Ostrovy krajanů působí na globální obraz ligy

Redakce NHL.com/cs v létě vyzpovídala mnoho hokejistů NHL a získala jejich pohled na různorodá témata. V této části našeho seriálu se zamýšlíme nad tím, jak se v globálním pojetí ligy projevuje přínos hráčů různých národů.

Od místa narození jsou tito hokejisté vzdáleni tisíce kilometrů, přesto mohou mít někdy pocit, jako by vlastně byli doma. Z NHL se za poslední tři dekády stala celosvětově sledovaná liga, borci různých národností jí ale stále dávají neopakovatelnou patinu.
Švédové, Češi, Slováci, Rusové, Finové, Švýcaři, Němci, Rakušané, Dánové... Ti všichni vnášeli a vnášejí do nejlepší ligy planety něco specifického, co vrcholnou soutěž obohacuje o nové prvky. A mezi převažujícími Kanaďany a Američany vytvářejí své vlastní, více, či méně velké ostrůvky a enklávy.
V současnosti rozhodně není pravděpodobné, aby se opakovala situace ze sezony 2000-01, kdy na střídačce Pittsburgh Penguins šéfoval kouč Ivan Hlinka, a během základní části se v dresu jeho týmu objevilo 11 českých hokejistů: Jaromír Jágr, Robert Lang, Martin Straka, Jan Hrdina, Jiří Šlégr, Josef Beránek, Roman Šimíček, Milan Kraft, Josef Melichar, Michal Rozsíval a František Kučera.
Více k tématu: [Týmoví lídři a jejich role očima spoluhráčů]
Tehdy se v Česku fandilo Penguins opravdu mohutně, což se ostatně dělo u každého týmu, kde působil Jágr. Ten vedl početnou skupinu krajanů také při svém angažmá v New York Rangers. V jednu chvíli se zde sešlo sedm českých hokejistů a kouč Tom Renney se promptně učil česká slovíčka, což mezi Jágrem a spol. vyvolávalo vždycky ohromné veselí.
"Kustodi a maséři mi říkali, že jsme ten nejšťastnější národ na světě. Neustále v klidu a vysmátí," popisoval své zkušenosti z Rangers Václav Prospal, když ho kluboví zaměstnanci zásobovali příhodami, které zažili ještě s Radkem Dvořákem a Janem Hlaváčem.
"Tihle lidi okolo týmu jsou pořád stejní, takže si to moc dobře pamatují... Na mužstvo byl ze strany vedení docela velký tlak na výsledky. Ale právě proto, že jsme byli mladí, tak jsme si to nějak moc nepřipouštěli. Přišli jsme do kabiny, úsměv na rtu. A maséři, jak nás viděli, tak se hned chechtali taky," vzpomínal Hlaváč.
Češi ale rozhodně nebyli jedinými Evropany, kteří ve své době infikovali týmy NHL natolik, že měli zásdní vliv na jejich celkový styl a výsledky.
Stejně jako je Rusko pyšné na letošní šampiony z Washington Capitals Alexe Ovechkina, Evgeny Kuznetsova a Dmitri Orlova, vzalo za své i Detroit Red Wings, když v polovině 90. let diktovali jejich způsob hry Sergei Fedorov, Vyacheslav Kozlov, Igor Larionov, Viacheslav Fetisov a Vladimir Konstantinov.
V novém tisíciletí se ale z Detroitu pro změnu stala švédská základna s esy jako byli Henrik Zetterberg, Nicklas Lidstrom, Tomas Holmstrom, Johan Franzen, Niklas Kronwall, Mikael Samuelsson.
Desítky švédských hokejistů v současné NHL určují rytmus v mnoha družstvech. Třeba v Nashville Predators, kde se potkali Filip Forsberg, Mattias Ekholm, Viktor Arvidsson a Calle Jarnkrok, plus pár dalších, kteří na šanci v prvním týmu ještě čekají. Přezdívka 'Malé Švédsko' není úplně od věci.
"Pomohlo mi to hlavně v prvních letech angažmá. V devatenácti jsem přijel přímo od mámy s tátou a o týmu jsem nic nevěděl," vyprávěl Forsberg.

"Znal jsem ale trochu Patrica Hornqvista, pak se přidal (Mattias) Ekholm a hned jsme se stali dobrými přáteli. Byl v těch prvních letech trochu jako můj starší brácha. Do toho přišli (Calle) Jarnkrok a (Viktor) Arvidsson... Znamená to pro nás hodně, že můžeme hrát spolu. Teď už jsme ale trochu dospěli. Dva mají děti, další je ženatý, takže už zbývám jedině já," směje se Forsberg.
"Nám ještě říkali 'česká mafie', že si prý pořád mezi sebou něco domlouváme," tvrdil Radim Vrbata v době, kdy počet Čechů v kabině Arizona Coyotes neklesal pod čtyři.
"Za ta léta, co trénuji, jsem poznal opravdu hodně českých hráčů. Vždycky to byli kluci, kteří tvrdě makali v cizím prostředí," řekl kouč San Jose Sharks Peter DeBoer, který měl při angažmá u Florida Panthers na střídačce hned sedmičku Čechů.
Teď už jsou absolutní počty českých hráčů v NHL výrazně menší než na začátku milénia, přesto třeba ve Philadelphia Flyers díky Jakubu Voráčkovi, Radko Gudasovi a Michalu Neuvirthovi výrazná česká stopa stále přetrvává.
A je to dobré i z hlediska mediální pozornosti, když čeští fanoušci mohou číst titulky typu: Voráček proti Davidu Pastrňákovi, což je pro ně stejný tahák jako pro Rusy, pokud nastoupí Ovechkin do souboje s Evgeni Malkinem, pro Švédy, když hraje Forsberg proti Nicklasi Backstromovi, nebo pro finské souboje v případě vzájemného duelu Patrika Laineho a Aleksandera Barkova. Do globálního obrazu ligy zapadají i tyto tak trochu 'soukromé války. '
"Taky bych měl rád nějakého českého spoluhráče, je to tady samý Švéd," vtipkoval po angažování Erika Karlssona útočník San Jose Sharks Tomáš Hertl a přání mu ještě mohou splnit obránce Radim Šimek, nebo útočník Lukáš Radil.
Konverzovat v češtině ale v minulé sezoně mohl Hertl jen občas se soupeři.

"Vždycky když vidím českého hráče, tak za ním jedu a něco mu řeknu. Troška popichování ve stylu: nech mě dneska dát gól, nebo pár vtipů nemůže uškodit. Teď ty počty Čechů trochu klesly, takže pokaždé, když potkám nového krajana, který proti mně nastoupí, tak je to pěkné," líčil Hertl.
Takových dvojiček krajanů z Evropy, kteří na sebe mluví rodným jazykem, najdete několik skoro v každém zápase.
"Když jsme hráli proti St. Louis, tak se Vladimír Sobotka domlouval s Dmitrijem Jaškinem. Tak jsem jim hned říkal: kluci, ale já vám přece rozumím, vím, co budete chtít udělat," pousmál se obránce Chicago Blackhawks Jan Rutta.
Oficiálním jazykem NHL je pochopitelně angličtina, občasný rozhovor v rodném jazyce však neublíží, ačkoli to trenéři v některých týmech neviděli rádi.
"Promluvit si česky je prostě příjemné, když se jinak pořád jen bavíte v angličtině. Zajdeme s klukama na večeři, probíráme, jak to chodí u nich, co je nového u nás. V tu chvíli si člověk připadá trochu jako doma," míní Hertl.
Žádný 'trash-talking' proti krajanům Češi většinou nepraktikují. "Spíš se snažím říct něco vtipného, třeba při buly, abych soupeře vyvedl z konceptu, ale na nějaké nadávky v češtině si teda určitě nepotrpím," řekl Rutta.
Rodný jazyk v cizím prostředí vyvolává v hráčích spíš trochu nostalgické pocity, než aby v nich probouzel agresivitu. Evokuje jim i kousek domova v té ohromné globální mašině zvané NHL, kterou svými výkony ovlivňují.