Bruins totiž v prosinci spíš podřadili rychlost. Dominance z úvodu sezony je pryč. Poslední čtyři zápasy dovedli Pastrňák a spol. vždy k remíze po 60 minutách, jenže celkem z tohoto období mají jen pět bodů. Až na výhru po nájezdech na ledě New York Islanders (5:4) třikrát padli v prodloužení.
"Nelíbí se mi, kolik toho necháváme soupeři před brankovištěm. Nelíbí se mi, jak se může dostávat k dorážkám," vypočítával kouč Jim Montgomery. "V těchto oblastech máme co zlepšovat. Musíme zvýšit kvalitu. Naopak se mi líbilo, jak jsme se dokázali vrátit do utkání, jak jsme bojovali, jak to zase zvládl gólman (Linus Ullmark). Jsem rád, že máme bod."
A vděčí za to z velké míry svým Čechům.
Vše začal ten, se kterým se obvykle počítá nejméně: Lauko, dříč ze čtvrté formace. Poté, co se Wild ujali vedení zásluhou Marcuse Johanssona, totiž třiadvacetiletý forvard obratem vyzval k pěstnímu souboji Connora Dewara.
Vyhrál. Zdviženou pěstí hecoval publikum a najednou jako by se v TD Garden objevili jiní Bruins.
"Dodalo nám to hodně energie, bylo to od něj skvělé," pochválil ho Montgomery. "Zvýšili jsme intenzitu, předtím jsme byli poněkud leklí. Probralo nás to."
Lauko rozhodně není jen raubířem na bruslích, což proti Wild ukázal i později, když mu málem vyšel akrobatický kousek, nazývaný v zámoří 'Michigan'. Ale tvrdost k němu patří. A on se nebojí.
"Mám teď konečně zase zelenou jít případně do bitek," popsal Lauko, jehož v sezoně zbrzdilo ošklivé zranění, když mu ostří brusle rozřízlo tvář. "Šel jsem do zápasu s tím, že už zase můžu dělat to, co je mi vlastní – srážet se s každým a hrát tak, jak chci. Jelikož jsme potom skórovali, tak to kluky očividně nakoplo."
V první řadě jeho krajana. Za Boston totiž ještě v úvodní třetině svými ročníkovými zásahy číslo 18 a 19 otáčel Pastrňák.
