Déjà vu v Pittsburghu: Fleury, Murray... Jarry!

Už je to tu zase. Fandové Pittsburgh Penguins, těšte se.

Brankovišti týmu, který se aktuálně musí obejít bez zraněného kapitána Sidneyho Crosbyho, vládne muž, od kterého se to přinejmenším na začátku ročníku nečekalo.
Páteční výhru nad Arizona Coyotes, kteří v týdnu stihli proklouznout až do čela Centrální divize a jsou jedním z největších překvapení probíhající sezony, vychytal Tristan Jarry. Byla to jeho druhá nula v řadě, předtím vymazal šampiony St. Louis Blues. Dohromady je neprůstřelný už téměř 145 minut, což je jeho rekordní série v kariéře.

Ano, čtete správně. Jarry, nikoli Matt Murray, s nímž se počítalo na pozici jasné týmové jedničky.
"Můj postoj je takový, že se chci každý den zlepšovat," řekl ke svým posledním výkonům Jarry. "Na to se soustředím od začátku sezony a v každém tréninku. Dokázal jsem si, že je to možné."
Jeho příběh je velmi podobný tomu, který před třemi a čtyřmi lety zažíval Murray. Jen v opačném gardu, neboť tehdy právě on tlačil z branky mnohem zkušenějšího Marca-Andreho Fleuryho, mimo jiné vítěze Stanley Cupu z roku 2009. Také tehdy náhradník nenápadně, zato se skvělými čísly vyskočil do pozice jedničky, která nakonec vychytala vítězství v poháru. A rok na to znovu.
Jarryho letošní čísla? Po 11 utkáních (devíti od začátku) má na kontě sedm výher s celkovým průměrem obdržených branek 1,82 na zápas a úspěšností zákroků 94,3 procenta. A to před tím nenastoupil v lize ani ke 30 duelům.
Murray (20 zápasů, průměr 2,84, úspěšnost 89,7 procenta) může zatím jen tiše závidět.
Více k tématu: [Pittsburské obraty se rodí z odhodlanosti]
V Pittsburghu se tedy rýsuje dokonalé déjà vu s rošádou v brankovišti.
S vědomím, že také Murray umí být skvělým gólmanem, je to vlastně fantastická zpráva. Mít dva kvalitní klíčové muže je pro tým ohromný bonus. Nejen v Toronto Maple Leafs, kde Michael Hutchinson podává žalostné výkony - ze sedmi startů ještě nevyhrál a má průměr téměř pět obdržených branek na zápas - by mohli vyprávět...
Ale zpátky k Penguins. Ti bojují o každý bod, před startem sobotních zápasů jsou na místě první divoké karty na Východě. A ve chvíli, kdy se nedaří jejich jedničce, pomoc z vlastních zdrojů jistě vítají. Dobrá zpráva přitom je, že Jarrymu je teprve 24 let, takže má to hlavní v kariéře před sebou.
"Tristan byla dnes dobrý. Vážně hodně dobrý," řekl kouč Mike Sullivan během podzimu už několikrát. "Měl několik ideálně načasovaných zákroků, chytil brejk v prodloužení, my hru otočili a zápas rozhodli. V této fázi hry se to často stává a je to hodně důležité," chválil brankáře po listopadové výhře nad Calgary Flames (3:2).
Tou dobou ještě platilo, že Murray byl tím, na koho trenér bez váhání ukázal, když byl odpočatý. Jenže teď už jsou věci jinak. Jarry naskočil do šesti ze sedmi posledních zápasů a Sullivan se z jeho formy snaží dostat maximum. Logicky.

Zdá se, že Jarry dokončil klasický bolestivý proces, v němž mladší gólmani musí překonat řadu překážek, než se stanou stabilními a vyrovnanými muži pro NHL. Vždyť Sullivan ještě nedávno říkal: "Dlouho jsme cítili, že musí zaměřit svou pozornost k určitým detailům a být důslednější."
Jarry si ta slova bere k srdci, což ostatně i sám potvrdil po zápase s Coyotes. A na výkonech je to vidět. Teď je v laufu, což se během dalších zápasů samozřejmě může ještě mnohokrát změnit.
Fanoušci Penguins sledují začátek něčeho nového. Pokud se však bude opakovat tři a čtyři roky starý příběh, určitě se v pittsburském táboře nikdo zlobit nebude.
Fleury, Murray, Jarry... Ono je to vlastně jedno. Když se uspěje, zní tato rýmovačka skvěle bez ohledu na hlavního hrdinu.