Na tom se ani v budoucnu nic nezmění. Zároveň Bruins čekají změny, i sám Pastrňák to ví.
"Nějaké přijdou, taková je povahu byznysu, ve kterém působíme," přikývl. "Nestává se, aby byl tým po létě úplně stejný, tomu rozumím. A všichni ostatní hokejisté by měli být nadšení z představy hrát za Boston. Je to čest a dostatečná motivace pro všechny, aby sem chtěli přijít."
Ti, kterých se to bude týkat, budou k Pastrňákovi vzhlížet jakožto k jednomu ze šéfů kabiny. Dávno pryč je onen rozjařený a bezstarostný kluk z jeho úvodních sezon za Bruins. Rodák z Havířova si týmový úspěch bere osobně.
A postupem let si čím dál lépe uvědomuje, co všechno obnáší naplnit sen o zisku Stanley Cupu.
"Samozřejmě, jsem o dost starší a zkušenější," řekl. "Rozhodně to chápu lépe než dřív. Když to řeknu jednoduše, musíte vyhrávat – a v play off jsme zažili spoustu vyrovnaných duelů, stačilo dát o gól víc, udělat o chybu méně. To je poučení, musíte být schopní takové zápasy dotahovat, v prodlouženích a podobně. Snad tohle poslouží jako motivace, abychom se okamžitě vrátili do práce. Protože je na čem pracovat."
On sám hned po MS v Praze půjde příkladem. Dres Bruins pro něj znamená mnohem víc než jen 'pracovní oděv'.
"Boston je můj druhý domov," vyznal se. "Víte, že tohle město a fanoušky zbožňuju, je neuvěřitelné pro ně hrát. Vážně se tady cítím doma. Nikde jinde se nevidím."