rosen_11716

Až se v pondělí rozběhne ceremoniál v Síni slávy v Torontu k uvedení nových členů Erica Lindrose, Sergeje Makarova, Rogatiena Vachona a in memoriam kouče Pata Quinna, dočkají se ocenění také dva slavné hlasy, které komentovaly dění v NHL do mikrofonu nebo na papíře.

Držitelem Foster Hewitt Memorial Award za vynikající přínos hokeji z pozice komentátora se stane devětašedesátiletý Sam Rosen, jenž od 70. let doprovází svým hlasem zápasy New York Rangers a v současnosti pracuje na televizní stanici MSG.
Elmer Ferguson Memorial Award za excelentní práci v hokejové žurnalistice si pak převezme o dva roky starší Bob Verdi, jenž od konce 60. let píše o Chicago Blackhawks, přes 30 let pracoval v deníku Chicago Tribune a od roku 2010 je klubovým historikem šestinásobného vítěze Stanley Cupu.

Bob Verdi 1

Oba tito muži se přidruží ke hvězdám Síně slávy jako legendy americké sportovní žurnalistiky.
Pro českého fanouška, jenž nehltá novinové sloupky v angličtině a neposlouchá televizní přenosy v původním znění, logicky nejsou příliš známými osobnostmi. Proto jsme se rozhodli podívat se na největší jména novinářů a komentátorů v české hokejové historii nezávisle na tom, jestli se zabývali NHL, nebo ne - ostatně před rokem 1989 to dost dobře ani nešlo.
Podívejte se na seznam šesti největších osobností v historii české hokejové žurnalistiky podle NHL.com/cs, uspořádaný podle abecedy.
Luděk Brábník
Hokejista, trenér a funkcionář se v 50. a 60. letech zasloužil o vytvoření dorostenecké ligy i reprezentace a paralelně začal působit jako televizní komentátor. Díky své předchozí kariéře měl velkou erudici a k tomu přidal kultivovaný projev. Komentoval mistrovství světa, slavné zápasy československého týmu na prvním Canada Cupu v roce 1976.
V televizi působil jen do roku 1977, kdy byl na nátlak komunistických papalášů vyhozen za dnes sotva pochopitelný prohřešek - větu "o hráčích s písmeny CCCP na dresech", což představitelé paranoidního režimu vyhodnotili jako znevážení přátelství se Sovětským svazem. Brábník poté psal do týdeníku Stadion a napsal knihy o brankáři Jiřím Holečkovi a útočnících Jaroslavu Pouzarovi, Vladimíru Růžičkovi a Jiřím Hrdinovi. Zemřel v roce 1989, pár týdnů před Sametovou revolucí, která přinesla mimo jiné i jeho rehabilitaci.
Josef Laufer
Průkopník rozhlasové sportovní žurnalistiky se narodil ještě v 19. století - v roce 1891. Věnoval se především fotbalu: v říjnu 1926 okomentoval jako první evropský žurnalista sportovní událost (zápas Slavie Praha) v přímém přenosu a slavná byla jeho reportáž z finále mistrovství světa Itálie - Československo v roce 1934. Ale jeho vášní byl i hokej, který komentoval například během titulů pro národní tým v letech 1947 a 1949. Byl vzorem pro mnoho dalších rozhlasových reportérů, svým nadšeným projevem dokázal strhnout i posluchače, kteří se o sport příliš nezajímali. Za druhé světové války byl pronásledován kvůli židovskému původu, přežil ve smíšeném manželství. Zemřel v roce 1966.
Václav Pacina
Jeden z nejslavnějších píšících novinářů v české historii působil především v deníku Mladá Fronta (později Mladá Fronta DNES). Do svých originálních referátů a reportáží vnášel spisovatelské prvky, vtip, vzdělanost a rozhled. Byl u velkých sportovních událostí poválečných českých dějin: od triumfu Věry Čáslavské na olympiádě v Mexiku 1968 přes výhry hokejistů nad SSSR mistrovství světa ve Stockholmu 1969 až po senzační zlato české reprezentace na olympijském turnaji v Naganu 1998. Zemřel v roce 2006 ve věku 78 let. Jeho jméno nese Cena Václava Paciny, kterou uděluje sportovní redakce MF DNES nejlepšímu hokejistovi play off české extraligy (obdoba Conn Smythe Trophy v NHL). Jeho syn Tomáš byl partnerem kanadské hokejistky Hayley Wickenheiser, jedné z nejlepších hráček všech dob.
Aleš Procházka
Když tenhle prošedivělý chlapík ještě před pár lety v době digitálních technologií vytáhl v mixzóně svůj kazetový magnetofon, mladší hokejisté se často neubránili úsměvu. Ti starší si to však nedovolili, protože sami znali hlas Aleše Procházky z dob svého mládí a tohoto svérázného chlapíka ohromně respektovali. Legenda pořadu "S mikrofonem za hokejem' komentuje v Českém rozhlase nejvyšší československou a českou soutěž už od roku 1976 a za svým lakonickým projevem často skrývá suchý anglický humor. V roce 2014 mu Český olympijský výbor udělil Cenu Oty Pavla za celoživotní propagaci sportu a olympijských ideálů v publicistice.
Vladimír Vácha
Původně rozhlasový komentátor působil od 60. let v Československé televizi. I on se stejně jako Brábník stal profesní obětí kriminálního předlistopadového režimu, když ho komunisté za některé jeho výroky po vítězství reprezentace nad SSSR na mistrovství světa 1969 obvinili z 'podněcování nepokojů'. Z komentátorského místa byl vyhozen a v 70. letech dokonce pracoval v televizi jako zaměstnanec garáží. Po roce 1989 se opět mohl vrátit ke sportovní žurnalistice a působil jako šéf sportovní redakce Radiožurnálu, kde se stal výrazným hlasem populárního pořadu 'S mikrofonem za hokejem'. Zemřel v roce 2012 ve věku 82 let.
Robert Záruba
Největší osobnost současné české televizní žurnalistiky je mozkem i motorem hokejových pořadů České televize. V roce 1992 založil magazín Buly, který dodnes vysílá přenosy z extraligy. V televizi působí přes 30 let, je nejuznávanějším českým komentátorem, jehož hlášky z olympiády v Naganu nebo některých světových šampionátů se staly legendárními. Je znám svou precizní přípravou, vede si vlastní kartotéku hokejistů i historických a aktuálních statistik. V ČT působí jako šéfkomentátor sportovní redakce. S Dominikem Haškem sepsal i vynikající biografii 'Chytám svůj život'.