Skrytý talent. Barkov šéfuje nájezdníkům

Hektické dny play off, draftu i otevření volného trhu jsou za námi. Redakce NHL.com/cs se po sestavení žebříčků nejlepších hráčů na jednotlivých postech vrací také k top defenzivním formacím posledního ročníku. Sestavili jsme i pořadí nejlepších hráčů na nájezdy.

1. Aleksander Barkov (Florida Panthers)

Seznam jeho počinů vydá už na krátkou knihu, ať už jde o letošní Selke Award pro nejlépe bránícího útočníka či King Clancy Award pro machra ztělesňujícího kvalitu na ledě i mimo něj - a samozřejmě o dva Stanley Cupy s jeho kapitánským podpisem. Herně platí, že Barkova chcete v týmu kvůli unikátní kombinaci zadupat do ledu soupeřova esa a k tomu přispět i na druhém konci hřiště. A pozor, i v momentu, kdy dojde na nájezdy.

Barkov má totiž za sebou excelentní ročník, Florida byla ostatně spolu s Philadelphia Flyers a Columbus Blue Jackets jedinými týmy, které z penaltových rozstřelů vytěžily šest výher. Barkov pak spolu s dalšími čtyřmi borci napříč NHL zaznamenal čtyři nájezdové trefy (maximum sezony), navíc z pouhých pěti pokusů – excelentní úspěšnost 80 procent významně převyšuje jeho celokariérní údaj 48,5 procenta. Sám Barkov zařídil Panthers dvě extra vítězství.

"Nováčků se často ptám: Zatím nemáš žádný svůj styl, proč prostě nechceš hrát jako Barkov?" přidal do šampionských oslav už loni kouč Paul Maurice další ze svých výživných hlášek. Výživných – a pravdivých. Lídr nejlepšího týmu NHL umí vše, i nájezdy.

2. Kent Johnson (Columbus Blue Jackets)

Také dvaadvacetiletý Johnson, pětka draftu 2021, náleží do elitní grupy čtyřgólových nájezdníků. Svoji kariéru v této disciplíně teprve začíná, celkem má v kariéře v NHL na kontě pouhých kulatých 10 penalt oproti Barkovovým 68. V něčem ale i finského univerzála převýšil: Johnson má jako jediný v sezoně 2024-25 na kontě tři vítězné penalty. Získat tři body navíc díky šikovnosti s hokejkou, to se cení!

Když v březnu jakožto jediný úspěšný střelec doslova vykoupal gólmana Vancouver Canucks Kevina Lankinena, bylo v tom vše: rychlost, fištrón, technika. "Mám za sebou určitě dobrý rok, ale věřím, že to může být daleko lepší," zhodnotil kanadský příslib, který si vytvořit nová maxima v gólech, asistencích, bodech – i nájezdech. Columbusu se věští slibná budoucnost a Johnsonovy penalty ji mohou ještě přikořenit.

3. Teuvo Teräväinen (Chicago Blackhawks)

Ve 30 letech musel po přestupu z Carolina Hurricanes finský všeuměl snášet výrazný tabulkový propad. Individuálně to ale od něj nebylo vůbec špatné, naopak. A v nájezdech dokonce vynikající, Teraväinen proměnil čtyři nájezdy ze šesti. I v tomhle ohledu ale musel překousnout fádní chicagský ročník, protože ani jedna z jeho penaltových tref nakonec nebyla vítězná…

"Bláznivý zápas," povzdechl si v únoru při porážce 5:6 od St. Louis Blues, kdy na víc nestačila jeho bilance 1+1 v normální hrací době, k níž přidal parádní nájezdovou kličku; Teräväinen si odbruslil od brankáře a vrátil si přitom elegantně puk k forhendové ráně pod horní tyčku. Celkově už má Fin za sebou v kariéře 26 penalt s 10 zásahy, v tomto ohledu měl ve skončené sezoně nebývale vysokou úspěšnost.

4. Matvej Mičkov (Philadelphia Flyers)

Nová tvář na scéně – i na té penaltové. Když ruský veletalent prošel draftem, spolu s ódami na jeho hokejové schopnosti zaznívaly i pochyby o Mičkovově nátuře a hlavně o tom, zda ho vůbec z Petrohradu propustí za Atlantik. Ani jedna obava se nenaplnila. Mičkov v 80 duelech nastřílel úctyhodných 26 gólů a další tři přidal v momentu, kdy jel pistolnický osamocený souboj proti gólmanovi.

Dohromady dostal hned sedm nájezdových příležitostí, v nové disciplíně tak zatím má úspěšnost 42,9 procenta. A hned dvakrát díky němu Flyers rozhodli přetlačovanou o bonusový bod. "Nabral jsem rychlost a pak jsem jen zavřel oči," pronesl suše přes tlumočníka, když v březnu vstřelil vítězný gól nejlepšímu gólmanovi soutěže a držiteli Hart Trophy Connoru Hellebuyckovi.

5. Anton Lundell (Florida Panthers)

Přezdívka 'Baby Barkov', to je v současném hokeji opravdu za odměnu. A krajan floridského kapitána jako by se rozhodl kopírovat nejen jeho celkový styl, ale i zručnost v penaltovém rozstřelu. Lundell totiž Panthers přihrál – stejně jako Barkov – dvěma vítěznými zásahy v nájezdech dva body navíc. Jen tak mimochodem, čtvrtý tým Atlantické divize Ottawa Senators ztrácel v celkové tabulce nakonec jediný bodík…

To je jasný důkaz o důležitosti penalt, o důležitosti třiadvacetiletého Lundella rovněž nelze pochybovat. Ve skončené sezoně proměnil tři nájezdy z pěti. A od Barkova se učí nejspíš i to, že třeba po penaltovém triumfu proti New Jersey Devils primárně chválil týmového gólmana. Skromně zamlčel, že to byl právě on, kdo dění uťal perfektně vyměřenou střelou k tyči.