Chytil dostal druhou šanci. A hned se ukázal

Když v létě odlétal do Ameriky, hodlal v New York Rangers plnit roli druhého centra. Filipu Chytilovi se ale přípravný kemp výrazně nepovedl, takže ho klub odeslal do záložního týmu v American Hockey League. Trvalo skoro měsíc, než byl povolán zpět. A připomněl se pak náramně - vítězným gólem proti celku Tampa Bay Lightning.

Co může úterní trefa, která pomohla k výhře 4:1, pro mládence z Kroměříže znamenat? Druhou šanci. Velikánskou šanci.
"Prostě jsem jen potřeboval najít svou hru," mínil po duelu s Lightning. "Před zápasem jsem se nemohl dočkat, až do toho zase naskočím. Je fantastické hrát před publikem Madison Square Garden. Moc mě těší, že jsem zpátky. A samozřejmě hlavně, že jsme vyhráli."
Jeho příběh se v září poněkud zašmodrchal. Loni přece v týmu, který prochází masivní generační obměnou, odehrál slušných 75 utkání. Před novou sezonou se čekalo, že se zařadí mezi líhnoucí se tahouny čerstvě se rodícího mančaftu.

Místo toho slyšel: Začneš v Hartford Wolf Pack.
"Zkraje to samozřejmě bylo veliké zklamání, po pár hodinách mě to ale přešlo," popisoval. "Takové věci se prostě dějí jak ve sportu, tak v životě. Musel jsem se jen soustředit na každé další utkání a na každý další trénink, i když to bylo v AHL. Abych se do toho zase rychle dostal."
Je zřejmé, že nezatrpknul. Na rozdíl od jiného podobně odsunutého nadějného mladíka Vitalie Kravtsova se na všechno nevykašlal a nevrátil se do Evropy. Místo toho v devíti utkáních zaznamenal stejný počet bodů (3+6). A jakmile se v prvním týmu zranila obvyklá opora Mika Zibanejad, Rangers ho vytáhli opět mezi elitu.
"Na farmě jsem se pokoušel zapracovat na detailech," líčil český junák. "Hodně jsem se o své hře bavil s trenéry. Postupně jsem získal zpátky sebevědomí. A nabyl dojmu, že právě teď hraju mnohem líp než kdykoliv před tím."
Více k tématu: [Krása střídá nádheru. Senzační góly přibývají]
Proti Tampě přišla jeho chvíle v 53. minutě. Spoluhráč Pavel Buchnevich mazaně nahodil puk mezi obránce, český forvard kotouč šikovně ze vzduchu tečoval přímo za záda gólmana Andreie Vasilevskiyho. Moc pěkný moment!
Navíc nezůstalo jen u něho, Chytil byl pořádně vidět i v dalším průběhu hry.
"Tohle byl úplně jiný Fil!" liboval si kouč Rangers David Quinn. "Záblesky toho, co umí, jsme viděli už v minulém ročníku. Teď ale hraje s mnohem větším zápalem. Je při hře tam, kde být má. Už toho moc neošidí, jestli vůbec něco. Myslím, že proti Tampě to byl jeho nejlepší zápas v NHL."
Dvacetiletý mládenec pochopitelně stále nemá vyhráno. Od jednadvacítky draftu z roku 2017 se výhledově nečekají leklé, nýbrž výrazné výkony. Na Tampu tedy musí navázat i příště.
"Pokud bude dál hrát takhle, jen tak se zpátky v Hartfordu neukáže," tvrdil Quinn. "Přesně takové nakopnutí jeho hry jsme si slibovali, když jsme ho posílali na farmu. V Hartfordu si vedl skvěle. V budoucnu s ním určitě počítáme."

Byla by hrozná škoda, pokud by Chytil současnou příležitost nevyužil. V Rangers se rozhodli vsadit na nastupující mládí, v sestavě mají hned sedm hráčů mladších 21 let! Vedle supertalentu Kaapo Kakka nebo Adama Foxe by měl k nástupcům Adama Gravese, Marka Messiera a Matse Zuccarella patřit v modrém dresu i český reprezentant.
Jakmile se uzdraví, centrem číslo jedna zůstane dozajista Zibanejad. Ale pak už se otevírá prostor pro Chytila, jelikož plánované místo dalších středních útočníků Ryana Stromeho, Bretta Howdena a Liase Anderssona je jinde.
"Věřím, že na to mám," tvrdil zlínský odchovanec v letním rozhovoru pro iDNES.cz. "Chci si udělat pozici v týmu. Být stále lepší, abych hrál co nejvíce, abych byl na ledě při nejdůležitějších situacích."
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Podle všeho tomu nevěří sám. Když si Rangers nedávno připomínali 25 let od posledního zisku Stanley Cupu, legendární šampion Messier se prý k Chytilovi přitočil a pochválil jej. Že má dobře našlápnuto, tak ať v tom pokračuje.
Mezi námi, nahoru zatím nevede úplně přímá cesta. Ale nikdo netvrdil, že to má být snadné. Chytil tuhle věc pochopil nejen díky krátkému setkání s Messierem, ale i zásluhou nedávného výchovného pobytu v Hartfordu.