Držitel Maurice Richard Trophy, autor 375 gólů a 805 bodů v NHL a vítěz olympiády v Naganu i Stanley Cupu s Colorado Avalanche. Legendární útočník Milan Hejduk i v této sezoně přispívá NHL.com/cs svými exkluzivními komentáři. Tentokrát píše v rubrice 'Hejdukův švih' o úspěchu českého hokeje na mezinárodní scéně, brankáři Dobešovi i napínavému rozložení sil ve Východní konferenci.
Na úvod se musím zastavit u světového šampionátu do 20 let v Ottawě, kde mladí reprezentanti vybojovali bronz a zároveň třetí medaile na tomto turnaji v řadě.
Určitě je vidět, že se český hokej zvedá. Osmnáctky, dvacítky, chlapi vyhráli mistrovství světa v Praze... Dvacítky porazily dvakrát za sebou na mistrovství světa ve čtvrtfinále Kanadu. Ale hlavně se mi líbí ten hokej, který hrajeme. Není to tak, že by se kluci probránili k nějakým výsledkům. Není to žádný beton, ale velice slušný aktivní hokej.
Ve dvacítkách je řada šikovných hráčů, ale řekl bych, že stejně jako v minulosti nebyl ten úspěch o individualitách, ale spíš o týmovém projevu. Všichni táhnou za jeden provaz, je to podpořené dobrým gólmanem. Samozřejmě, byl vidět Eduard Šalé a pár dalších, ale stejně jako jindy to bylo hlavně o týmovém výkonu, který vždycky byl základem úspěchu českého hokeje.
Musím uznat, že je to trochu ovlivněné tím, že tam nejsou Rusové. Takže medaile se dělají o něco snáz, protože Rusové většinou v semifinále bývali. Ale bez ohledu na to jsme dvakrát porazili ve čtvrtfinále Kanadu, porážíme Finy, Švédy. Takže to není jen o tom.
V juniorském hokeji vládnou v těchto letech Spojené státy, které teď válcují všechny včetně Kanady. Nepamatuju si, kdy Kanada dvakrát po sobě na dvacítkách vypadla už ve čtvrtfinále, to je pro ně mimořádně černá série. A letos navíc nehráli žádný extra hokej, prohráli i s Lotyšskem.
Naopak v USA jde hokej permanentně nahoru, mají výborný rozvojový program pro sedmnáctky a osmnáctky. Kanada samozřejmě taky dál produkuje výborné hokejisty, ale teď měli pár slabších let a Američané je předběhli.