To si pak připadám skoro jako v zápase."
Jakkoli se v nich pro gólmany pochopitelně skrývá i hodně frustrace, Holtby i Grubauer tvrdí, že jim zároveň Oshieho tréninkové nájezdy pomáhají.
"Jste díky tomu trpělivější. Učíte se neukazovat slabá místa," říká Holtby. "Pomůže vám ke změně k lepšímu. Pokud trénujete proti méně talentovaným, jsou pokaždé zaťatí a kolikrát i hodně šikovní, ale chybí jim právě ona Oshieho dokonalost, která posouvá i vás."
Oshie si občas na tréninku vyzkouší i nové kousky, v zápasech však zůstává u osvědčené čtveřice fint.
"Hlavně v létě zkouším a vymýšlím různé pohyby," líčí. "Nemusí to být vždycky efektní, efektivita je přece ještě důležitější. Jde o to dostat puk do sítě. V NHL byste našli hodně hokejistů, které je mnohem větší potěcha sledovat."