Hlinka vzpomíná na Colorado jen v dobrém

Každý druhý týden se NHL.com/cs věnuje dění na druhé straně Atlantiku. Přečtěte si o trendech či hráčích, trenérech a dalších, kteří působí v evropských ligách či v mezinárodním hokeji, ale neztratili pouto s NHL nebo věří, že s ní svážou svůj osud.
V tomto dílu se věnujeme Jaroslavu Hlinkovi, lídrovi pražské Sparty, který v sezoně 2007-08 nastupoval za Colorado Avalanche.

"Vzpomínky na NHL mám jen dobré. Na to zlé člověk časem zapomene," říká s úsměvem Hlinka.
Je to přesně deset let, co za Avalanche v zámoří hrál. Vydržel tam celý jeden ročník, než se vrátil zpátky do Evropy, kde mohl lépe dávat na odiv své hokejové dovednosti.
"Jsem rád, že jsem tam ten rok strávil, ale byly tam momenty, kdy jsem to chtěl zabalit," vzpomíná hráč, kterému brzy bude 41 let a pořád v domácí soutěži patří mezi nejlepší. "O návratu jsem přemýšlel zejména ve chvílích, kdy jsem tolik nehrál, nedařilo se mi a jen jsem bojoval o místo v sestavě," dodává.

"Drželo mě tam, že jsem vždycky o NHL stál, toužil se do ní dostat. Šlo prostě o splněný sen a já to nechtěl rychle vzdát."
V 63 zápasech, do kterých naskočil, nasbíral 28 bodů (8 branek + 20 asistencí) a v hodnocení plus/minus skončil na šesti kladných zápisech. Slušná bilance na hráče, který neměl místo v sestavě jisté.
Přesto se rozhodl zámořské angažmá déle neprodlužovat. "Po konci sezony to nevypadalo, že by mi Colorado chtělo nabídnout další smlouvu. Nějaké jiné možnosti sice byly, ale mně se nechtělo už dál takto bojovat. Bylo mi 31 let, nabízené finanční podmínky z Evropy vypadaly zajímavěji a zvítězil rozum nad srdcem."
V zámoří by to zkrátka už nebylo, co chtěl, a tak se vrátil. Čtyři roky válel ve švédském Linkopingu (občas si mezitím odskočil do extraligy), než se nadobro usadil v mateřské Spartě.

Na NHL přitom vůbec nezanevřel.
"Je to nejlepší liga na světě a já ji i dnes pravidelně sleduji. Koukám se na různé sestřihy a tak. Že bych vstával v noci, to zase ne, ale kolikrát když přijedu o půlnoci ze zápasu, dám si pivo a podívám se třeba na půlku utkání NHL. Blbě se mi usíná, takže to není problém," směje se hokejový veterán.
Přehled o lize má, a tak ví, že ji ještě hraje několik jeho vrstevníků, byť z tehdejšího Colorada už jich mnoho není. Například Paul Stastny je ale nyní v St. Louis Blues pořád jedním z klíčových hráčů.
"Ti, co zůstali do pozdějšího věku, jsou top hráči nebo ikony svých klubů. Tím ale vůbec nechci tvrdit, že by měli cokoliv za odměnu," říká Hlinka na adresu Jaromíra Jágra nově v Calgary Flames či Joe Thorntona v San Jose Sharks. "Trend zařazení mladých hráčů je naprosto jasný a spousta nadprůměrných hokejistů nad 30 let má dneska velmi těžké dostat smlouvu."
Sám sebe coby třicátníka si v dnešní NHL nedovede vůbec představit: "Těžko bych dostal šanci. Tenkrát jsem měl kliku, že jsem ještě nebyl odepsanej," tvrdí.
Zmíněný trend současnosti lze navíc podle něho vypozorovat i v domácí extralize, kde se začínají prosazovat hráči mladších generací, i když ještě ani ti starší neřekli poslední slovo.

"Srovnat se to podle mě dá. Hraje se tu také rychleji, úplně jinak než deset let zpátky. Důležitá je kondice, síla, jednoduchost a to mají ti mladší. My starší jsme na tom asi lépe hokejově a snažíme tím mazat rozdíly. Ale jde to čím dál hůř, bude nás ubývat," myslí si útočník Sparty.
Pražskému klubu se letos zatím úplně nedaří podle plánů a to samozřejmě nejzkušenějšímu muži v kádru není lhostejné. "Všichni vidíme, že to není ideální, na druhou stranu je ale odehráno teprve 10 kol a není důvod k panice," vyhlašuje.
"Jako každý rok máme hodně nových hráčů a chvilku potrvá než se sžijí s městem a tlakem, který působení ve Spartě obnáší. Věřím, že si to ale brzy sedne, sehrajeme se a budeme zase nahoře."
V sezoně, která může být Hlinkovou poslední, by to jistě bylo příjemné. Jako vzpomínky na NHL.