FLA barkov 051125

Jeho krajanům visí na krku bronzové medaile ze Zimních olympijských her Milano Cortina 2026 - a kdo ví, jakou barvu by cenný kov měl, kdyby u toho byl i Aleksander Barkov.

Jenže finská hvězda a neuznávanější defenzivní útočník současnosti chyběl. Nejen na olympiádě, on zatím v sezoně nestihl ani jeden duel za Florida Panthers poté, co si 26. září loňského roku vážně poranil pravé koleno a musel na operaci.

"Je to těžké," přiznal Barkov v úterý, při svém vůbec prvním veřejném vystoupení od zářijového incidentu. "Ale i v tak náročných chvílích se snažíte najít nějaká pozitiva. Třeba mi to pomůže do budoucna udržet se svěžejší. Kdo ví. Možná budu mít čerstvější mysl i tělo. O takových věcech přemýšlím."

Barkov s Panthers v posledních dvou letech dvakrát slavil Stanley Cup, jeho renomé raketově rostlo. Ale pak přišla nezaviněná tréninková srážka s krajanem Nikem Mikkolou.

Původní diagnóza zněla: pauza na sedm až devět měsíců. Vzhledem k tomu, že Florida završí základní část 15. dubna, tedy ani ne sedm měsíců od Barkovova zranění, byl jeho start v dlouhodobé soutěži prakticky vyloučen.

Play off přesto zůstává jeho snem. Bez ohledu na to, že Panthers (29-25-3) momentálně plují v tabulkovém podpalubí osm bodů pod postupovou čarou. Do konce základní části chybí ještě 25 zápasů.

"Jsem v dobrých rukou, věřím naši chirurgům, fyzioterapeutům, lékařům. Vždycky se rozhodnou správně. A jsem šťastný za to, jak na tom teď jsem," uvedl Fin.

Floridský generální manažer Bill Zito ovšem doplnil, že na původních prognózách ohledně Barkovovy absence se nic nemění.

"Načasování je jasné. Tohle neošidíte," řekl Zito. "Bude připravený až v momentu, kdy to doktoři odsouhlasí."

A tak Barkov podstupuje nekonečné lekce trpělivosti. Včetně smutku z toho, že prošvihnul návrat hráčů NHL na olympiádu po 12 letech.

"Když někteří kluci (z týmu Panthers) začali bruslit v olympijské výbavě, říkal jsem si: A kde je moje? Tehdy jsem si uvědomil, že přijdu o olympiádu. Snad jednoho dne také dostanu šanci," povzdechl si Barkov.

Ten se jakožto držitel King Clancy Memorial Award o to víc činí mimo led. V úterý oznámil, že Dětské nemocnici Joea DiMaggia věnoval přes milion dolarů, proto po něm špitál pojmenuje jeden z programů sportovní medicíny.

"Být aspoň malou součástí takového místa, to byl vždycky můj sen. Jsem za to vděčný," řekl Barkov.

Ale ještě víc teď sní o momentu, až se zase vrátí do bitev NHL. "Snažím se zůstat pozitivní navzdory všem těžkostem," uzavřel.

Příbuzný obsah