Kamarádi jako inspirace. Myšák sen o NHL nevzdává

I v sezoně 2022-23 vám přinášíme sondu na opačnou stranu Atlantiku. V rubrice Evropský led se zaměřujeme na dění v jednotlivých ligách i na mezinárodní scéně, které často bývá nějakým způsobem spjaté s NHL. Tentokrát jsme navštívili Jana Myšáka v Lavalu, přes který se český talent snaží prosadit do prvního týmu Montreal Canadiens.

Vzdušnou čarou je to sotva tři sta metrů, ale když přijde taková sněhová vánice jako třeba tento týden, je těžké přebrodit se v řezavém vichru z konečné stanice metra Montmorency do haly Place Bell. Aréna nasvícená pod myriádami třpytivých vloček ovšem vypadá nádherně. Vždyť je také jednou z největších a nejkrásnějších v celé American Hockey League.
I celé okolí zapadané sněhem působí poeticky. Zapadané sněhem jsou ale i současné vyhlídky Jana Myšáka na místo v NHL. Nejen, že v této sezoně za Laval Rocket nasbíral během 20 startů jen tři body (2+1) a -7 v plus/minus hodnocení. Začátkem prosince se navíc zranil.
Zatímco jeho spoluhráči jako Rem Pitlick, Jesse Ylönen, Rafael Harvey-Pinard či Alex Belzile se už při vlně zranění v kádru Montreal Canadiens přesunuli do prvního týmu, on sám sleduje v saku a kravatě zápasy Lavalu v AHL z tribuny.

"Tím, že minulá sezona byla tak dlouhá, tak to zranění bohužel přišlo. Ale nevidím to jako negativní věc. Vidím to jako další krok dopředu. Po tom zranění odhadovali, že to bude tak na osm až dvanáct týdnů, už se blížím k zápasu," věří dvacetiletý mladík z Litvínova.
"Těším se hodně, chybělo mi to. Koukal jsem hodně na hokej, to byl můj jediný koníček, když jsem nemohl hrát," vypráví pro NHL.com/cs. "Sledoval jsem i kluky na (mistrovství světa do 20 let). Měl jsem spoustu času, takže jsem koukal na každý zápas celého turnaje, nejen našich kluků. Už po skupinové fázi jsem věřil, že kluci jsou velcí favoriti na úspěch."
Myšák byl kapitánem juniorské reprezentace na letním šampionátu dvacítek v Edmontonu. Nynější tažení svých nástupců za stříbrnými medailemi v Halifaxu sledoval už jen v televizi. "V létě to bylo obrovské zklamání, když jsme prohráli o bronz. Vzpomínám na ten smutek v kabině a je hrozně krásný, že se kluci poučili, povstali a ukázali, že mají na to tu medaili urvat. Z toho mám hroznou radost."
Navzdory současným zdravotním problémům se snaží myslet pozitivně i směrem ke své budoucnosti. I přes překážky, kterým v současnosti čelí.
Talentovaného útočníka draftovali Canadiens ve 2. kole v roce 2020 jako celkové číslo 48. Necelé tři roky poté se však první start v NHL zdá být stejně vzdálený jako tehdy.

"Pro mě je nejdůležitější zbytečně nepřemýšlet, protože já někdy přemýšlím až moc. Potřebuju to brát víc den ode dne a zápas od zápasu," říká syn z rodiny dvou lékařů.
Současnou vlnu svých mladých spoluhráčů z Lavalu, kteří zalepili díry v sestavě Canadiens a ukazují své schopnosti v NHL, bere jako inspiraci.
"Určitě jo. Ti kluci jsou všichni moji kámoši, co si tím tady prošli a vyplatilo se jim to. Když na ně koukám, tak hrajou všichni dobře. Jak makali tady, tak makají i tam a je vidět, že tohle funguje i nahoře," všímá si Myšák.
Po návratu do hry by díky přesunu některých spoluhráčů za řeku do Montrealu mohl u Rocket dostat výraznější roli než dosud. "Na začátku sezony jsem hrával většinou čtvrtou lajnu a občas na oslabení. Je to pro mě motivace se dostat výš a ukázat, že mám na to mít na ledě víc prostoru," říká k tomu.
Co dovede, když prostor dostane, zatím ukázal český talent především mezi juniory. V Ontario Hockey League nasbíral v sezoně 2021-22 v 61 zápasech 64 bodů (34+30). AHL si paradoxně zahrál už před tím, v ročníku 2020-21 tam přišel z extraligového Litvínova a ve 22 startech dal jako nováček dva góly.
"Pro mě to není složité to takhle střídat, i když mezi juniory a chlapy je ten rozdíl velký. Pro mě je důležité, že hraju, mám rád zápasy. Ten sport mě hrozně baví, nabíjí mě to pozitivní energií a neřeším, jestli je to juniorka, nebo profi soutěž," vypráví hokejista, který debutoval mezi dospělými v Litvínově už jako šestnáctiletý.
"AHL je ale hodně rychlá soutěž. Na nic se nečeká, žádné zdržování, pět hráčů kope nohama a moc času na nic není. K tomu je tu malé hřiště, je to prostě fofr."
Na farmě je navíc specifické prostředí. Spousta hráčů bojuje o pozvánku do vyššího patra s cedulkou NHL. "Je to tady znát," připouští Myšák.
"Každý má nějaký styl hry. I v tréninku to jde cítit, že se bojuje o místo. Nejen o to, aby byl člověk povolaný nahoru, ale taky o místo v zápase - kolik kdo dostane šancí, kolik času na ledě a v jakých situacích. Je to tu cítit."
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Přesto si český mladík v Lavalu, kde bydlí v apartmánu přímo u haly, našel řadu kamarádů. Některé má i v prvním týmu Canadiens. Jako třeba slovenskou jedničkou posledního draftu Juraje Slafkovského.
"Občas si napíšeme a na kempu jsme se hodně bavili, taky (slovenský útočník) Fíla Mešár byl tady v Lavalu a bydleli jsme na pokoji spolu," říká Myšák, jenž navzdory nynější složitější hokejové situaci působí velice vyrovnaně.
"Jsem v pohodě. Moc neutrácím, bydlím sám. Platím si nájem a nic zbytečného nepotřebuju. Bydlím přes ulici, nic moc neřeším," popisuje nynější život styl v Kanadě.
Ne, ve 20 letech jistě není důvod panikařit. Čas na to, aby znovu zaujal vedení Canadiens a aby se postupně propracoval nahoru podobně jako Ylönen, Harvey-Pinard a další, jistě ještě má. Až se ale vrátí na led, bude muset ukázat, co dovede po herní absenci a možná v omezeném prostoru.
Úkol to nebude snadný. Pro hráče, který už v 16 letech válel mezi chlapy, však rozhodně ne nesplnitelný.