Šílené. Rangers potvrdili rok velkých obratů

I hokej má letos svou Csaplárovu past! Zatímco ve fotbale je podle známého trenéra nebezpečné vést o poločase 2:0, v NHL je zničehonic ošidné vést dokonce o čtyři góly. Když New York Rangers v noci na neděli stáhli čtyřbrankový náskok Montreal Canadiens, bylo to v téhle čerstvé sezoně už popáté, co se někomu něco podobného povedlo.

Šílené. Nepochopitelné. Nevysvětlitelné.
Už koncem listopadu je tedy vyrovnán historický rekord soutěže ze sezon 1983-84 a 1985-86.
"Chovali jsme se přesně podle toho, co si při hře vždycky říkali můj táta Claude s Patrickem Royem: Nikdy se nevznášej moc vysoko, nikdy nespadni moc hluboko," popisoval útočník Brendan Lemieux poté, co dvěma góly přispěl k výhře Rangers 6:5 nad Canadiens. "Opakovali si to ve své době pokaždé, když se při zápase dostali do vedení. A platilo to teď i pro nás. Hráli jsme dobře, čtyřgólová ztráta vůbec nevystihovala obraz utkání. Proto jsme jen museli zůstat u své hry. Nespadnout moc hluboko."

Vypadá to tak jednoduše! Jen si to ale představte: V Montrealu běžela teprve 23. minuta a domácí vedli už 4:0. Za normálních okolností se to zdálo jako ztracený zápas.
Jenže v téhle sezoně není ani sebevětší vedení dost bezpečné.
Rangers stačili ještě do konce druhé třetiny stáhnout díky gólům Filipa Chytila, Pavla Bučněviče a Lemieuxe na 3:4. Byť vzápětí náskok kanadského celku zvýšil Artturi Lehkonen, následná tříbranková smršť obrátila skóre ve prospěch mančaftu z Manhattanu.
Rangers se takové znovuzrození podařilo počtvrté v historii, poprvé od sezony 1991-92.
"Je to něco naprosto neskutečného," těžko hledal slova brankář Alexandr Georgijev. "Kluci se do toho opřeli, nikdo to nevzdal. Připsali jsme si vítězství, které svědčí o naší obrovské mentální síle."
Více k tématu: [První čtvrtina v číslech? Zkrátka úchvatná]
Možná je to jen souhra okolností, možná to o něčem vypovídá: Podobný obrat jsme za poslední necelé dva měsíce viděli už poněkolikáté. Jen u celku Florida Panthers dvakrát - proti Anaheim Ducks 22. listopadu (5:4 v prodloužení), proti Boston Bruins 12. listopadu (5:4 na nájezdy).
"Umíme dávat góly. Prostě se jen musíme naučit hrát líp směrem dozadu," komentoval to lakonicky floridský forvard Brett Connolly.
NHL ve své historii poznalo několik ikonických obratů. Na jeden z těch největších 3. března 1999 paradoxně doplatili právě Panthers, když nad mužstvem Colorado Avalanche vedli ve druhé třetině už 5:0. Konečný výsledek? 7:5 pro Colorado, Peter Forsberg k téhle smršti pomohl bilancí 3+3.
"On to celé prostě vzal do svých rukou a utkání úplně přepsal," prohlásil tehdejší floridský kouč Terry Murray.

K dalším pozoruhodným obratům patří třeba výhra Edmonton Oilers 10:7 nad Vancouver Canucks z 19. března 1983, která se zrodila z vedení soupeře poměrem 6:2. Ale především tzv. Zázrak z Manchesteru, kdy všemi podceňovaní Los Angeles Kings dokázali 10. dubna 1982 přemoci právě Oilers 6:5 v prodloužení, přestože prohrávali už 0:5.
I tahle facka tehdy přispěla k senzačnímu vyřazení Waynea Gretzkyho a spol. už v 1. kole play off.
"Hrozně nás tenkrát nakoplo, jakmile jsme viděli, že se nám hráči Oilers při pětibrankovém vedení smějí," popisoval tehdejší kouč Kings Don Perry.
A opravdu - pokud někdo ztratí podobný náskok, bývá to obvykle především vina jeho nesprávného přístupu. Polevením koncentrace. Nedostatkem respektu. V posledním případě se sice hráči Canadiens hostům z New Yorku namyšleně neposmívali, kouč Claude Julien si přesto všiml, že i za tak nadějného stavu to může dopadnout katastrofou.
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
"Už po první třetině jsem kluky varoval, že vedeme 3:0 jen a jen proto, že na rozdíl od nich proměňujeme své šance. Že to tedy rozhodně nevyplývá z nějaké naší jednoznačné převahy," lamentoval v noci na neděli. "Asi jsme si to úplně neuvědomili. Najednou to tam totiž začalo padat i Rangers. A byli k nezastavení."
Kdo někdo sportoval, ten podobný pocit zná. Ještě před pár sekundami jste si připadali jak mistr světa. Pak se ale s vámi utrhna lavina a padá, padá, padá, už se nedá zastavit. Někdy vás stáhne až úplně na dno. Jako kdysi Gretzkyho. Jako teď Montreal.