Skip to main content

Malkin a Crosby. NHL vládnou mágové z jedné šatny

Ruské eso obdivuje svého kanadského spoluhráče, zkouší od něj co nejvíc odkoukat

Napsal Nicholas J. Cotsonika @cotsonika / autor NHL.com

Pittsburgh Penguins nemají pouze jednoho z nejlepších hráčů na světě. Mají hned dva z nejlepších.

Vzhledem k tomu, kolika milníků v rychlém sledu dosahuje jejich kapitán Sidney Crosby, je na tenhle fakt snadné zapomenout. Jenže když NHL.com v pátek po polovině sezony posílala své hlasy do soutěže o Hart Trophy, Crosby z toho sice vycházel nejlépe, ovšem hned za ním byl na předních příčkách i Evgeni Malkin.

Ti dva byli oba u toho, když Pittsburgh v pondělí přemohl Washington Capitals 8:7 v prodloužení. Malkin si připsal hattrick, Crosby bilanci 1+3. Za skutečného strůjce obratu v duelu, který Penguins prohrávali již 0:3, se však dá označit ruský hokejista. Vzešlo to z jeho trefy z voleje, do kterého se úžasně opřel, byť měl jedno koleno na ledě.

Malkin s Crosbym tvoří nerozlučnou dvojku i v produktivitě. Rodák z Magnitogorska nasbíral 49 bodů, jeho kanadský parťák o jeden víc. Před nimi je pouze jedenapadesátibodový Connor McDavid, kapitán Edmonton Oilers. Malkin má též 21 gólů, což ho mezi střelci řadí na 3. místo za Crosbyho (27) a Jeffa Cartera z Los Angeles Kings (23).

Ruský bohatýr celkově v NHL nastřílel 316 gólů, což znamená v historické statistice Penguins dělené 4. místo s Jeanem Pronovostem. Před nimi zůstávají Crosby (365), Jaromír Jágr (439) a Mario Lemieux (690). Malkinův průměr činí 1,18 bodu na zápas, je v tom čtrnáctý mezi hráči NHL s alespoň 500 odehranými utkáními, druhý mezi aktivními - samozřejmě, za Crosbym (1,33).

"Neslyší tolik uznání, kolik by si zasloužil," řekl o Malkinovi asistent kouče Sergei Gonchar, jeho blízký přítel a mentor. "Nejde přitom jen o tuto sezonu. Když se podíváte na celou jeho kariéru, vždycky zůstával trochu ve stínu. Neprávem."

Ve svých prvních šesti sezonách se dočkal individuálních cen: Získal Calder Trophy 2007 pro nejlepšího nováčka, Conn Smythe Trophy 2009 pro nejplatnějšího hráče play off, Art Ross Trophy 2009 a 2012 pro vítěze bodování, Hart Trophy 2012. Právě po zisku poslední z nich veřejně přiznal: "Doufám, že není poslední. V dalších deseti letech chci být nejlepším hokejistou světa."

Video: Malkinův hattrick proti Washingtonu

V dalších čtyřech sezonách nasbíral pokaždé v průměru přes bod na zápas. Jenže... V sezoně 2012-13, která sestávala ze 48 duelů základní části, odehrál jen 31 střetnutí. V těch dalších, již úplných, šedesát, devětašedesát a sedmapadesát. Je těžké být považován za nejlepšího, když trávíte tolik času na marodce.

Letos je to jiné. Dosud odehrál všechna utkání, drží se přitom svého skvělého kariérního průměru. Tým táhnul i zkraje sezony, kdy byl Crosby v šesti duelech mimo kvůli otřesu mozku.

"Cítím se teď mnohem líp," přiznává Malkin. "Zatím se mi vyhýbají zranění, víc si věřím. Zůstat zdravý je klíčové. Zatím jsme ještě tuhle sezonu nedohráli, ale dělá to na mě dobrý dojem. Snad budu mít tentokrát i trochu štěstí a trable se mi budou pro změnu vyhýbat. Vím, že pokud mě nezastaví vnější vlivy, pak jsem dobrý hokejista, který má svému mužstvu co dát."

Aby měli Penguins k dispozici celou sezonu jak zdravého Crosbyho, tak Malkina, to se skoro nestane. Zrovna letos to však vypadá nadějně - Pittsburgh by s trochou štěstí mohl zopakovat sezonu 2008-09, kdy Malkin se 113 body ovládnul produktivitu, Crosby byl jen o deset zářezů pozadu a mužstvo díky jejich formě vyhrálo Stanley Cup. V tomto ročníku se mohou stát prvními úspěšnými obhájci nejcennější trofeje od let 1997 a 1998, kdy se to povedlo klubu Detroit Red Wings. Pro oba by to znamenalo třetí triumf.

"Podle mého je Malkinovi jasné, jaká příležitost se mu s takovým mančaftem naskýtá," míní kouč Mike Sullivan. "Už je dost vyzrálý, k hokeji přistupuje jako profesionál, má obrovský zápal do tréninku. Je pro všechny kolem nesmírnou inspirací."

Ruskému útočníkovi je teď třicet. Je ženatý, s manželkou Annou má sedmiměsíčního syna Nikitu. Jen se ho na potomka zeptejte, celý se rozzáří. Přiznává, jak se nemůže dočkat, až se tým vrátí ze šňůr po stadionech soupeřů. Zůstává teď doma mnohem déle, než bývalo zvykem. Bolí ho, kolik toho zamešká - pokaždé, když se po pár dnech dostane k rodině, jako by Nikita vypadal zas o něco starší. Se zaujetím líčí, jak miluje synův úsměv a že by chtěl i další děti.

"Užívám si každý den," tvrdí. "Nic lepšího mě v životě nemohlo potkat. Roste tak rychle! Už trochu zkouší chodit, musí se ale na něj pořád dávat pozor. Moc se o něj bojím, když sebou třeba sekne. Jsem z toho nesvůj. Úplně mi změnil život, pochopitelně jen k lepšímu."

Podle Gonchara je tahle změna na Malkinovi poznat v mnoha ohledech.

"Už tolik nejančí," popisuje. "Asi to byl další nezbytný krok v jeho životě. Vyzrálost prokazuje nejen v osobním životě, ale i na ledě."

To se nedá vyvrátit: Když má Malkin formu, je jedním z největších hráčů současnosti. Ale k tomu, aby se dostal do pořádné fazóny, potřebuje hodně letní dřiny, spoustu krátkých sprintů a práce v posilovně.

"Stárnu, takže připravit se na sezonu je každým rokem těžší," přiznává. "Musím dřít víc a víc. Do NHL se dostává hodně mladých kluků, soutěž je stále rychlejší. Když jsem v Americe před deseti roky začínal, hrálo se o poznání pomaleji. Proto k sobě musím být v přípravě poctivější, nic nešidit."

Gonchar tvrdí, že z Malkina se stává díky tomu lepší hráč. Jeho výkony nekolísají, umí se přizpůsobit týmovému systému, obětovat se pro spoluhráče, občas se nebát něco schytat.

 Video: Malkinova trefa proti Rangers

Jeho vlastnosti jsou dobře odvoditelné třeba právě od vztahu ke Crosbymu. Nežárlí na něj, hrát s ním ho neuvěřitelně baví. Jsou něčím víc, než jen dvěma nejlepšími hokejisty ve stejném mužstvu. V polovině června Malkin vyvěsil na svůj Instagram svou fotku s Crosbym a Stanley Cupem, k tomu připsal: Nejlepší přátelé. Běžně o svém parťákovi mluví tak uznale, jak to obvykle dělají především kanadští novináři: Vychvaluje jeho vhazování, skvělé přihrávky, bekhendy.

"Sid pro mě znamená moc," prohlásil. "Když každý den na stadionu vidím, jak na sobě dře, musím dělat to samé. Je mi jasné, že v NHL poslední dva roky - snad i deset let - není lepšího hráče. Proto při tréninku dělám přesně to, co on. Když dá gól, můžu se rozkrájet, aby se to samé povedlo i mně. Nikdy nepolevuje, to mě na něm fascinuje. To mě inspiruje. Mám velké štěstí, že se můžu učit právě od něho."

Velké štěstí to je pro celý Pittsburgh.

Ctete více