Už víme, jak dobří můžeme být, píše Slafkovský

Jednička draftu 2022 Juraj Slafkovský píše i ve své čtvrté sezoně u Montreal Canadiens exkluzivní blog pro NHL.com/cs, v němž se dělí se čtenáři o své zážitky ze života v Kanadě i z dění na ledě. V další epizodě hodnotí první část sezony i spoluhráče z různých útoků.
-----------------------------------------

Zdravím čtenáře z krátkého tripu. Máme před sebou zápas v Pittsburghu a pak nás čekají Rangers v New Yorku. To bývá většinou atraktivní destinace pro příbuzné nebo kamarády, ale tentokrát se nikdo podívat nepřijede. Všichni mají před Vánoci nabitý program, kamarád žije na Arubě, všichni jsou 'busy'.

Důležité pro nás je, abychom napravili poslední zápasy, které se nám moc nepovedly. Venku už máme lepší bilanci než doma, ale o to já se moc nestarám, zajímá mě ta celková. Teď jsme po dvou prohrách v tabulce trochu spadli, i když před námi je to hodně natěsno a máme nějaké zápasy k dobru, takže potřebujeme před Vánoci nasbírat nějaké body.

Celkově ale ty první dva měsíce hodnotím pozitivně. Začali jsme dobře, měli jsme tam slušné série. Řekl bych, že díky tomu už víme, jak dobří můžeme být. Že je to jenom o nás. Pokud bychom to dokázali držet každý zápas, budeme jich vyhrávat spoustu. Pokud si v jedné ze tří třetin vybereme volno, tak budeme mít problém.

Osobně se cítím fajn. Rozhodně se to vyvíjí lépe než v prvních třech letech, ale pořád by to mohlo být ještě lepší. Myslím, že pořád můžu být produktivnější, můžu vytvářet víc šancí pro sebe i pro kluky. Nebyl to špatný start do sezony, ale rád bych ještě přidal.

Nevadí mi ani to, že se trochu míchá sestavou, hraju v různých útocích a na obou křídlech. Že by byl velký rozdíl mezi levým a pravým křídlem, mi ani moc nepřijde. Myslím si, že je to skoro stejné. Na levé straně dostávám víc puků do forhendu, ale jinak v tom asi není rozdíl.

Já se snažím být pořád stejným hráčem, ať už hraju kdekoliv. Musím být silný na puku, fyzický, vytvářet prostor. Jediný rozdíl je možná v tom, že když hraju s Nickem Suzukim, tak ten má hodně rád puk. Takže s ním jsem trochu míň na puku, ale zase se ocitám v jiných pozicích a on je schopný to tam perfektně dát.

Když hraju v útoku s Ivanem Děmidovem a Oliverem Kapanenem, tak jsem tam nejstarší, což je v mých 21 letech docela vtipné. Je vidět, jak mladý tým máme. Je dobré občas změnit rutinu, zahrát si s jinými kluky v lajně.

Demi je skvěle technický vybavený hráč, ofenzivně vynikající hokejista. Na puku je skvělý, hodně toho dovede vytvořit. A Kapi je defenzivě odpovědný, což je pro nás super. Když někdo hraje s kluky, jako jsem já a Demi, tak se to hodí. I když si myslím, že já jsem na své obranné hře zapracoval, tak pořád jsem spíš ofenzivní hráč. A pak je dobře, že tam máme někoho, kdo to uhasí vzadu, když jeden z nás dvou neudělá tak dobře tu obrannou práci.

Za dva měsíce nás čeká olympiáda, kam se samozřejmě moc těším. Ale teď na to ještě moc nemyslím. Soustředím se na další zápas a pak na ten po něm. Na tohle je ještě čas.