Další oslava veterána. Hossa odehrál 1300. zápas

Zpívejme hosana, s tímhle chlapíkem se pořád musí počítat! Marián Hossa v noci na pátek odehrál svůj 1300. zápas v NHL, solidním výkonem pomohl Chicago Blackhawks k výhře 2:1 nad týmem Ottawa Senators.
"O takovém číslu jsem nikdy ani nesnil," přiznává.

Přestože tentokrát nezaznamenal ani bod, bylo v jeho jubilejním večeru hodně symboliky. Jednak Blackhawks přiřknul výhru jeho krajan Richard Pánik. A pak - všechno to proběhlo na ledě klubu, v němž Hossa se svou zámořskou štací kdysi začínal.
Už je to dvacet let, co si Senators jako celkově dvanáctého při draftu vybrali rodáka ze Staré Lubovně. V pouhých osmnácti letech tenkrát nasázel ve slovenské extralize za sezonu 30 gólů, přidal 24 asistencí a dotáhnul Duklu Trenčín k titulu. Do Kanady pak odešel tak rychle, jak to jen šlo.
S farmářským mužstvem Portland Winter Hawks hned získal Memorial Cup, překonal ošklivé zranění kolena, záhy se prosadil i do ottawského kádru. Překonával klubové rekordy, propracoval se ve velmi platného, byť někdy nespravedlivě podceňovaného hráče.
Zkusil si angažmá v mužstvech Atlanta Thrashers, Pittsburgh Penguins a Detroit Red Wings. Prolomil finálové prokletí - jednou v poslední fázi sezony prohrál s Pittsburghem, podruhé s Detroitem (po prohře s Penguins). Stanley Cup tak získal až napotřetí, v roce 2010 slavil s Chicagem.

Přestože 100 nasbíraných bodů ze sezony 2006-07 v dresu Atlanty už nikdy nepřekonal, právě Blackhawks se mu stali osudovým mužstvem. V letech 2013 a 2015 tady získal znovu Stanley Cup, pravidelně patřil k nejlépe bodujícím hráčům kabiny.
Produktivní je i letos. Ve 38 letech překonal celkovou bilanci 500 gólů a 600 asistencí (teď je na jeho kontě 521+607). V listopadu byl schopný nastřílet osm gólů ve 14 utkáních, během prosince pět v osmi. Aktuálně si drží statistiku 22+17, v bodování mužstva je šestý.
"Hodně lidí mi tvrdí, že mám na to hrát NHL až do pětačtyřiceti jako Jaromír Jágr. Každý jsme ale jiný," podotýká. "Já se pokaždé rozhoduji ze sezony na sezonu. Věřím, že dodržím smlouvu, kterou mám do roku 2021."

K současné fazoně mu možná paradoxně pomohlo, že minulý ročník skončil pro Blackhawks netradičně brzy. S Chicagem byl zvyklý každý rok na dlouhá tažení po play off, loni jeho jízdu utnuli St. Louis Blues už v 1. kole. A Hossa si tak místo vyčerpávajících bojů odpočinul, zajel se s Mariánem Gáboríkem podívat na oblíbené závody formule jedna do Monaka a hlavně pořádně zregeneroval omlácené tělo.
Před svým osmnáctým ročníkem v NHL také zásadně pozměnil trénink. V létě se méně dřel s těžkými činkami, spíš piloval rychlost. Tedy něco, co je Hossovi odjakživa sympatičtější.
"Když jsem chodil do školy, běhával jsem sprinty," vzpomíná. "Mé tělo je stavěné spíš na výbušnost, než na maratony."
Jeho kariéra rozhodně žádnou krátkou tratí není, to už spíš tím maratonem. Závodem, v němž se už mnoho a mnoho kilometrů drží mezi nejlepšími. Závodem, který podle všeho ještě zdaleka nekončí.