Skip to main content

Hejduk: Na All-Star Game si mě spletli s Brownem

Někdejší elitní kanonýr rozebírá v blogu šampionát juniorů i nadcházející All-Star Game a své vzpomínky na tyto akce

Napsal Milan Hejduk / exkluzivně pro NHL.com/cs

Jeden z nejslavnějších představitelů zlaté generace přelomu století, vítěz Stanley Cupu, Maurice Richard Trophy i olympiády Milan Hejduk píše každý měsíc blog pro NHL.com/cs. Ve svém dalším článku k sezoně 2018-19 rozebírá český juniorský hokej i All-Star Game NHL a vzpomíná na svou účast při Víkendu hvězd.

Leden rámují v hokejovém světě dvě velké události - mistrovství světa do 20 let a All-Star Game NHL. Proto se chci tentokrát trochu rozepsat právě o nich.

Na juniorském šampionátu to pro českou 'dvacítku' bohužel nebyla žádná velká sláva. Nepodařilo se nám projít čtvrtfinále, měli jsme problémy s produktivitou, nedávali jsme dostatek gólů a na to jsme dojeli. Gólman Lukáš Dostál chytal výborně, ale nepodařilo se nám to zlomit vepředu, přitom ofenziva měla být slinou stránkou. Loni junioři prošli aspoň přes čtvrtfinále, ale neudělali medaili, takže to prokletí trvá dál.

Je to asi odraz celého mládežnického hokeje. Je zajímavé, kolik talentů produkuje každý rok Finsko nebo Švédsko. Nevím přesně, jak je to s hráčskou základnou v těchto zemích, ale o moc víc hokejistů než Česko by tam mít neměli - Finsko má nějakých pět milionů obyvatel, Švédsko o trochu víc. Ale je jasné, že dřív jsme mívali mnohem širší základnu, což už je samo o sobě jeden z důvodů, proč dřív bylo špičkových nadějných juniorů víc než dnes.

Já nežiju v Česku, takže nedokážu posoudit, co děláme špatně. Přijde mi, že trenéry máme kvalitní, pořád se vzdělávají - třeba oproti Americe, kde se všechny kurzy dělají víceméně online, si myslím, že jsme na tom v tomto ohledu líp. Ale i tak je vidět, že špičce momentálně nedokážeme konkurovat.

 

[Více k tématu: Co ukázalo MS 20]

 

Těžko říct, čím to je. Na úrovni nároďáku se to trochu stírá, protože tam se sejde víc věkových kategorií. Ale takhle na juniorech, kde je jedna věková kategorie, jsou ty rozdíly dobře vidět.

Dřív hodně fungovaly hokejové školy, kdy se trénovalo dopoledne, pak se chodilo do školy. Tady v zámoří, kde trénuju děti, teď vidím, že se tu hrozně rozmohly hokejové akademie, kde je škola propojená s hokejem. To teď v Americe zažívá velký boom a tyhle instituce rostou všude možně jako houby po dešti. A vlastně je to něco podobného, co bývalo u nás před revolucí.

O víkendu čeká NHL Utkání hvězd v San Jose, což bude znovu velká sláva. Já jsem hrál tyhle zápasy třikrát a moc si toho vážím.

Je velká čest se na All-Star Game dostat. Už za mého působení prošel formát různými změnami, zažil jsem zápas Severní Ameriky proti Evropě, pak to byla zase klasika, teď se hraje tři na tři a to je asi zajímavější a víc to odpovídá tomu exhibičnímu formátu.

 

 [Více k tématu: Poslední muži na All-Star]

 

Já na All-Star zápasy rád vzpomínám. Samotné utkání nějaké velké tempo nemělo, protože se relativně o nic nehrálo a spíš se dělaly různé parády s pukem a podobně. Nikdo tam nehraje do těla, nikdo se nechce zranit. Ale to odpovídá tomu, že tam hráči přijedou především pobavit sebe i fanoušky.

Jasně, pamatuju si, že když to ke konci bylo vyrovnané, tak třeba posledních pět minut všichni zapnuli a hrálo se naplno, ale celý ten zápas byl stejně v přátelském duchu. Aby to mělo větší náboj, musela by liga vymyslet něco, co existovalo třeba v baseballu - že tým z konference (v MLB ze soutěže), která vyhrála All-Star Game, by pak měl domácí výhodu ve finále play off.

Ale tři na tři je podle mého určitě pozitivní formát na takovou událost jako All-Star Game, kde je vlastně obrana stejně neexistující. Hra ve třech proti třem je atraktivní, střídají se šance. Mě se líbí i hra tři na tři v prodlouženích normálních zápasů NHL. Méně zápasů jde do nájezdů a myslím, že to je povedená věc. Hra se přelévá z jedné strany na druhou a nabízí atraktivní hokej.

Já jsem zažil na All-Star Game jednu zvláštní příhodu. Byl jsem na pódiu k dispozici novinářům a jeden z nich za mnou přišel a ptal se mě pořád nějaké divné otázky. Bylo mi to divné, nějak mi to nesedělo... A po chvíli jsme se dobrali k tomu, že si mě spletl s Dustinem Brownem z Los Angeles.

 

[Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru @NHLcz]

 

Vzpomínám si, že jeden All-Star víkend jsme měli v Montrealu a tam byla tak příšerná zima, snad 30 pod nulou že jsme byli pořád někde zalezlí. Ale hráči tam přijeli i s rodinami, v Montrealu jsem už vzal na led oba svoje kluky a byl tam s rodinou i Keith Tkachuk. Ten tam vzal syny, kteří momentálně nastupují v NHL (Matthew Tkachuk za Calgary Flames a Brady Tkachuk za Ottawa Senators). Vybavuju si je, jak tam pobíhali v kabině a byli i na ledě, už byli trochu větší než moje děti. A podívejte, dnes jsou v NHL.

Tohle je na tom zajímavé, že si to na Víkendu hvězd užije s tím hráčem i rodina. I když dnešní hvězdní hokejisté moc rodin ještě nemají, protože jim je skoro všem 22 nebo 25 let. Takže těch dětí tam asi tentokrát moc pobíhat nebude...

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.