Philadelphia je obecně považována za jedno z nejdrsnějších míst, kde se gólman může ocitnout. Často je nazývána pohřebištěm brankářů. Na začátku klubové historie nasadil laťku asi až příliš vysoko Bernie Parent, dvojnásobný vítěz Vezina Trophy a Conn Smythe Trophy.
Po jeho odchodu z brankoviště si diváci ve 'městě bratrské lásky' oblíbili Švéda Pelleho Lindbergha, který ale tragicky zahynul v pouhých 28 letech. Ještě o Ronu Hextallovi se dalo v souvislosti s Philadelphií mluvit jako o nezpochybnitelné opoře. Ale nové milenium gólmanům Flyers moc nepřeje.
Kritice se nevyhnul ani statisticky spolehlivý Roman Čechmánek. V posledních letech se výkyvy nevyhnuly Stevu Masonovi, Brianu Boucherovi, nemluvě o Ilyovi Bryzgalovovi, kterého někdejší generální manažer Paul Holmgren z bůhvíjakých důvodů upřednostnil před dalším Rusem Sergeiem Bobrovskym...
Ročník 2018-19 byl vyvrcholením bizarní gólmanské situace ve Philadelphii, za kterou kromě Harta chytali také Brian Elliott, Anthony Stolarz, Cam Talbot, Calvin Pickard, Michal Neuvirth, Mike McKenna a Alex Lyon.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Teď je největší tlak naložen na Hartova bedra a mládenec z provincie Alberta se ho učil zvládat i na letošním mistrovství světa IIHF na Slovensku, odkud Kanada odvezla stříbro.
"V minulé sezoně to pro mě bylo mnohem složitější, častokrát jsem před zápasem ani nedokázal usnout," líčil v Praze Hart. Nyní už problémy se spánkem nemá.
Klíčovým z jeho 25 zákroků proti Devils byl ten ve dvojnásobném oslabení, když nádherně švihnul na brankové čáře lapačkou proti ráně loňského držitele Hart Trophy Taylora Halla.
"Asi jeden z nejlepších zákroků, jaké jsem kdy viděl," žasnul i analytik a bývalý gólman Kevin Weekes, který Harta hned připodobnil ke Careymu Priceovi, jenž začal pravidelně chytat za Montreal Canadiens v podobně mladém věku.