Na vlnách euforie. Montrealské sny se zhmotňují

Do play off postoupili s nejmenším počtem bodů. V prvním kole prohrávali už 1:3 na zápasy. Kvůli covid-19 nesmí na lavičku jejich hlavní kouč. Na rozdíl od konkurence mohou mít v hledišti jen 3500 diváků. A přesto jsou Montreal Canadiens prvními finalisty Stanley Cupu!

Po 28 letech a postupové výhře 3:2 v prodloužení šestého zápasu nad vysoce favorizovanými Vegas Golden Knights zažívá nejúspěšnější klub v dějinách NHL opojné pocity. Vážně je to pravda? Vždyť v základní části nic nenasvědčovalo tomu, že rok 2021 je rokem Canadiens.
Generální manažer Marc Bergevin, který po vítězné trefě Artturiho Lehkonena skákal na tribuně, ovšem trpělivě vybíral hráče, kteří mu zapadali do systému, jenž v play off slaví úspěch.

Canadiens mají skvělého gólmana Careyho Price, neúprosné beky v čele s kapitánem Shea Weberem, kmitající mladíky Nicka Suzukiho či Colea Caufielda v útoku i zkušené machry (Corey Perry, Eric Staal, Joel Edmundson), kteří už vědí, co to znamená Stanley Cup vyhrát. Takto namíchaná sestava teď zatřásla všemi expertními prognózami.
Ani Golden Knights, na první pohled rozjetý a sebevědomý tým bez slabin, nedokázal zadržet euforii Canadiens.
Brilantní akce Phillipa Danaulta a rána finského štístka Lehkonena z druhé minuty čtvrtečního prodloužení nadzvedla stavidla montrealské radosti.
"Věděli jsme, že Carey vždycky předvede velký zákrok a umožní nám, abychom vyrazili dopředu," popisoval Danault.
Byla to paradoxně právě jeho lajna s Lehkonenem a Brendanem Gallagherem, která se starala hlavně o defenzivní práci a zneškodnění nejobávanějších jmen sestavy soupeřů. A přesto rozhodla.
To ale jen ukazuje, jak provázaná je letošní sestava Canadiens. Poprvé v play off se trefil její klíčový bek, pětatřicetiletý Weber. Jako druhý skóroval dvacetiletý Američan Caufield, jenž má být budoucností týmu v dalších letech.
Montrealský úspěch nestojí jen na Priceovi, nebo jedné lajně.

"Jsme šťastní, že děláme lidi šťastnými," usmíval se Caufield, kterému Danault přinesl na tiskovku pizzu. I tahle maličkost ukazuje, jak dobré jsou vztahy v montrealské kabině.
"Je to část roku, kdy se probouzejí opravdoví bojovníci. Tihle kluci tvoří společně mimořádný tým," přikývl asistent Luke Richardson pověřený vedením mužstva v době, kdy Dominique Ducharme musí být v karanténě.
"Dom se s námi spojil. Je šťastný, ale taky je jasné, jak to pro něj musí být těžké," řekl Richardson.
Ducharme se stal koučem Canadiens teprve 24. února, když nahradil ve funkci odvolaného Claudea Juliena. I to byl jeden z Bergevinových ostrých řezů, které se ale vyplácejí.
"Prošli jsme si spoustou věcí. Mluvil jsem o tom už mockrát," tvrdil unavený Weber, který stejně jako Price nastoupí poprvé ve finálové sérii. "Hrát hokej v této části roku je pro nás nezvyklé," dodal borec, který za 16 sezon v lize sehrál přes tisíc zápasů, ale v play off se ještě nedostal na stovku.

V jednom se však shodne zarostlý hokejový kmet Weber i holobrádek Caufield, kterému vousy ještě neraší. Postoupit do finále Stanley Cupu je událost, která se v kariéře hráče NHL nemusí opakovat.
"Jsme rádi, čeho jsme dosáhli, ale pořád je tady před námi spousta práce. Ke Stanley Cupu potřebujeme ještě čtyři výhry," řekl Weber.
Zdá se to jako kousek, ale poslední úseky celosezonní cesty bývají ty nejtěžší.
"Právě teď je hezké být fandou Montrealu. Vyvolali jsme velké nadšení. Ale musíme se dál držet naší hry a tvrdé práce, která nás dostala až sem," mínil gólman Price.
V play off jeho tým ničí soupeře nečekanými zbraněmi. Mužstvo, které se v základní části krutě trápilo v prodloužení ve formátu 3 na 3 a zaznamenalo v něm 11 porážek (druhý nejvyšší počet v lize), se ve vyřazovacích bojích dobralo k bilanci 5-1 v nastavení. Ta dává vzpomenout i na fantastickou jízdu Canadiens z roku 1993, kteří vyhráli v play off neuvěřitelných deset prodloužení.

"Slovy to ani nejde vyjádřit, jak jsem na naše kluky pyšný," prohlásil Richardson.
V pátek večer si zapne televizi a bude sledovat sedmou bitvu semifinále mezi Tampa Bay Lightning a New York Islanders, ze které vzejde montrealský soupeř pro finále.
"Tampa disponuje úžasnou ofenzivní silou, Islanders hrají podobně jako my," srovnával Richardson.
Teď si na chvíli může dopřát luxus a v poklidu sledovat, jak se válčí o druhé místo ve finále. Tuhle část už mají v Montrealu úspěšně za sebou.
"Musíme trochu setřást únavu. Užijeme si volno. A pak se zase pustíme do práce," vyhlásil Richardson.
Na tyhle věty fanoušci Montrealu čekali skoro tři dekády. Poprvé od Vancouver Canucks 2011 je ve finále znovu kanadský klub. I když to fanouškům Canadiens, a nejen jim, nejspíš pořád zní jako zázrak.