Jeřábkovy výkony rostou, gól je toho důkazem

Každý čtvrtek během sezony 2017-18 vám NHL.com/cs přináší v rubrice Česká stopa text zaměřený na jednoho českého hokejistu NHL. Vyprávíme vám příběhy o krajanech v nejlepší lize světa od talentovaných mladíků, kteří bojují o místo mezi hvězdami, až po zkušené borce ostřílené mnoha sezonami v zámoří.
V tomto díle jsme se zaměřili na obránce Jakuba Jeřábka, jenž se po podzimu na farmě prosadil do prvního týmu Montreal Canadiens a ve středu dal svůj první gól v NHL.

Ta střela nebyla bůhvíjak krásná. Nebyla to pumelice, která by trhala síť, ani žádná parádně umístěná rána do šibenice. A její autor dokonce v první chvíli ani netušil, že mu za ní připíší gól.
Přesto z ní nakonec měl obrovskou radost. Pro Jakuba Jeřábka totiž znamenala první vstřelenou branku v NHL. Obránce Montreal Canadiens se dočkal ve svém 19. startu v nejlepší lize světa, kam zamířil před rokem z ruského Podolsku.
Po dvou asistencích v předchozím zápase s New York Islanders se tak v duelu s Boston Bruins dočkal třetího bodu ve dvou utkáních a ukazuje, že se na ledě NHL cítí čím dál tím pohodlněji.

Nastupuje ve druhé obranné dvojici vedle Jordieho Benna, jeho čas na ledě se vyšplhal v průměru ke 20 minutám. V posledních šesti zápasech zablokoval 10 střel, což poukazuje i na jeho rostoucí přínos v defenzivě.
Jeho premiérový gól byl výsledkem faktu, že se snaží často pálit; v poslední třech duelech měl sedm střel na branku. Tentokrát jen nahodil do skrumáže puk, jenž se odrazil od těla Zdena Cháry za záda bostonského gólmana Tuukky Raska. Byla to jediná trefa, kterou finský brankář ten večer pustil, Bruins nakonec vyhráli 4:1. Jeřábkovi však už gólový zápis nikdo nesmaže.
Faktem je, že do sestavy Canadiens se dostal až po měsíci a půl, po zranění některých beků základní sestavy jako je David Schlemko a především opora defenzivy Shea Weber. V tu chvíli se mu vyplatila trpělivost, fakt, že 'neutekl' ze zámoří a dokázal si počkat na příležitost i v nižší lize.
"Šel jsem do Kanady s tím, že se poperu o šanci. Když to pro začátek sezony nevyšlo, měl jsem v hlavě návrat (do Evropy), ale nakonec mi nepřišlo dobré jít do některé rozehrané soutěže. Zjistil jsem, že to nemá význam. A rozhodl jsem se, že si vše 'vyžeru' klidně celý rok," uvedl.

Už na farmě v Lavalu prokázal, že se dokáže adaptovat na úzký kanadský led a herní styl, který po obráncích vyžaduje rychlejší rozehrávku a lepší orientaci pod tlakem.
Tím spíš v NHL, která je o level výš než American Hockey League.
"Tady každý ví, kde má v daný čas být a kam může přihrávat. Pokud z toho jeden člověk vypadne, tak je z toho gól nebo šance nebo aspoň rychlý protiútok. Musím pořád pracovat na zakládání útoků, na souhře s beky, s gólmanem. Je toho docela dost," vyprávěl plzeňský rodák pro sport.cz.
Přesto se dokázal vcelku rychle adaptovat. Rozkoukal se, přizpůsobil svou hru a usadil se v sestavě Canadiens, v níž se blíží ke dvacítce startů. Dává rozhovory v angličtině, v pohodě rozumí všem pokynům a ve 26 letech už také není vyjukaným greenhornem jako mladší nováčci z Evropy - přece jen má za sebou zkušenosti i z velkých mezinárodních akcí.
"NHL mi přijde rychlostně srovnatelná s AHL. Jenže hráči jsou tady znatelně vyspělejší a skoro vždycky jsou na správných pozicích. Tím je ta hra tady rychlejší, i když bruslařsky je to shodné," popisoval NHL.com/cs český reprezentant, jenž v roce 2013 vyhrál s Plzní extraligový titul a startoval na posledních dvou mistrovstvích světa IIHF.
"Když jsem sem přišel, nevěděl jsem, co mám čekat. Ale postupně jsem se do toho dostal. Snažím se odvést svou práci každý den a být připravený, ať hraju proti komukoliv."

S adaptací v Montrealu mu vypomáhal centr Tomáš Plekanec, jeden z nejzkušenějších hokejistů v klubu. "Jsem rád, že je tu Pleky, který mi hlavně ze začátku hodně pomohl. To vždycky potěší, že máte vedle sebe tak zkušeného hráče a navíc Čecha," pochvaloval si Jeřábek.
Vzhledem k tomu, že Aleš Hemský je dlouhodobě na marodce po otřesu mozku, jsou v sestavě Canadiens jen dva Češi. Pro Plekance je to však i tak vítaná změna, v posledních letech totiž míval v kabině Montrealu krajana jen zřídka.
Zda Jeřábek vydrží až do konce sezony, je zatím i přes jeho rostoucí výkonnost nejisté, především vzhledem k tomu, že až se uzdravení hráči vrátí, nastane v sestavě přetlak. Avšak tenké kořeny už v NHL zapustil; ukázal, že na ni má a že by se třeba příští rok mohl stát pevnou součástí zadních řad slavného klubu. Anebo - pokud se po sezoně stane nechráněným volným hráčem - jiného celku NHL.
Se svým kvalitním bruslením, přehledem, trpělivostí a schopností se adaptovat a postupně na sobě pracovat k tomu má velmi dobré předpoklady.