Ani minuta v brance. I tak Vaněček pomohl k triumfu

Hokej je nevyzpytatelný sport. Jeden den můžete být na dně a o pár týdnů později klidně na úplném vrcholu.

Tuhle horskou dráhu si čerstvě projel Vítek Vaněček.

Zkušený gólman byl ještě zkraje března členem San Jose Sharks, vůbec nejhoršího týmu celé ligy. A ve středu nad ránem už křepčil na ledě Amerant Bank Areny coby člen šampionů Florida Panthers se Stanley Cupem nad hlavou.

"Je to pro mě něco úžasného. Jako by v mé hokejové kariéře najednou vyšlo slunce a s ním přišel i Stanley Cup," radoval se devětadvacetiletý chlapík z Havlíčkova Brodu. "Je to pro mě něco výjimečného. Vůbec jsem nevěřil, že mohu něco takového zažít."

Dlouho to tak skutečně nevypadalo. Vaněček zahájil ročník v barvách Sharks, za které naskočil dohromady do 18 zápasů. První březnový týden se ale dozvěděl, že ho čeká stěhování přes celé Spojené státy. Ze západního pobřeží až na Floridu.

Tedy, ne, že by něco takového český gólman neznal. Vždyť za poslední čtyři roky byl trejdován už třikrát...

"V tu chvíli jsem nepřemýšlel o tom, co to pro mě znamená. Bral jsem to jako novou výzvu," zavzpomínal na tři a půl měsíce starou událost. "Jakmile jsem ale přišel k Panthers, začal jsem se okamžitě cítit velmi dobře."

Po přesunu do Sunrise odchytal Vaněček sedm utkání, ve kterých dosáhl na bilanci 2-4-1. V průměru inkasoval tři branky na zápas s úspěšností zákroků 89 procent. Dopředu bylo zřejmé, jaká bude jeho úloha: krýt záda neotřesitelné jedničce Sergejovi Bobrovskému.

I proto rodák z Havlíčkova Brodu v play off neodchytal ani jeden zápas.

"Vím, že jsem toho nedostal moc, ale takové situace hokej přináší. Člověk dopředu nedokáže odhadnout, co se stane," kývl hlavou Vaněček. "Rozhodně si moc vážím toho, že o mě Florida projevila zájem."

Přesto se nedá říct, že by byl český brankář v kádru Panthers jen do počtu. Úlohu, která mu byla svěřena, plnil dokonale. Během play off šly z tábora Floridy hlasy, že je Vaněček příkladnou dvojkou. Že se v kabině podílí na dobré náladě, Bobrovskému je kdykoliv k dispozici. Zkušenějšího kolegu neúnavně podporoval, stál za ním. A dost možná přispěl i ke konečnému výsledku finálové série.

Zámořská média si totiž od třetího duelu finále začala všímat nezvyklé situace, kdy Vaněček během předzápasové rozcvičky přijel před gólmana soupeře Stuarta Skinnera a upřeně mu hleděl do očí. To rozhodně není v NHL běžná věc. Legendární brankář Henrik Lundqvist v televizním přenosu nadhodil, že se Vaněček může pokoušet o určitou psychologickou hru.

"Takhle jsem to ale nebral. Je to nová součást mé rutiny před utkáním. Zavedl jsem si ji výhradně na tuhle sérii," pousmál se šibalsky.

Ať už ovšem byla motivace dvojky Panthers jakákoli, zafungovala. Skinner zdaleka neodchytal optimální sérii, v souboji jeden na jednoho ho Bobrovskij jednoznačně předčil. A dost možná mu k tomu dopomohl i Vaněček. Není ostatně náhoda, že po vyhraném duelu číslo pět v Albertě mu předal spoluhráč John Gadjovich před celou kabinou vítězný puk.

"Vítek je vynikající spoluhráč, který je každý den stoprocentně připravený pracovat," znělo vysvětlení.

Kabina Panthers následně propukla v nadšený ryk. I to svědčí o tom, jak hladce Vaněček do nové party zapadl.

"Vytvořil se tu skvělý tým. Dokázali jsme se semknout a dosáhnout něčeho velkého," zdůraznil Vaněček. "Byla to těsná série, zejména první dva zápasy v Edmontonu byly hodně vyrovnané. Nyní to může vypadat jednodušeji, než to ve skutečnosti bylo. Stál proti nám skvělý tým."

Panthers ho ovšem dokázali odrazit. A dokonce na to potřebovali o zápas méně než před rokem, kdy sice ve finále rychle nabrali vedení 3:0 na zápasy, na trofej si ale sáhli až po úspěchu v rozhodující bitvě číslo sedm.

"Někdy je potřeba i trochu štěstí. My jsme tomu ale šli naproti. A máme druhý triumf v řadě. Vím, že to samé dokázala před pár lety Tampa. Možná to je tím sluníčkem tady na Floridě," pousmál se český brankář. "Máme tu skvělé počasí, oceán. Ale především jsou Panthers špičková organizace."

Vaněček si navíc mohl triumf užívat přímo na ledě i s krajanem Tomášem Noskem. A byl to právě pracovitý útočník, kdo muži v betonech předal nejslavnější hokejový grál světa.

"Na tenhle moment nikdy nezapomenu," ubezpečil Vaněček.

Jakmile dozní mistrovské oslavy, přijde čas na přemýšlení o budoucnosti. Český gólman byl v posledním roce stávajícího kontraktu, prvního července se může stát nechráněným volným hráčem. A případně zvažovat veškeré nabídky, které se mu sejdou na stole.

"Uvidíme, co se bude dít. Nemám smlouvu, takže to nedokážu odhadnout," prohodil Vaněček. "Moc rád bych ale pokračoval na Floridě, byla by to pro mě skvělá zpráva."

Vzhledem k na první pohled neviditelnému, ale přesto významnému přínosu vytáhlého chlapíka tento scénář jistě není vyloučen.