Nezapomenutelná. Olympiáda nadchla hokejovou planetu

Matthew Tkachuk vůbec nepřeháněl.

A jestli, tak vážně jen trochu.

Těsně před finále turnaje Zimních olympijských her Milano Cortina 2026 mezi Kanadou a USA prohlásil, že až se začne hrát tohle ostře vyhlížené utkání o zlato, v obou zainteresovaných zemích poběží hokej na úplně každé televizi.

Radost ze strhující bitvy, jejíž výsledek 2:1 určilo až prodloužení, měli nakonec jen Američané.

Uchváceni však museli být nejen diváci od Aljašky po Miami. Paf z té jízdy byla celá planeta.

Hvězdy NHL se pod pět spojených kruhů vrátily po předlouhých 12 letech. A fanoušci ve dvou týdnech ledového klání dostali určitě ještě víc, než v co doufali.

"Původně jsem neměl v úmyslu se na olympijské zápasy dívat. Dopadlo to tak, že jsem viděl patnáct utkání. Úplně mě to vtáhlo. Nic takového jsem nečekal," přiznal obránce Aaron Ekblad z celku Florida Panthers. "Prostě jsem se nadopoval kafem a díval se na jedno střetnutí za druhým."

Byly to naprosto fascinující zážitky.

Na jedné straně vidíte bruslit Connora McDavida, Nathana MacKinnona, Caleho Makara, spoustu dalších es v dresu s javorovým listem. Na druhé bratry Jacka a Quinna Hughesovy, sourozence Matthewa a Bradyho Tkachuky, Austona Matthewse, brankářského kouzelníka Connora Hellebuycka v trikotu s hvězdami a pruhy.

I v ostatních týmech zíráte na mnoho a mnoho fantastických plejerů.

Necháte se přikovat k židli senzační čtvrtfinálovou vzpourou českého týmu proti supersilné Kanadě.

Bláznivým tažením podceňovaných Slováků, vedených olympijským specialistou Jurajem Slafkovským z Montreal Canadiens.

Prvním triumfem Američanů od roku 1980, jejich dojemnou vzpomínkou na zesnulého kamaráda Johnnyho Gaudreaua.

A hltáte to všechno jako pochoutky z nejvybranějšího lahůdkářství.

"Sledovat podobně nabitý turnaj je prostě něco mimořádného," přiznal útočník Adam Henrique z Edmonton Oilers. "Mám zlomené srdce z toho, že se Connor McDavid nedočkal zlaté medaile. Pro mě jako Kanaďana je smutné, jak to dopadlo. Moc dobře vím, co olympijské prvenství pro kluky znamená. A v přímém přenosu se o tom přesvědčil celý svět."

Hokej je díky turnaji na italském ledě zas o něco dál. Určitě si díky únorové akci získal nové fanoušky, nakročil zásluhou olympijských přenosů do dosud nezmapovaných trhů.

Uspěl bezesporu i tam, kde už je dávno doma.

Pro zámořskou televizi NBC bylo milánské zápolení nejsledovanější zimní olympiádou za posledních 12 let. Čtvrtfinále proti Kanadě (3:4 v prodloužení) sledovalo na obrazovkách ČT sport celkem 2,299 milionu diváků starších čtyř let s podílem na publiku 59,48 procenta. Utkání alespoň chvíli vidělo 3,887 milionu diváků. I operátor O2 zaznamenal během utkání nový absolutní síťový rekord.

To všechno jsou obrovská čísla.

"Budeme to mít v hlavě ještě hodně dlouho," řekl útočník Martin Nečas po čtvrtfinálovém vyřazení, po jedinečném zápase, který se bez přehánění zařadil mezi nejpamátnější souboje české hokejové historie.

Měl na mysli nejen to, jak blízko byl s parťáky k vyřazení kanadského obra. Taky to, na jak unikátní akci k tomu málem došlo.

Hrálo se v neskutečném tempu. Na malém ledě se pořád něco dělo, hráči si nemohli oddechnout. Zvlášť v soubojích proti elitě se ukázalo, co v kom dříme.

"Tohle bylo o pět levelů nad extraligou," glosoval úroveň turnaje obránce Radim Šimek.

Už loňský 4 Nations Face-Off naznačil, jak jedinečné je, když nejlepší hokejisté světa hrají za svou vlast. Olympiáda pak tuhle mimořádnost o rok později ještě znásobila.

Těch pár dnů zůstane v paměti každému, komu není hokej lhostejný.

"Budou lidé na vítězný finálový gól Jacka Hughese vzpomínat i za 46 let, stejně jako vzpomínají na trefu Mikea Eruzioneho proti Sovětům z roku 1980? Doufám v to. Rozhodně to má v sobě stejný potenciál," řekl pro NHL.com bývalý hokejista Tony Granato.

Ne pro každého bude teď jednoduché přepnout z olympiády na ligu. Někdo se z Itálie vrací se zdravotními problémy, jiný s únavou. Třeba právě Hughese ale může milánský sukces nakopnout i pro duely s New Jersey Devils. Stejně tak gólmana Hellebuycka, který dosud v dresu Winnipeg Jets neprožíval zrovna snovou sezonu.

Mnozí parťáci z reprezentačních kabin se teď opět stanou soupeři. Vrhnou se do dalších bitev, které se také mohou zapsat do hokejových letopisů.

A přece až si jednou s vnuky sednou k albu s fotkami, jejich první vzpomínka začne dost možná právě takhle: To tenkrát, když jsem hrál na olympiádě v Miláně...