Doba dřevěná je pryč. Ale hráči ji ještě pamatují

Během staleté historie NHL proběhla ve výstroji i výzbroji hokejistů spousta změn. Málo z nich však bylo tak významných jako zavedení kompozitových hokejek a postupný odklon od dřeva.

I dovednostní soutěže před All-Star zápasy v posledních letech ukazují, v čem je jejich síla. Když se podíváte na detaily fotografie rekordmana a pětinásobného vítěze v tvrdosti střelby Zdena Cháry nebo vítěze posledních tří let Shey Webera, uvidíte, jak se tágo hokejky prohýbá v momentě kontaktu s pukem jako luk. A jako rána z luku také puk létá: Weber letos během All-Star víkendu v Los Angeles vypálil rychlostí 165,4 kilometru za hodinu, před dvěma lety 174,6 a Chárův rekord z roku 2012 pak činí 175,06 km/h.
Takových čísel nebylo možné s dřevěnými hokejkami docílit. Nedokázal to ani rekordman tehdejších časů Al Iafrate, který v roce 1992 vypálil rychlostí 169,3 km/h - a to byla na ta léta zcela ojedinělá 'darda', protože jiní vítězové do té doby dosahovali sotva 150 kilometrů v hodině.
Karbonové nebo kompozitové hokejky se sice častěji lámou, ale jsou podstatně lehčí a mnohem jednodušší pro střelbu. Hlavně proto už dnes dřevěnou hůl v NHL nenajdete.
"S dřevěnými hokejkami člověk cítí puk o hodně líp. Ale ta střela s moderními holemi je mnohem lepší," tvrdil Kyle Okposo, útočník Buffalo Sabres, který jako žák ještě zažil 'dřevěnky'. "Míval jsem docela dlouho Kohovky a Titanky. Asi tak ve třinácti letech jsem přešel na kompozitové hokejky. Je to obrovský rozdíl."
Stejně jako on pamatuje dřevěné hokejky většina dnešních dvacátníků a třicátníků pouze ze žákovských nebo dorosteneckých let.
"Hrál jsem s nimi tak do 14. Myslím, že dva tucty stály tak 200 dolarů, 24 hokejek za dvě stovky. Teď máte za 350 jednu," pousmál se Vincent Trocheck, třiadvacetiletý forvard Florida Panthers. "Ale je to velký rozdíl. Dnes za vás hokejka udělá spoustu práce. Dřív za vás neudělala žádnou. S kompozitovou holí se určitě hraje líp."

Aktivních hokejistů, kteří to až do NHL dotáhli s dřevěnými hokejkami, už v lize moc není. Vesměs jde o pár veteránů jako třeba Jaromír Jágr nebo Shane Doan.
Začátek konce doby dřevěné se datuje někdy na start 90. let, kdy do hokeje vtrhly takzvané kompozitové shafty - dutá tága hokejek, do nichž se zespodu zastrčily a s pomocí horkovzdušných pistolí lepily dřevěné čepele. V další dekádě už se vyráběly celokompozitové hokejky jako jeden kus. Jako první je na trh přinesla firma Easton se svým modelem Synergy.
"Tím se všechno změnilo," vykládal v deníku Post-Gazette centr Matt Cullen z Pittsburgh Penguins, jenž začal hrát NHL se shafty v roce 1997.
Přesto ještě před deseti lety bylo možné vidět v NHL tři typy hráčů: s celokompozitovými hokejkami, se shafty a pak postupně ubývající tradicionalisty s celodřevěnými hokejkami.
Z českých profesionálů jako jedni z posledních používali dřevo dva slavní čeští reprezentanti: olympijský vítěz z Nagana Martin Ručinský, jenž odehrál 961 zápasů v NHL, a dlouholetý kapitán národního mužstva David Výborný, který má za sebou sedm sezon a 543 duelů za Columbus Blue Jackets.
"Zkoušel jsem hrát s kompozitovými holemi, ale nemám s nimi takový cit. Pořád jsem musel koukat po puku," objasňoval kdysi své staromilectví Ručinský, jenž si nechal hokejky vyránět na míru ve firmě Swerd ve Svratce na Vysočině - to už během svého závěrečného působení v české extralize.

Dřevěné hokejky se produkovaly z různých materiálů, v Česku se dělaly většinou z dva roky vysušených osikových prken a z březové lamely. Ty se lepily dohromady a vyráběly se z nich sendviče. Po ořezání a ohoblování se oblepovaly laminátem. Čepele se pak vyrábí z tvrdšího dřeva, obvykle z jasanu.
Tyhle kousky jsou však dnes vybavením už jen pro amatérské hokejisty, kteří z důvodu zmíněného cenového rozdílu nechtějí investovat do drahých kompozitových hokejek. V NHL už patří do vyprávění o dobách minulých podobně jako přihrávka přes dvě čáry nebo zápasy, které mohly skončit remízou.
Dnes vládne kompozit a uhlíková vlákna. A bomby které v profesionálním hokeji létají na gólmany, jsou díky stále kvalitnějším moderním materiálům mnohem tvrdší než kdy dřív.
"Nová technologie naší hře pomohla. Hráči jsou atletičtí víc, než byli kdykoliv před tím. Hokej je strašně rychlý a technologie tomu pomáhá. Veškerá výstroj, včetně hokejek," mínil Michel Therrien, trenér Montreal Canadiens.
Dnešní mladí hráči už mají jasně danou cestu, s kompozitovým náčiním rovnou začínají. Přejít na zcela nový materiál jako Ručinský během kariéry už nepotřebují. V tom to mají jednodušší, protože při tomto přechodu bylo třeba měnit i některé herní návyky.
"Třeba způsob střelby švihem je o dost jiný. Dřív se střílelo tahákem, kdy šel puk od špičky na patku a pak pryč od hokejky. Dnes je to jinak, stačí vypálit rovnou ze špičky," upozornil Cullen.
"Já působím v NHL 12 let a za tu dobu se to hrozně posunulo," uzavřel Therrien. "Do rychlosti, lepší střelby, hokejisté dneška nejsou jen hokejisté, ale opravdu dobří atleti, kteří umí využít všechny aspekty nových technologií."
I proto vídáme nejen na All-Star Game pumelice, o kterých by otcové dnešních profesionálů mohli jen snít.