"To je jediný možný způsob, jak se na to v NHL máte dívat," vysvětluje čtyřiadvacetiletý útočník Winnipeg Jets. "Nejde se spokojit s tím, že jste se dostal do první desítky a říkat si: Hm, teď si užiju, že se mi to povedlo. Ne, musíte na sobě neustále makat. Každý rok, každý trénink, neustále. Porovnávat se s nejlepšími, s Connorem McDavidem, se Sidneym Crosbym. Jedině tak se třeba jednou můžete stát lepšími, než jsou oni."
Od loňského mistra světa IIHF to vůbec nejsou nafoukaná slova. Jeho vstup do NHL roku 2011 možná nevzbudil takový rozruch jako v případě Austona Matthewse nebo už zmíněného McDavida. Scheifele však zaujal tím, že jeho hra jde stále nahoru.
Ve Winnipegu se postupně proměnil v prvního centra. V adepta na kapitána. A zároveň v hokejistu pro první pětku bodování NHL.
"U něj není nic nemožné," oceňuje spoluhráč Josh Morrissey. "Protože hokej miluje, strašně moc na sobě pracuje. A na jeho vývoji to je vidět."
Ve Winnipegu je oba vede kouč Paul Maurice, který Scheifeleho chválí nejen z hokejových důvodů.
"Když máte děti, tak sníte o tom, že vyrostou přesně v někoho takového, jako je Mark. V dobrého člověka," říká Maurice. "Jedna věc je, že se do hokejové dřiny vrhá s úsměvem. Nikdy nemá potřebu si stěžovat, na něco se vymlouvat. Druhou věcí je, jak vyzrále působí."
Scheifele v Jets plnil roli zástupce sistenta kapitána, podle Maurice ale není pochyb o tom, že jednou mu v tomhle klubu přišijí na dres i céčko.
