All-Star Game z pohledu historie. Padá více gólů?

Každou středu vám během sezony přinášíme v rubrice 'Řečí čísel' pohled na NHL prostřednictvím analýz, statistik a zajímavých cifer. Tentokrát jsme si posvítili na blížící se All-Star Game. Prohlédli jsme si úplně první exhibici, změny formátů a množství branek, které v průběhu let v zápasech padalo.

Tento víkend znovu v NHL přijde čas, kdy změří síly ti nejlepší z nejlepších v tradiční NHL All-Star Game. I když 'měřit síly' je termín, který se zrovna moc nehodí. V této exhibiční bitvě jde o něco úplně jiného.
Jde o zábavu. Pro hráče, pro fanoušky na stadionu i pro diváky u televize. Někdo má raději páteční dovednostní soutěže, někdo zase sobotní zápas. Baví se ale všichni. A už pěkně dlouho. Formáty se sice často mění, nuda ale není nikdy.
První All-Star Game se hrála už v ročníku 1947-48 a v příštích 21 letech (kromě dvou výjimek) šlo o bitvu aktuálního vítěze Stanley Cupu s těmi nejlepšími hráči ze zbytku soutěže. Tehdy se navíc také měli hokejoví fanoušci na novou sezonu spíše nastartovat a utkání se hrálo na začátku ročníku.
Ve slavné Maple Leaf Gardens tehdy proti sobě nastoupili domácí s hvězdami jako Syl Apps, Turk Broda, Ted Kennedy či Bill Barilko, proti výběru osobností v čele s Mauricem Richardem, Billem Durnanem, Miltem Schmidtem či Dougem Bentleym. Poslední jmenovaný byl také mimo jiné střelec vítězné branky.
Více k tématu: [Poslední muži na All-Star\]
A mimochodem nešlo až o tak velkou exhibici jako jsme zvyklí ze současných dní. Sudí museli rozdat deset trestů a došlo i na vyloučení do konce utkání. Něco takového si nikdo v moderní době neumí ani představit.
K důležité změně se pak dospělo v 70. letech. Liga se tehdy rozdělila do čtyř divizí a v roce 1975 došlo poprvé na bitvu mezi týmy Prince of Wales Conference proti Campbellově konferenci. Druhý jmenovaný tým tehdy schytal pořádnou nakládačku, prohrál 1:7 a nepomohli ani Bernie Parent, Denis Potvin, Bobby Clarke či Stan Mikita.
Nicméně vývoj a průběh zápasů už byl podobný, každopádně skóre ještě nebylo tak vysoké, jak jsme zvyklí. Ještě se nehrálo tak uvolněně a hodně branek pro jeden tým nebylo normou. Výsledky? V roce 1976 to bylo 7:5, v roce 1977 pak 4:3, v roce 1978 dokonce jen 3:2 a o rok později 6:3. To už vypadalo lépe.

Jiné to samozřejmě v porovnání se současností bylo i co se týče individuálních statistik. Například v roce 1980 byl v týmu Campbellovy konference gólman Tony Esposito z Chicago Blackhawks, který v ročníku 1979-80 držel průměr 2,98 branky na zápas. Takový má v tuto chvíli Martin Jones ze San Jose, a ten ze 33. pozice v soutěži rozhodně v tomto ročníku do All-Star Game nenakoukne.
80. léta pak byla předzvěstí utkání s velmi vysokým počtem branek. Od roku 1980 do roku 1989 se hrálo 9 zápasů (v roce 1987 nastoupily hvězdy NHL proti výběru Sovětského svazu) a padlo v nich celkem 87 gólů. To činí průměr 9,6 na zápas. Přispěl k nim výrazně i Wayne Gretzky, který do NHL poprvé nakoukl v ročníku 1979-80 a během své dvacetileté kariéry tuto exhibici nikdy nevynechal.
Krátce se na něj teď zaměříme, protože tenhle hokejový velikán drží slušné množství rekordů. V All-Star Game například zaznamenal 25 bodů (13+12) a všechna tato čísla jsou rekordní. Stejně jako například čtyři branky vstřelené v jedné třetině. Třikrát byl také zvolen nejužitečnějším hráčem.
Dalším důležitým datem byl rok 1990. Tam se poprvé k utkání připojily i dovednostní soutěže. A došlo i k jinému zásadnímu momentu. Trenér mužstva z Walesovy konference Mike Milbury vzal do svého výběru rváče Chrise Nilana a brusiče Briana Skrudlanda. A to například na úkor Guye Lafleura, legendy, která pomalu končila kariéru. Vedení ligy se následně rozhodlo, že sestavy bude vybírat komise.
Také nastaly drsné časy pro gólmany, tedy muže, kteří jsou na exhibici spíš pro okrasu. Své umění tam prakticky nepředvedou, což je pro každého soutěživého sportovce skutečně náročné. Gólman je ten, který by se během utkání neměl přetrhnout a pokud k tomu dojde, nechá stejně ještě víc vyniknout hráče v poli. Čísla v 90. letech to dokazovala.

V devíti zápasech (tentokrát se nehrálo kvůli výluce v roce 1995) se střelci vyloženě činili. Rovnou 146 gólů znamená neskutečný průměr 16 branek na zápas. Tady se začalo hrát vyloženě pro diváky. Nejgólovější zápas byl ten z roku 1993, tým z Walesovy konference vyhrál 16:6, a to hlavně díky čtyřgólovému Miku Gartnerovi.
Úloha útočníků i gólmanů byla jasná, role obránců nicméně celkem taky. Bránit při All-Star Game? Ani ne. Spíš tak naoko. Beci také hodně přispívají. V zápase v roce 1993 si například připsali sedm nahrávek.
Za posledních 21 let se pak formáty různě měnily. Hrál Výběr světa proti Výběru Severní Ameriky, hrála Západní konference proti Východní nebo týmy, které si vybírali sami dva zvolení kapitáni. Před kamerami pak dělali draft.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
V posledních letech se hraje ve formátu 3 na 3 a utkávají se proti sobě zástupci všech čtyř divizí. Zábava ze zápasů nemizí, ale prestiž přece jen duel maličko postrádá. Stává se, že některý z hráčů pozvánku odmítne a raději si odpočine. A to i za cenu suspendace do příštího duelu základní části.
Co ale zaručeně funguje, je množství gólů. Soustředťe se na ně i v sobotu.