NHLBAMSwedenGoldWC1

Bylo zajímavou shodou okolností, že zatímco uprostřed Kanady se rodila jedna hokejová senzace, v dánské Kodani málem došlo na jinou, podobně šokující. Chvíli před tím, než Vegas Golden Knights dokonali v pátém zápase s Winnipeg Jets postup do finále Stanley Cupu, mohli Švýcaři vyhrát první titul mistrů světa IIHF v historii.

Ještě nikdy od něj nebyli tak blízko.
Finále šampionátu proti favorizovanému Švédsku dovedli za stavu 2:2 až do nájezdů. V nich po blafáku Svena Andrighetta dokonce vedli. Jenže pak už žádný jiný Švýcar neskóroval a úspěšní střelci Oliver Ekman-Larsson s Filipem Forsbergem penalty otočili.
Švédsko tak obhájilo loňský titul z Kolína nad Rýnem a po dvou zlatech v řadě pro Kanadu se stalo dalším mužstvem, které si může nárokovat titul šampionů minimálně dva roky.
A byť možná mnoho nezaujatých fanoušků přálo srdnatě bojujícímu outsiderovi, favorit nakonec uspěl zaslouženě. Švédové na turnaji ani jednou neprohráli, většinu soupeřů přehráli. Ve skupině ztratili jediný bod ze 21. V semifinále zničili Spojené státy 6:0. A poradili si i s houževnatým finálovým protivníkem.
Z tohoto pohledu je titul určitě ve správných rukou. Byť k němu vítězové došli až po penaltách, stejně jako před rokem ve finále s Kanadou.
I v letošním finále mu však šli mnohem aktivněji naproti a ještě tři sekundy před koncem prodloužení trefili tyčku.
Švýcaři však podali dokonalý defenzivní výkon podpořený skvělým brankářem Leonardem Genonim, který kryl 36 střel. O ofenzivu se pak staraly hlavně posily z NHL. Ty dostaly po asistencích Romana Josiho tým dvakrát do vedení - nejprve se v čase 16:38 prosadil Nino Niederreiter a v čase 23:13 Timo Meier.
Švédové však dokázali vždy včas vyrovnat: 76 sekund po úvodním gólu skóroval Gustav Nyquist, na ten Meierův odpověděl ještě ve druhé třetině Mika Zibanejad. Brankář Anders Nilsson si připsal 25 zákroků. A v nájezdech zazářil.

Švédsko tak poprvé od Prahy 1992 obhájilo titul mistrů světa a příští rok se může pokusit o 'zlatý hattrick', který dokonali naposledy Češi v roce 2001. Vzhledem k záplavě vynikajících hokejistů v mladém nebo středním věku, jež se po desítkách prosazují v NHL, to rozhodně není nereálný cíl.
Ostatně, z loňského zlatého výběru byli v tom letošním jen tři hráči.
Pro Švýcary je i přes velké zklamání stříbro obrovský úspěch. Na cestě k němu vyřadili Finsko a v semifinále zdolali Kanadu, byť do play off šli ze čtvrtého místa ve skupině. Dokázali, že pokud mohou stát na pár hvězdách z NHL a dobrém gólmanovi, výběr z domácí soutěže NLA je natolik kvalitní, aby je vhodně doplnil.
Ve finále byli podruhé za posledních šest let. A to jim ještě chyběla loňská jednička draftu, centr Nico Hischier, jenž u New Jersey Devils roste ve velké eso.
Alpská, tradičně hokejová země, nahlédla mezi velmoci. A pomalu se bude chtít stát jednou z nich.
Hokejisté Kanady vedení hvězdným Connorem McDavidem nezvládli ani druhý souboj medailového víkendu a po semifinálové porážce se Švýcarskem prohráli i zápas o třetí místo se Spojenými státy.
Bronz tak po třech letech a potřetí za posledních šest let putuje do USA. Kanada naopak po třech šampionátech, na nichž získala dvě zlata (2015, 2016) a jedno stříbro (2017), končí bez medaile.

V zápase zklamaných semifinalistů (Američané dostali v sobotu od Švédů nálož 0:6) vedl cestu na stupně vítězů Chris Kreider. Forvard New York Rangers dal dva góly: první v čase 26:20, kterým otevřel skóre do té doby bezbrankového duelu, a poslední 102 sekund před koncem do prázdné branky.
Kanaďané se zmohli jen na jedno vyrovnání, když v čase 38:06 prostřelil Keitha Kinkaida obránce Marc-Edourad Vlasic. Na trefu Nicka Bonina šest a půl minuty před koncem třetí třetiny už odpovědět nedokázali. Při jejich hře bez gólmana naopak pojistili výsledek do prázdné branky Anders Lee a následně i Kreider.
Kinkaid přispěl k výhře 24 zákroky, Curtis McElhinney ve druhé brance jich měl 33.
Na Kanadě bylo přece jen vidět, že bronz je jí málo, Američané ho chtěli víc. Dosáhli na něj díky větší aktivitě, která přišla po trochu neslaném nemastném úvodu, i díky lepšímu využití šancí a kanadské nedisciplinovanosti ústící ve 14 trestných minut.
"To bylo příliš, tolik vyloučení nás stálo zápas," uvedl v České televizi útočník Bo Horvath. "Není to výsledek, který bychom chtěli. Ale být tady byl skvělý zážitek. Zahrál jsem si tu s hokejisty, kteří patří k nejlepším hráčům na světě."
Američany znovu táhl šikula Patrick Kane z Chicago Blackhawks, jenž svými neotřelými akcemi motal hlavy soupeřově obraně. Jedna z nich, kdy přiklepl puk Boninovi, byla nakonec vítězná.
A znamenala 20. bod amerického kapitána na turnaji (8+12), čímž si Kane pojistil pozici nejproduktivnějšího hokejisty MS a stal se prvním hráčem od Kanaďana Dana Heatleyho v roce 2008, který na šampionátu zlomil hranici dvou desítek bodů.