Tampa Bay Lightning v Boston Bruins - Game Three

V sezoně 2023-24 vám v rubrice Hvězdy minulosti budeme dvakrát do měsíce budeme přinášet příběhy bývalých hráčů NHL na základě jejich vlastního svědectví. V úvodu jsme se prostřednictvím Boston Bruins zastavili s jejich dlouholetým kapitánem Zdeno Chárou.

------------------

Zdálo se, že všechny díly do sebe zapadly. Tým byl dobře postavený, parta držela pohromadě, všichni táhli za jeden provaz. Ale jistota je jistota. Aby všechno opravdu klaplo, bylo třeba si naklonit také hokejové bohy, kteří mají na starosti pověstné 'štěstíčko'.

A tak Zdeno Chára přivezl z Trenčína do Bostonu obouchanou podkovu.

"Na Slovensku jsme v rámci našeho byznysu měli pár koní. Jednou jsem se díval, jak koňák mění podkovu a aspoň u nás doma se říká, že to přináší štěstí. Takže jsem ji vyčistil, vzal jsem jí s sebou do Ameriky, přidělali jsme jí na pěknou dřevěnou podložku a pověsili jí na zeď u dveří kabiny," vrátil se někdejší slovenský zadák k talismanu, který strážil led TD Garden před nepřátelskými 'duchy' během tažení za Stanley Cupem v roce 2011.

Chárův jediný hattrick v NHL

"Říkal jsem si, že cokoliv nám může pomoct, to se hodí. A zůstala tam hezkých pár let. Minimálně pro mě to bylo důležité; pokaždé, když jsem šel na led, tak jsem se té podkovy dotknul. Nevím, jestli to dělali i ostatní, ale já vždycky."

'Lucky Horseshoe' však byla už jen jakousi pojistkou na vrcholku hory úsilí, s nímž Chára přes řadu konstantních kroků budoval v Bostonu vítězný tým. Když sem v roce 2006 přišel z Ottawa Senators a okamžitě se stal novým kapitánem, nalezl squadru, jež s pouhými 29 výhrami a 74 body skončila daleko před branami play off.

O rok později už bylo výher 35, v sezoně 2007-08 pak 41 a o další rok nato 53.

"Nebylo to jen o mně, ale i o dalších klucích jako Chris (Kelly), Patrice (Bergeron) a další. Společně jsme byli schopní pomalu otočit klub správným směrem," podotkl Chára.

Velikán z Trenčína postupně budoval tým s velkým T. Nastavil profesionální atmosféru. Zavedl pravidla, která museli všichni následovat, a sám šel příkladem.

2012: Chára překonal rekord v tvrdosti střelby

"Věděl jsem, že na začátku nebudu mít v mužstvu moc kamarádů, ale tohle bylo něco, co prostě bylo potřeba udělat. Dnes už by to možná nefungovalo, protože v současnosti je potřeba mít možná trochu měkčí přístup. Ale já jsem měl před sebou misi, věděl jsem, že musím něco změnit. A z nějaké zpětné vazby i z toho, co jsem sám vypozoroval, právě tohle v kabině a v týmu chybělo. Tohle bylo něco, co jsme s pár dalšími kluky viděli, že se prostě musí udělat. Nevedla k tomu žádná oklika, museli jsme jít přímo a nastavit správný tón," vysvětloval Chára.

Při tréninkových cvičeních býval vždycky první. Skoro vždycky si přidával. Nikdy zbytečně nevtipkoval, na zimáku vždy vyzařoval ohromné zaujetí a oddanost. Mladí hráči 'pod ním' se postupně přizpůsobovali drilu, jaký dosud neznali.

"Všechno začíná od správného chování, správných návyků. Být připravený na trénink, už na začátku přípravného kempu být v té nejlepší kondici. Nebuď líný, nesnaž se něco ošulit. Buď připravený. Přijď a ukaž, že chceš být součástí tohoto týmu a že chceš něco změnit. Tohle bylo mým cílem. Chtěl jsem všechny posunout do dalšího levelu," vzpomínal na bostonské začátky.

Ohlédnutí za kariérou Zdena Cháry v NHL

"Samozřejmě tam byly nějaké tréninky, kde mezi námi létaly jiskry. Ale pokud jste obklopeni správnými lidmi se správným přístupem a disciplínou, tak je to jednodušší. Stali jsme se partou, která chce něco změnit. Netrvalo to dlouho, než všichni pochopili, že právě takhle se zlepšíme. Není lepší cesta než to, že budeme v tréninku tlačit jeden druhého, aby vydal maximum. Pokud se v přípravě nutíte jít na své limity, tak je to pak v zápasech jednodušší. A zároveň tím roste respekt mezi spoluhráči, protože víte, že když to bude naplno dělat na tréninku, udělá to i v zápasech - a pak se na něj můžete spolehnout."

Z průměrného mužstva tak postupně rostl gigant, který se na dlouho zařadil k nejlepším v celé NHL. Od roku 2008 až do Chárova odchodu před třemi lety nasbírali Bruins v 938 utkáních základní části 539 výher - víc jich za stejné období měli jen Washington Capitals (553) a Pittsburgh Penguins (551). S 1194 body byl tým v tomto období na děleném druhém místě za Capitals (1213).

V roce 2011 pak Chára dovedl jako první kapitán vyrůstající za Železnou oponou tým ke Stanley Cupu; v letech 2013 a 2019 do finále.

Ohlédnutí za kariérou Zdena Cháry v NHL

Nejraději dnes pochopitelně vzpomíná na sezonu 2010-11, kterou Bruins zahájili přípravným duelem v Belfastu a Liberci a poté dvěma zápasy základní části proti Phoenix Coyotes v pražské O2 areně.

"To byl klíč. Na tom tripu jsme se opravdu stmelili. Trvalo to skoro dva týdny. V Severním Irsku i v Česku, zažili jsme jiné fanoušky, jinou kulturu. Ty večery pohromadě byly úžasné. Všechno se to povedlo, celá ta atmosféra nám pomohla utužit partu a od toho jsme se odrazili," vrátil se Chára k povedenému Eurotripu.

Po něm Boston s gólmanskou dvojicí Tim Thomas, Tuukka Rask a s Davidem Krejčím na pozici prvního centra vyhrál se 103 body Severovýchodní divizi a v play off se dostal až na vrchol. Slovenský čahoun v první obraně k tomu během 24 startů pomohl bilancí 2+7 a +16 body v plus/minus hodnocení. A samozřejmě i svými opěvovanými vůdčími schopnostmi.

"Opravdu věřím, že tehdy jsme neměli slabinu. Měli jsme dva velice solidní brankáře, měli jsme obránce, kteří dobře bruslili, uměli rozehrát, uměli přitvrdit a uměli se prát. A vepředu jsme měli mix zkušenosti, mládí, rychlosti, tvrdosti i techniky," kvitoval Chára, který si rád připomíná také jednoznačnou převahu v některých zápasech.

"Pamatuju si, že v těch letech k nám jezdili soupeři a zkoušeli to na nás různými způsoby. Jednou posadili všechny tvrďáky a snažili se nás přebruslit s rychlými hráči. Jindy na to šli přes tvrdost. A my jsme je porazili. Myslím, že někdy v březnu přijeli Dallas Stars a nasadili všechny důrazné hráče. Zápas začal čtyřmi rvačkami, měli jsme v něm pět bitek, ve všech jsme uspěli a vyhráli jsme 2:0. Byli jsme schopní uspět s každým typem hry, který na nás vytáhli. Tak moc jsme byli dominantní. To byl nejlepší tým, v jakém jsem kdy hrál."

Nejlepší slovenský obránce všech dob odešel z Bostonu v roce 2020 do Washingtonu a rok nato ukončil kariéru jako člen New York Islanders, kde 25 let, 1680 zápasů a 680 bodů před tím v NHL začínal. Jeho srdce však dál zůstává v Bostonu stejně jako bájná podkova, jež pomohla naklonit si hokejové bohy.

A zůstává tam i vítězná mentalita a duch kamarádství, který dokázal překlenout mnohé překážky a vytvořit tak pospolitou skupinu, jaké šéfoval slovenský kapitán.

"Měli jsme strašně dobrou partu, všichni měli k sobě hrozně blízko. Nikdo nezáviděl, že někdo jiný hraje víc, naopak všichni všem fandili. Pro nás lídry to bylo snadné, protože jsme toho vlastně nemuseli moc dělat. Všichni byli ohromně odpovědní a všichni jsme byli skvělí kamarádi, i když jsme na tréninku po sobě šli tvrdě," vzpomínal Chára.

Chara BOS

Z vítězné sestavy roku 2011 už hrají jen Milan Lucic a Brad Marchand za Bruins a Tyler Seguin za Dallas, brusle možná obuje ještě David Krejčí v Evropě. Ať už aktivní hráči, nebo hokejoví důchodci se však pamětníci na triumf před 12 lety dodnes setkávají ve skupinovém chatu.

A Chára potvrdil, že nejde jen o letmé a nepravidelné zdravice, ale o aktivní a častou konverzaci.

"Nejsme tam každý den, ale když se to rozjede a vy jdete brzy do postele, tak druhý den najdete na mobilu nějakých 50 zpráv. Než se tím prokoušete, tak se musíte vždycky smát. Tohle se nikdy neomrzí, i když to jsou ti stejní lidé, co si dělají srandu ze stejných kluků, stejné fóry... Někdy jsme prostě jako děti."

Příbuzný obsah