Skip to main content

Bude mít NHL letos smutného krále bodování?

Vyhrát Art Ross Trophy a nepostoupit do play off je vzácnost

Napsal Jan Velart / NHL.com/cs

Connoru McDavidovi z Edmonton Oilers se možná podaří něco výjimečného. Pokud vyhraje produktivitu v základní části a odnese si Art Ross Trophy, stane se teprve šestým hráčem od rozšíření NHL na 12 týmů v roce 1967, který to dokázal, přestože jeho tým nepostoupil do play off.

Z historického hlediska je více než dvakrát pravděpodobnější vyhrát ve stejném roce Art Ross Trophy i Stanley Cup, než mít Art Ross Trophy a skončit před branami play off. Z 50 vítězů od roku 1967 jich jedenáct zdvihlo nad hlavu i slavný pohár, zatímco pro pět hráčů končila sezona předčasně.

McDavid má v tuhle chvíli 103 bodů a na druhého Nikitu Kucherova z Tampa Bay Lightning má náskok šest bodů. Jeho fantastický výkon vůbec neodpovídá postavení Oilers, kteří na play off ztrácejí 18 bodů. Jak si ale ukážeme, podobná situace v minulosti už nastala.

Posledním neúspěšným vítězem Art Ross Trophy byl v roce 2015 kapitán Dallas Stars Jamie Benn. Ročník to byl ale hodně zvláštní. Benn vyhrál bodování s pouhými 87 body a to díky gólu do prázdné branky v posledním zápase. To je nejméně za posledních 50 let, pokud nepočítáme sezony zkrácené výlukou. Možná by ho předstihl Sidney Crosby z Pittsburgh Penguins, který zůstal pozadu o tři body, ale zároveň vynechal pět zápasů kvůli zranění.

Video: McDavid si šel tvrdě za svým

Sezona 2014-15 nebyla vyloženě gólově chudá. Padlo v ní v průměru 5,46 branky na zápas, což bylo v letech 2010-2017 víceméně se opakující číslo. Jen prostě žádný hráč vyloženě nedominoval. Dallas navíc nebyl špatným týmem. Nasbíral 92 bodů, což by třeba o rok později na play off stačilo.

Sezona 2012-2013 byla zase zkrácená výlukou na 48 zápasů. Art Ross Trophy vyhrál Martin St. Louis z Tampa Bay Lightning, který nasbíral 60 bodů. Těžko ale říct, jak by se pořadí nakonec urovnalo, kdyby se hrál kompletní ročník. St. Louisovi šlapali na paty čtyři hráči, kteří nenabrali ztrátu vyšší než pět bodů, včetně Crosbyho, který posbíral 56 bodů v pouhých 36 zápasech. Tampa Bay byla tehdy špatným týmem, za play off zůstala se ztrátou 15 bodů, ale znovu musíme zopakovat, že je těžké hodnotit ročník, který byl o tři měsíce kratší.

 

[Více k tématu: McDavid vede. Napodobí Jágra?]

 

To Jarome Iginla podobně jako McDavid dominoval v plnohodnotné sezoně. Jednalo se o ročník 2001-2002 a kapitán Calgary Flames vládnul produktivitě s 96 body, přestože jeho tým zůstal za čarou postupu o 15 bodů. Oproti konkurenci se vymykal o třídu. 90 bodů získal sice Markus Näslund z Vancouver Canucks a 85 jeho spoluhráč Todd Bertuzzi, ti ale hráli spolu ve stejném útoku. Další v pořadí Mats Sundin z Toronto Maple Leafs už ztrácel na první místo 16 bodů. Kapitán Flames ten rok vyhrál i Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce s 52 góly. Sundin, Bill Guerin a Glen Murray za ním zaostávali o devět zásahů. Mužstvo z Alberty skončilo na 11.místě v Západní konferenci a nebýt jeho lídra, bylo by ještě zoufalejší.

V letech 1980 až 1994 si Art Ross Trophy pro sebe rezervovali výhradně dva nejlepší hráči všech dob Wayne Gretzky a Mario Lemieux. Oba ale také zažili ročníky, kdy jejich týmy nepostoupily do play off. V případě Gretzkyho to byla sezona 1993-1994, jeho třetí u Los Angeles Kings. Ročník předtím hráli finále Stanley Cupu, ale tentokrát skončili 16 bodů za postupem. 33letý Gretzky nasbíral v 81 zápasech 130 bodů, o deset víc než druhý Sergei Fedorov z Detroit Red Wings.

Jiná situace byla u Lemieuxe. Pittsburgh Penguins byli v 80.letech neuvěřitelně slabí. V sezoně 1983-84 skončili úplně poslední se ziskem pouhých 38 bodů. Získali ale právo první volby na draftu, kterou využili právě na příchod svého budoucího kapitána. Lemieux si ještě čtyři roky na play off musel počkat, ale v sezoně 1987-1988 si alespoň už poprvé mohl sáhnout na Art Ross Trophy, když nasbíral 168 bodů. Gretzky za ním zaostal o 19 bodů, ale také hrál o 13 zápasů méně. Play off nicméně uteklo Penguins o jediný bod, Patrickova divize byla tehdy neskutečně vyrovnaná.

Důležité je pro všechny vítěze, kteří při předávání trofejí zřejmě řekli něco ve smyslu: "Díky za trofej, já chtěl ale jinou", dodat určitý časový kontext. Lemieux hrál v době, kdy v NHL bylo jen 21 týmů, ale 16 z nich postupovalo do play off. To je 76 procent. V době Gretzkyho to bylo už 26 týmů a ve zbylých čtyřech případech 30 týmů. Pokud letos vyhraje McDavid, bude to poprvé v jednatřicetičlenné skupině. Do play off ale stále postupuje jen 16 týmů, což v aktuální sezoně znamená už jen 51,6 procenta všech účastníků.

Tři vítězové tedy pocházejí z doby, kdy v NHL bylo už 30 týmů a čtvrtý k nim může přibýt letos. To naznačuje, že podobných případů bude stále víc, protože v současné éře i hodně dobré týmy končí sezonu v půlce dubna. Až do 80.let přitom, až na výjimky, chyběli v boji o Stanley Cup jen ti vyloženě nejslabší.

Je ale možné, že se počet účastníků v play off brzy rozšíří o další čtyři týmy (dva v každé konferenci) formou určitého předkola, tak jako třeba v basebalové MLB. V zákulisí se tahle možnost probírá už hodně dlouho. To je ale téma do některého z našich dalších článků.

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.