Inspirace od Vegas: Všechno vychází od majitele

Kdybyste obyvatelům Las Vegas před sedmi lety řekli, že se na slavném bulváru The Strip sejde přes 200 tisíc fanoušků kvůli hokeji, asi by si ťukali na čelo.

Zbláznili jste se snad? Kvůli čemu? Kvůli hokeji?

Ale je to tak. Právě místní Vegas Golden Knights vyvolali ve slavném městě hokejovou horečku poté, co získali letošní Stanley Cup. Klub založený v roce 2017-18 na zelené louce hned v šestém roce svojí existence ovládl NHL.

Což je mimořádný počin. Počin, kterým může Vegas inspirovat ostatní.

I ve sportu platí jedno zavedené klišé. Ryba smrdí od hlavy. Byť tentokrát spíš v pozitivním smyslu - týmové nastavení pramení od těch nejvyšších. Pokud energie vycházející právě od vlastníků narazí na nepochopení nebo hodnoty a kultura nejsou nastaveny správným směrem, může se to odrazit i na ledě. A naopak.

V případě Golden Knights si to všechno báječně sedlo.

Majitel Bill Foley, jenž vystudoval vojenskou akademii ve West Pointu, měl od mládí čuch na to, jak vydělat. Později získal i právnický titul, jeho portfolio aktivit je velmi pestré. Je to velmi bordý a oblíbený chlapík, jenž svým zápalem a vírou nakazil celý klub.

Do projektu hokeje ve Vegas vložil půl miliardy dolarů. A vyplatilo se.

"Jsem moc šťastný i za něj. Je úžasný," reagoval kouč Bruce Cassidy. A vyzdvihnul i to, že mecenáš nevytvářel zbytečný tlak. I tak se splnilo to, co předeslal. Poté, co Golden Knights přibyli na mapu NHL, uvedl, že do šesti let chce Stanley Cup.

Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]

"No a když jsem přebíral před sezonou tým, byla to právě šestá sezona..." pousmál se kouč. "Ale vidíte, podařilo se!"

S další inspirací zůstaneme právě u kouče Cassidyho. Po minulém ročníku byl propuštěný z Boston Bruins. V zákulisí se rozebíralo, že jeho vztahy s lídry týmu nebyly ideální, ani s herním projevem nebyli šéfové spokojeni. Takže se s ním rozloučili.

Generální manažer Kelly McCrimmon a prezident hokejových operací George McPhee ve službách Golden Knights ale nedali na to, co se povídá. Dali na vlastní instinkt. A zaměstnali právě Cassidyho.

Výsledek vzájemné spolupráce netřeba připomínat. Byl to zrovna McPhee, který v rámci někdejšího působení ve Washington Capitals právě Cassidyho propustil. Tehdy byl ještě mladý, nerozuměl si s hvězdami včetně Jaromíra Jágra.

Jenže teď dostal druhou šanci, od stejného muže. I tohle může být vzkaz pro ostatní. Nedejte na řeči. Ale na to, čemu věříte.

V této souvislosti se nabízí i připomenutí další součástky vítězného motoru. Snaha dokázat: Odepsali jste nás, my vám ukážeme! Řeč je o 'Original Misfits'. Obránci Brayden McNabb a Shea Theodore, útočníci William Karlsson, Jonathan Marchessault, Reilly Smith a William Carrier. Ti všichni patřili do kádru už v první sezoně Vegas v NHL. Říkalo se jim Misfits - v překladu Ti, kteří nikam nepasují.

Ostatní je odložili. Ale oni chtěli všem ukázat: Udělali jste chybu, že jste nás pustili!

Tahle vnitřní motivace stála za tím, že už v první sezoně to Vegas dotáhlo senzačně až do finále. Tehdy to ještě nevyšlo. Tentokrát už ano.

"Spojoval nás jeden společný cíl. Což by právě začátek, kdy se odstartovalo něco kouzelného," vzpomíná útočník Marchessault, jenž získal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play off. On, 175 centimetrů vysoký střízlík, jenž ani neprošel draftem. V NHL se mu na začátku divili, proč v ní vůbec chce hrát. V tom tkví další inspirace. Pokud se snažíte získat hráče, jemuž ostatní nevěří, může z toho být mimořádný jackpot.

Jako v případě Jacka Eichela. Také jeho příběh už je známý. V Buffalo Sabres se trápil, s vedením se nedohodl na lékařském postupu při řešení zdravotních potíží. Dlouho trvalo, než vedení souhlasilo s trejdem.

Sáhli po něm právě Golden Knights. Leckdo si v tu chvíli říkal: Proč?

Má přece vachrlaté zdraví, problémy s krční páteří přetrvávají. Navíc zvadnul. Byly obavy: Najde v sobě opět oheň?

Našel. Vegas mu dovolilo operaci, jasně mu ukázalo, že mu věří a že mu dává prostor, aby se dal zdravotně do pořádku. I tohle byl krok, který se náramně vyplatil. Eichel šéfoval ofenzivě, v play off získal 26 bodů (6+20) ve 22 utkáních.

"Klub mě podržel. Všichni lidé za mnou stáli," ocenil mladík, jenž byl v roce 2015 dvojkou draftu za Connorem McDavidem.

Takže další rada: Pokud v nějakém hráči vidíte velký potenciál, stojí za to mu dát čas a prostor.

Na tohle všechno teď hledí majitelé, generální manažeři či trenéři ostatních týmů NHL. A možná si i oni v příběhu letošních šampionů nějakou inspiraci najdou.