Skip to main content

Zrodí se další hvězda ze second-handu?

Nechtěný Lundqvist. Draft někdy eso nepozná

NHL.com @NHL

Až za pár dnů odstartuje draft NHL, buďte trpěliví. Čas od času se vyplatí sledovat nejen jeho první kola, ale i ta pozdější. Běžně se totiž stává, že kluby budoucí hvězdu zkraje přehlédnou a vyberou ji až po dlouhých hodinách, kdy se veletrh hokejového talentu zdá být přebraný.

Dočkáme se superstar ze second-handu i letos?

Nebylo by to žádné překvapení. Přestože má každý klub NHL pro sledování potenciálu mladíků hotovou kohortu odborníků, nezřídka se i oni pořádně seknou.

Kolikáté místo v draftu 1983 byste třeba odhadovali u Dominika Haška?

Video: NHL 100: Dominik Hašek

Dnes je považován za nejlepšího brankáře v historii NHL, Vezina Trophy vyhrál šestkrát, v šestnácti odchytaných sezonách dvakrát zvedal nad hlavu Stanley Cup. A přece před 34 roky nebyl jedničkou draftu.

Vlastně ani dvojkou, pětkou, desítkou, třicítkou. Ani stovkou!

Haška si Chicago Blackhawks vybrali až v desátém kole jako číslo 199. Jedním z velkých důvodů tak pozdní šance byl jistě fakt, že pocházel z tehdy komunistické části Evropy. A pak i to, že chytal velmi neortodoxně.

"Nakonec i NHL poznala, že se v něm skrývá génius," oceňoval brankářský trenér Mitch Korn, se kterým se potkal v týmu Buffalo Sabres.

Hašek je s odstupem času označován za největší klenot skrytý v pozdějších kolech draftu, má však zdatné konkurenty. Co třeba legendární útočníci Brett Hull a Luc Robitaille? Na prvního z nich kývli zástupci Calgary Flames roku 1984 až při volbě číslo 117, druhý byl ve stejném roce 171. zvoleným - sáhli po něm Los Angeles Kings.

Podobně nečekanými superkaufy bylo i několik hráčů, kteří září v současné NHL. Například drobný šikula Johnny Gaudreau šel na řadu až stočtvrtý, Jonathan Quick dvaasedmdesátý.

Stejný je i příběh Henrika Lundqvista. V roce 2012 vyhrál Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře soutěže, v historii ligy je jediným, kdo ve svých prvních sedmi sezonách vychytal třicet a více výher. V roce 2000 ho přesto New York Rangers brali až v 7. kole, před ním šlo na řadu 204 jiných hráčů.

Kdo šel tehdy na pódium jako vůbec první? Rick DiPietro, jiný brankář, jehož si pak v New York Islanders pojistili nevídaně velkorysou smlouvou, načež se z něj vylouplo jedno z největších zklamání v dějinách draftu.

I zástupci klubu Philadelphia Flyers by se asi hodně divili, jak nerozumné se ukáže jejich přebírání z roku 1999. Tenkrát si v 1. kole vybrali brankáře Maxima Oulleta, který pak nikdy žádnou velkou slávu neudělal. Jiný chlapík s betony a lapačkou, Ryan Miller, čekal až do 5. kola, než ho získali Sabres. Zatímco tehdy se krčil skromně v koutku, po letech pomohl USA vybojovat stříbro z olympiády, v roce 2010 obdržel Vezina Trophy.

A tak by se dalo pokračovat: Henrika Zetterberga brali Detroit Red Wings v roce 1999 jako 210., Pavla Datsyuka o rok dříve jako 171., Daniel Alfredsson si v roce 1994 počkal až do šestého kola, kdy se rozhoupali Ottawa Senators. Tomáš Vokoun šel na pódium jako 226. v pořadí, Pavol Demitra ještě o pozici později.

Nikde není psáno, že se podobně nečekaná hvězda nezrodí i v jednom z pozdních kol letošního draftu, který se koná 23. a 24. června.

Třeba se jí stane ruský útočník Denis Smirnov, jemuž bude už dvacet. Za Penn State University nasbíral v NCAA 47 bodů v 39 utkáních, výkonnost prokazuje už nějakou dobu, přesto si ho dosud nikdo nevybral. Dojít na to snad může teď, v údajně trochu slabším draftovém ročníku.

Už dvakrát při draftu marně čekal i americký obránce Jack Ahcan. Limituje jej nevysoká postava, zdobí ho však šikovnost při práci s pukem a též zlatá medaile z juniorského mistrovství světa. Dřímá v něm velká budoucnost!

A kdo ví, třeba to samé platí i o útočníkovi pražské Sparty Ostapu Safinovi. Rodák z Prahy by chtěl být vybrán do prvních dvou kol. Skvělý bruslař herně připomínající Jeffa Cartera ale může klidně napodobit i ty, na které došlo později. A které, jako 87. vybraného Milana Hejduka, to o skvělou kariéru v NHL neobralo.

Ctete více