CzechSlovakia1976Olympics

Každou sobotu až do začátku Her v Pekingu 2022 budeme přinášet vzpomínání na zásadní okamžiky a velké osobnosti zimních olympiád. Pokračujeme s odpočítáváním největších olympijských momentů českého a československého hokeje. Za třetí nejdůležitější jsme zvolili heroický boj o zlato na olympiádě v Innsbrucku 1976.

Toho roku československý tým během sedmi měsíců třikrát předvedl světu, že je absolutní světovou špičkou. V dubnu prosvištěl ke světovému titulu v Katovicích se ztrátou jediného bodu, v září očaroval zámořské fanoušky při památných zápasech prvního ročníku Kanadského poháru, v němž ve finále statečně čelil domácím hvězdám NHL.
Všechno ale začalo únorovou olympiádou v Innsbrucku, kde mužstvo vedené Karlem Gutem a Jánem Starším po strastiplné cestě sahalo po zlatu. Chybělo k němu 265 sekund.
Původně se zimní olympiáda měla konat v Denveru, kde však místní referendum odmítlo podílet se na financování Her částkou pěti milionů dolarů z městského rozpočtu, takže se organizace po 12 letech znovu ujalo rakouské město.
Více k tématu: Ondrej Palat]
Vzhledem k omezeným ubytovacím kapacitám se mohlo Zimních her zúčastnit pouze 18 hokejistů z každého týmu. Do konečné nominace se místo Mariána Šťastného dostal Jaroslav Pouzar, takže na soupisce nefiguroval žádný Slovák.
Kromě Kanady, která vzhledem ke sporům s Mezinárodním olympijským výborem ohledně startů profesionálů stále trucovala, se hokejového turnaje nezúčastnilo ani Švédsko.
Skandinávská země byla v polovině 70. let zasažena masivním odchodem nejlepších hráčů do NHL a WHA. Chtěla se soustředit na světový šampionát v Polsku a do Rakouska nominovala jakési béčko, což ale odmítl Švédský olympijský výbor a rozhodl se hokejisty nefinancovat. Hokejový svaz následně účast odvolal, i když v oficiálním zdůvodnění stálo, že Švédové své hráče považovali za poloamatéry a báli se, že by jejich status byl v rozporu se zásadami Mezinárodního olympijského výboru.
Diplomatické spory však nebyly nic proti tomu, co československý tým zažil v dějišti olympiády. Innsbruck postihla chřipková epidemie, mezi účastníky byly zaznamenány stovky případů, ale nejvíc dolehla právě na československé hokejisty.
"Před olympiádou nás přitom preventivně proti chřipce očkovali. Jenom já a Bogas Šťastný jsme to odmítli, protože jsme byli vždycky zdraví," vyprávěl útočník Vladimír Martinec. "Kromě nás pak onemocněli všichni kluci, i když s o něco lehčím průběhem."
Výhry 2:1 s Finy a 5:0 s Američany týmu dodaly sebevědomí, to však ještě nikdo netušil, kam se všechno zvrtne. Postupně uléhal do postele s horečkou jeden hráč za druhým. Zápas s Polskem dokončilo 12 hokejistů a gólman Jiří Holeček část utkání odchytal se zimnicí.

dzurilla2

"Už jsme si říkali, kdo by šel místo něj do branky. Asi Milan Nový," usmíval se po letech Martinec.
Ještě větší rána ale přišla, když MOV oznámil dopingový nález u kapitána Františka Pospíšila, který si proti záchvatům dusivého kašle vzal tabletku kodeinu a šel hrát. Na listině nedovolených substancí Mezinárodní hokejové federace přitom kodein uveden nebyl. Lékařská komise MOV ale trvala na svém a Československo tak s zápas s Polskem, který původně ovládlo 7:1, ztratilo kontumačně v poměru 0:1.
Po mohutných protestech ale Pospíšil mohl hrát i v dalším průběhu turnaje a Polákům se nepřičetly dva body...
Na hlavu postavené rozhodnutí však československý tým semklo. Po výhře 7:4 nad západním Německem se 14. dubna 1976 v posledním souboji turnaje postavil odpočatým Sovětům. Diváci v olympijské hale byli nadšení heroickým výkonem vyčerpaného mužstva, které se díky Novému a Ivanu Hlinkovi ujalo vedení 2:0. A to ještě nebyl uznán gól Jiřího Nováka.
"Naprosto regulérní," vztekal se kouč Starší.
Ohromná příležitost pojistit náskok přišla při dvojnásobné přesilovce ve druhé třetině. Ovšem bez úspěchu.
"Tam jsme je mohli ještě zlomit," tvrdil Martinec.

Vachon Canada Cup 2 Stubbs column

Místo toho soupeř během pěti a půl minuty díky Šadrinovi s Petrovem srovnal. To už ze sestavy vypadl Jiří Novák, který s chřipkou bojoval nejdéle a došly mu síly.
Archivní záběry hráčů pokašlávajících na střídačce i po letech ukazují, jakým martyriem si československý tým prošel. Přesto se v 52. minutě zásluhou Eduarda Nováka dostal do vedení 3:2.
O to nemilosrdnější byl závěr. Švédský sudí Karlsson totiž střelce třetí branky poslal 'za katr'.
"To vyloučení jsem nepochopil, poslední minuty tak velkého dramatu si mají mužstva rozhodnout sama. Rozhodčí by měl ukázat cit," hudral trenér Starší.
Sověti v přesilovce pod tělem Josefa Augusty vyšťourali puk a zcela volný Jakušev srovnal. A za 24 sekund Charlamov výsledek otočil na 3:4.
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
"Únava se v tom zápase o zlato nakonec projevila," litoval Martinec. "Epidemie se na nás vyřádila a energie pak bohužel scházela," mrzelo i brankáře Holečka.
O to větší motivaci měli stříbrní medailisté za necelé dva měsíce při šampionátu v Polsku. Na zlatou olympijskou radost se ale čekalo dalších 22 let.