Crosby a Malkin, šéfové velké dynastie

Ve chvílích, kdy Pittsburgh řádí radostí a NHL se klaní nové dynastii, to vypadá jako vzpomínka na dávnověk. Ale ono to tak vážně bylo: ještě před 11 lety byli hokejisté Penguins takřka pro smích. Klub od roku 2002 čtyřikrát po sobě neprošel do play off.
Vzpomínky na báječný úvod 90. let bledly, jenže šéfové Penguins na druhou stranu mohli vysoko volit na draftu. V roce 2004 jako dvojka přišel Evgeni Malkin, o rok později jako jednička Sidney Crosby.

A všechno se změnilo.
Teď jsou tihle dva, kanadský kapitán a ruský sběratel bodů, najednou nejslavnější dvojici v dějinách klubu. Už to není přehánění, protože zatímco Mario Lemieux s Jaromírem Jágrem dotáhli Pittsburgh ke dvěma Stanley Cupům, střední útočníci přezdívaní Sid a Geno už mají tři.
"Jsou to výjimeční hráči, elita své generace. Každý je trochu jiný, ale pro mě oba představují stejně důležité lídry mužstva," uvedl o nich kouč šampionů Mike Sullivan. "Dorostli do toho, že si vzájemně pomáhají a vzájemně k sobě chovají obrovský respekt. Nejdůležitější ze všeho je pro ně to, aby pomáhali týmu."

Je nutné zmínit, že navíc v roce 2008 ještě společně došli do finále. Právě tehdy, před devíti sezonami, se zrodilo něco velkého.
Crosby ještě nebyl tak všestranně fenomenálním hokejistou jako dnes, Malkin měl za sebou první pořádné tažení zámořským play off. Oba zářili, vždyť Crosby si za 20 duelů připsal 27 bodů a Malkin 22. Ale ještě patrně bylo pro oba brzy.
Detroit Red Wings nechávali Dominiku Haškovi roli dvojky, tak silné mužstvo tehdy měli. Crosbymu bylo stále ještě 19 let, Malkinovi 21. Z velké porážky se zrodili budoucí šampioni.
Pak už je totiž jejich bilance bezchybná: tři finále, trojí oslavy se Stanley Cupem. I letos to byli oni dva, kdo kralovali týmovému bodování. Opět se ukázalo, že v hokeji není (snad s výjimkou gólmana) důležitější post než střední útočník - a téhle dvojici v NHL prostě nemůže nikdo konkurovat. Pokud jsou Crosby s Malkinem zdraví, mají na svůj tým extrémní vliv.
"Jeden večer nám pomůže vyhrát Sid, jiný Geno. Málokdo je takhle dobrý," souhlasí kouč Sullivan. Což sedí: Malkin zakončil boje o Stanley Cup s bilancí 10+18, Crosby pak s osmi trefami a 19 asistencemi skončil těsně za ním (a navíc odehrál o zápas méně).
A ještě jedna věc by měla zaznít. Do třetice všeho nejlepšího se potvrdilo, že Malkin dávno zvládá to, že je 'až' druhým centrem týmu. "Také mě fanoušci mají rádi," pronesl, když se v letošním play off zase jednou řešilo, zda není tím nejlepším hokejistou světa 've stínu' někoho ještě lepšího.
Ano, Crosby zůstává jedničkou. I proto, že byl nyní vyhlášen nejužitečnějším mužem play off. Ale proč by to Malkinovi vadilo, když se společně definitivně stali šéfy nejlepší pittsburské dynastie.
"To, co jsme dokázali v posledních letech vybudovat, je výjimečná záležitost," líčil dojatě Mario Lemieux, nyní majitel klubu. "A Sid a Geno? To je něco neuvěřitelného. Mít tři trofeje a v Sidově případě i dvě Conn Smythe Trophy, to oba řadí mezi nejlepší hokejisty všech dob."
Žezlo jim předal s velkou chutí.
A proč by mu to také vadilo. Vždyť se spolu s Crosbym definitivně stali šéfy nejlepší pittsburské dynastie.