Šimek: Kvůli práci s kolenem jsem nestihl líbánky

V rubrice '10 otázek' vám každý čtvrtek nabízíme rozhovory s hráči NHL či zajímavými osobnostmi okolo ligy. V dalším vydání jsme vyzpovídali obránce Radima Šimka ze San Jose Sharks.

Premiérová sezona v NHL se pro něj vyvinula velmi úspěšně, vstup do té druhé byl přesto složitý. Radim Šimek musel nejdřív vyléčit v březnu zraněné koleno, se kterým absolvoval dvě operace. Pak se teprve mohl zapojit do tréninku a postupně i do zápasů.
Jakmile se ale 5. listopadu vrátil do sestavy San Jose, do té doby matný tým se zvedl a začal vyhrávat ve velkém. I proto mu v kabině říkají Zachránce, byť určitě není největší hvězdou mužstva, v němž bruslí takové persony jako Erik Karlsson, Brent Burns, Logan Couture, Patrick Marleau, Joe Thornton nebo stále lepší a lepší Tomáš Hertl.
*** ***Více k tématu: [Domácí proměna Sharks. Série je nabila energií]
"Od té doby, co hraju, sice vyhráváme, ale to je asi náhoda, protože moje výkony nejsou optimální. Pro mě je důležitá statistika plus/minus a v té to není ono," uvedl český bek, jenž má po 14 zápasech na kontě gól, čtyři body a -10 v +/- hodnocení.
Jenže to je dané do velké míry i ofenzivně laděnou hrou celého týmu a především pak parťáka z obrany Brenta Burnse, který je vlastně skoro čtvrtým útočníkem. Poziční i tvrdá hra libereckého odchovance je v tomto případě výbornou defenzivní pojistkou. Co chvíli hasí brejky dva na jednoho, mnohdy je vlastně na bránění sám, takže minusy zákonitě přibývají, pokud hráči vepředu nedávají gólů ještě víc.
I když není tak vidět jako některé hvězdy, vypracoval se v Šimek klubové hierarchii ve stabilní a důležitý článek.
Místo klasické letní přípravy jste musel všechno podřídit návratu na led. Jaké to bylo?
"Určitě se to přizpůsobilo tomu kolenu. Prakticky celé léto jsem neměl volno. Samozřejmě, nehrál jsem hokej od března, nehrál jsem play off, takže člověk si může říct, že jsem měl volna dost. Ale já jsem pořád trávil čas s klukama v týmu, chodil jsem do posilovny, měl jsem 'rehábka'... A jak jsem se vrátil do Čech, tak žádná dovolená, žádný odpočinek. Měl jsem týden, kdy jsem se stěhoval do bytu a zařizoval jsem ho, ale pak jsem hned začal zase trénovat a rehabilitovat. Takže pro mě žádné osobní volno nebylo."
Navíc jste v létě musel s kolenem na reoperaci...
"To byla bohužel další komplikace. Měl jsem problémy s propínáním kolena a musel jsem do San Jose na druhý zákrok. Tím se to celé ještě protáhlo. Rehabilitace, trénink, to byla přes půl roku moje denní rutina."

Začátek nové sezony jste sledoval jen z tribuny. Vzhledem k bídným říjnovým výsledkům Sharks to pro vás muselo být docela trápení, ne?
"Samozřejmě to nebylo jednoduché, ale kluci nehráli špatně. Myslím, že to bylo spíš jen o hlavách. Tým hrál dobře, ale bohužel nepřicházely výhry. V listopadu se to naštěstí změnilo a doufám, že v tom budeme pokračovat, protože na začátku jsme hodně ztratili i se soupeři, se kterými jsme ty body měli sbírat."
Spoluhráč Tomáš Hertl o vás říká, že když někoho trefíte, tak duní hala. Sedí vám důrazný styl?
"Já takhle hraju odjakživa a v NHL na menším kluzišti je k tomu víc příležitostí. Využívám toho, že jsem docela malej, podsaditej. Snažím se být nepříjemný, aby to ti soupeři cítili a aby si, až budou příště chtít jít do rohu, řekli, že je to zase bude bolet a že tam raději nepojedou."
Hertl měl na začátku kariéry v NHL podobné zranění jako vy. Probíráte to s ním?
"Jasně, s Hertlikem jsem se o tom bavil, protože ten to koleno měl taky špatné. Říkal mi, že mám dát hlavu vzhůru, že to bude dobré, a že se vrátím silnější a lepší. Možná jsem se vrátil trochu silnější... Ale jestli lepší, to nevím."

V San Jose jste třetím rokem. Jak jste si zvykl?
"První rok byl těžký, protože jsem byl na farmě. A v tom druhém jsem se zabydloval tady u Sharks. Hodně mi pomohli spoluhráči: když viděli, že neumím tolik anglicky, tak se pořád snažili mě nějak podporovat, mluvit se mnou. A totéž trenéři. Teď ten třetí rok si myslím, že už je to úplně normální. Cítím se výborně v kabině i mezi klukama, rozhodně se nějak nestraním ani si nemyslím, že by se ostatní stranili mě. Je tu dobrá parta."
Už berete Kalifornii jako domov? Co je na ní nejlepší?
"Je tady super podnebí, hodně sluníčka. Rodinný život je tady určitě lepší než být třeba ve Winnipegu, kde je pořád minus a tma. Manželka je tu spokojená. Zvykli jsme si tady a jsme tady hrozně spokojení. Teď mám poslední rok smlouvu, doufám, že se povede podepsat nějakou další a že tady pár let navíc ještě setrvám. Ale že bychom tady jednou zakotvili, o tom neuvažuju. Já jsem takový patriot, mám Čechy rád, mám tam rodinu a na Česko nedám dopustit."
Kalifornie je turisticky atraktivní destinace. Je to znát i v tom, že máte časté návštěvy?
"No takový (útočník Sharks) Lukáš Radil by si tady mohl otevřít hotel, protože ten tady snad není nikdy sám. Ale za námi sem lítají jenom rodiče; první rok mamka od ženy a moji rodiče, loni naši s bratrancem, a to je všechno. My máme malý byt - jak je tady všechno drahé, tak si nemůžeme dovolit nic velkého, takže máme jednu ložnici a obývák s kuchyní. Na těch 14 dní se nějak zmáčkneme, ale není to na to, aby sem někdo létal každé dva týdny. Navíc člověk taky potřebuje svůj klid, musí být soustředěný na zápasy. S těmi návštěvami se na hokej ani tolik soustředit nejde."
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Stihl jste si už projet Kalifornii a její krásné přírodní parky?
"Naši tu byli vždycky během sezony, takže jsme je jen dvakrát vzali do San Francisca. Letos jsme ale byli se ženou poprvé na Lake Tahoe, což je asi 400 kilometrů odsud ze San Jose. Tam to bylo moc hezké."
Plánujete někdy vidět i velké západní parky jako Údolí smrti, Grand Canyon nebo Yosemite?
"Určitě, jednou jo. Ale v téhle sezoně až budeme mít pauzu pro All-Star (Game), chceme se ženou na Havaj, protože jak jsem v létě pořád pracoval s tím kolenem, neměli jsme žádné líbánky. Tak jsme si řekli, že poletíme na Havaj a těšíme se, že si tam chvilku společně odpočineme."