Skip to main content

Oslava NHL Centennial

Od dřepů k trofejím. Jágr se narodil pro hokej

Zámořská kariéra legendárního Čecha se chýlí ke konci, završuje i naší sérii o českých hvězdách

Napsal Marek Burkert / (Právo) - NHL.com/cs

Stoletá historie NHL je bohatá jak na události, tak na velké osobnosti. Každou sobotu až do konce roku 2017 vám NHL.com/cs přináší ty nejpoutavější příběhy z hokejových dějin.

Zaměřujeme se na jednotlivá desetiletí, připomínáme si jejich významné postavy a důležité momenty. Vyzdvihujeme zakladatele i průkopníky. Posledním z českých hráčů, které v našem seriálu připomeneme, je zároveň ten nejlepší a nejvytrvalejší - Jaromír Jágr.

Kdo má rád metafory i ve sportu, jistě by nad následující scénou zaplesal. Jágr po vítězném zápase ve Washingtonu usedl na stacionární kolo, půl hodiny na něm vytrvale šlapal a u toho ještě stačil dávat rozhovory. Nejstarší hráč NHL se nešetří ani ve 45 letech. Příští rok ale s největší pravděpodobností nastane chvíle, kdy dá zámořskému hokeji definitivní sbohem.

Pětkrát po sobě teď Jágr chyběl ze zdravotních důvodů v sestavě Calgary Flames. Stále má ale ještě zápasovou rezervu, aby překonal Gordieho Howea a stal se hráčem s největším počtem startů v dějinách ligy. Potřebuje k tomu 40 utkání, aby dosáhl cifry 1768, zatímco Flames jich mají před sebou v základní části ještě 50.

"Byla by to velká událost pro nás všechny a vůbec celou sportovní historii. Jeden z těch okamžiků, na které se nezapomíná," přál by si být u toho kouč Calgary Glen Gulutzan.

Jágr sám by chtěl přispět mnohem víc, než jen zápisem do hokejových učebnic, sám ale cítí, že jeho kariéra v NHL spěje k závěru.

Video: Jágrova první trefa v dresu Flames

Jen samotný pohled na ni však způsobuje závratě. Zatímco takový Bobby Orr svůj příspěvek nejlepší lize světa nahustil do 12 let, Jágr jej rozprostřel na tři dekády. Na špičkové úrovní hraje od roku 1990, což je samo o sobě unikátní.

A základy toho všeho jsou ukryty v dětství.

V Československu vrcholí štvavá kampaň proti signatářům Charty 77, klučina z Hnidous má ale svůj vlastní hokejový svět. Táta ho motivuje i cepuje. A od plzeňského kouče mládeže Lišky dostává dobrou radu.

"Činky vám kluka zničí, ale když bude posilovat s vahou vlastního těla, tak se mu nemůže nic stát a bude se harmonicky rozvíjet."

Dřepy! Těžko se dopočítat, kolik jich v těch letech Jágr udělal. Rodiče v křesle sledují třeba nový seriál Žena za pultem, on zatím vedle nich cvičí, až má nohy úplně ztvrdlé. Postupně si navyšuje dávky, tisícovka za den už je normální cifra. Když jednou vynechá, silou vůle se donutí dohnat to další den. Všechno si vede v zápisníčku, který se stává jeho malou biblí.

Najednou je mnohem rychlejší než jeho vrstevníci, ale třeba i kluci o tři roky starší. Když se proti nim rozjede, vypadají jako kužely. Sází jeden gól za druhým, a když kladenská 'Pézetka' přijíždí na turnaje, rodiče dětí ze soupeřících týmů se hned chodí dívat, zda dorazil taky Jágr. Když ano, jen si zklamaně povzdechnou. O vítězném týmu a nejlepším hráči není vůbec pochyb.

V Kladně se hledají způsoby, jak Jágra 'postaršit', aby mohl hrát za starší žáky a pak za mladší dorost. Góly padají jak na běžícím páse ve všech zápasech, kde 'mladej' nastoupí. A byly víkendy, kdy jich stíhá třeba pět.

Velký výdej energie znamená i její velký přísun. Jágr chroupe čokoládové sušenky přímo na střídačce. Než doma rodiče vybalí z tašky rohlíky, syn už má v sobě čtvrt kila šunky a 'Mama Jagr' raději ovoce, pokud je k dostání, nakupuje po bednách. 

Ve škole je to podstatně horší, vyvádí lumpárny, neučí se a když se má nadrtit látku na písemku, tak většinou usne. Je jen jedna výjimka: kreslení. Největší radost mu dělá čtvrtka a tempery...

V deseti letech zažívá spolu s dalšími vykulenými kluky zvláštní pocit cestou na turnaj do Bratislavy. Když vlak zastaví, všude jsou vojáci a děti se dozvídají, že zesnul sovětský kápo Leonid Brežněv. V roce 1984 ale umírá i jeho nástupce Jurij Andropov, o rok později je doprovodí také Konstantin Černěnko.

Jágr v té době nosí v peněžence fotku Ronalda Reagana. Když se o tom později zmíní za mořem už jako hvězda NHL, bývalý americký prezident mu zavolá a stráví spolu pár minut na telefonu v přátelském rozhovoru.

Od svých rodičů Jágr dědí averzi ke komunistům. Z vyprávění ví, jak zametli s jeho předky, kteří se nechtěli účastnit násilné kolektivizace vesnice. Číslo 68 jako připomínku sovětské invaze do Československa nosí nejprve na přilbě a později i na dresu.

Když je mu 15, hraje poprvé za muže na turnaji v Litvínově. Aby se nikdo nepídil po jeho věku, je v zápise uveden jako Zdeněk Hrabě. Hned dá gól a tak není divu, že rychle přechází do kladenského áčka.

První vstup do posvátné kabiny ligového týmu si bude do smrti pamatovat. Trenér Eduard Novák zahlásí: "Tak se nám představ, hochu." A teenager roztřeseným hlasem pronese: "Já jsem Jarda Jágr z Hnidous."

Spoluhráči mu ukážou, kam si má sednout. Rozloží si tedy věci, jenže v tu chvíli do šatny vejde nejlepší český střelec Milan Nový a překvapeně se dívá, kdo mu to zasedl místo.

To už je v plném proudu perestrojka. Gorbačovova glasnosť demontuje komunistické režimy ve střední a východní Evropě a Jágr to doprovází svými góly. Poprvé si zahraje za reprezentaci v říjnu 1989 symbolicky proti Calgary Flames, kteří jako vítězové Stanley Cupu podnikají evropské turné.

O měsíc později se podlomí i hliněná československá noha, o kterou se opírá socialistický blok. Dveře do NHL se otevírají, když je Jágr v tom nejideálnějším věku. 

V Americe je jako v jiném světě, na draftu si ho v roce 1990 vybírají z páté pozice Pittsburgh Penguins a kluk ze středočeského statku má oči navrch hlavy, když mu poprvé potřásá rukou Mario Lemieux, jeho kanadský idol z roku 1985, který jako devatenáctiletý na šampionátu v Praze dvěma góly srazil na kolena sovětskou sbornou.

Jágr začíná hrát NHL v době, kdy frčí seriály Pobřežní hlídka, Beverly Hills 90210 a George Bush st. osvobozuje Kuvajt od invaze z Iráku.

Po komunistické nudě se svět začíná točit rychleji. Dva Stanley Cupy, individuální trofeje, Utkání hvězd, ale i půtky s trenéry, zklamání a mezitím olympijský triumf v Naganu završený návštěvou u prezidenta Václav Havla. K tomu sláva, milióny dolarů, kasina a modelky.   

Když Jágr v roce 2008 odchází, je americkým prezidentem Bushův syn George Jr., který stejně jako jeho otec válčí v Iráku. Vychází poslední díl ságy o Harry Potterovi a nejlepším filmem roku vyhlašuje Americká filmová akademie snímek Tahle země není pro starý.

Svět se změnil. Po slabší sezoně v New York Rangers na sobě Jágr poprvé cítí roky, byť je mu teprve šestatřicet. Fronty ve Starbucksu na Manhattanu ale mění za klubovou jídelnu v sibiřském Omsku, kde nad talířem oschlých špaget přemítá i o českosloevnských legionářích a Bajkalsko-amurské magistrále.

V duchu si připomíná své výstupy na školních hodinách ruštiny, kdy svými neznalostmi a vytvářením neexistujících slov bavil spolužáky.

V Rusku také zakouší jeden z nejhorších životních zážitků, kdy přímo na střídačce zkolabuje a následně umírá jeho devatenáctiletý spoluhráč Alexei Cherepanov.

Přehodnocuje priority, začíná víc trénovat a věnovat se svému tělu.

V roce 2010 získává s týmem českých outsiderů senzační titul mistra světa a ke zlaté medaili mu na německém ledě stejně jako o pět let dříve ve Vídni gratuluje Václav Klaus.

Když pak v roce 2011 zavolá NHL, je Jágr skvěle nachystaný.

A nezbývá než ho obdivovat, i když v posledních šesti letech vystřídal šest klubů a velký úspěch se už nedostavuje - byť v roce 2013 hraje s Boston Bruins finále Stanley Cupu, rozdílovou figurou už není.

Mnohem víc mu sedí základní část, kde posunuje ligové rekordy a k tomu je mentorem pro hráče jako jsou Claude Giroux z Philadelphia Flyers, Aleksander Barkov a Jonathan Huberdeau z Florida Panthers či nyní Johnny Gaudreau z Calgary. Noční tréninky jsou pro Jágra novou normou a klíč od tréninkové haly dostává už při podpisu smlouvy... Obloukem se tak vrací do dětství, kdy nad jeho koňskými dávkami nezbylo než žasnout. 

Těžko říct, do jaké éry vlastně hráče s číslem 68 zařadit. Hrál s Gretzkym, Coffeym, Lemieuxem a Messierem, sázel góly Haškovi, Brodeurovi, Royovi, závodil s Fedorovem, Forsbergem, Selannem, Sakicem, v novém tisíciletí se potýkal s Crosbym a Ovechkinem, postavil se proti McDavidovi.

Počítadlo se u něj prozatím zastavilo na 1728 zápasech, 766 gólech, 1155 asistencích a 1921 bodech.

Když se mu podaří překonat Howea v počtu startů, bude Jágrova mise šťastně završena a dnešní dvacátníci jednou budou vzpomínat, jak jejich začátky ovlivnilo setkání s o dvě dekády starší prošedivělou legendou, která zamířila do Síně slávy.

Jedno je ale jisté: pro české fanoušky NHL bez Jágra už nikdy nebude tak vzrušující.

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.