Prvním týmem z expanze 1967, který dosáhl na Stanley Cup, byli až v roce 1974 Philadelphia Flyers. Blues tak dlouho vévodili žebříčku týmů, jejichž čekání na první Stanley Cup se neustále prodlužovalo. Teď je ovšem na čele vystřídali Buffalo Sabres a Vancouver Canucks svorně čekající od vstupní sezony 1970-71.
Od roku 1967 marně touží po Stanley Cupu Toronto Maple Leafs, ale to je trochu jiný příběh. Slavný kanadský klub byl ve finále jednadvacetkrát, pohár získal třináctkrát. Ovšem před 52 lety se zasekl a dosud se nenašel opravář, který by poškozený strojek nahodil...
Blues jsou ale po celou dobu své existence považováni za příkladný klub a vzor pro ostatní. Snad s výjimkou období po výluce 2004-05, kdy se pětkrát z následujících šesti sezon nedostali do play off.
V letech 1980-2004 však St. Louis pětadvacetkrát v řadě prošlo do vyřazovací části. Ovšem jen dvakrát si zahrálo v konferenčním finále.
V roce 1986 mělo k postupu do finále Stanley Cupu opravdu blízko. V sérii s Calgary Flames prohrávali Blues 2:3 na zápasy, za stavu 2:5 jen 12 minut před koncem 6. zápasu předvedli obrat, který byl překřtěn na Zázrak pondělní noci. Výhrou 6:5 v prodloužení si vybojovali možnost utkat se v sedmém utkání v Saddledomu. To ovšem ztratili v poměru 1:2.
Sestava, v níž dominovali Doug Gilmour, Bernie Federko, Greg Paslawski, či Brian Sutter pod vedením kouče Jacquese Demerse, se na 15 let stala poslední v dějinách Blues, jež se objevila ve finále konference.
Až v sezoně 2000-2001 na přetrženou nit navázali s Joelem Quennevillem na lavičce hráči jako Pierre Turgeon, Al MacInnis, Keith Tkachuk, Scott Young a Chris Pronger. Pozdější vítězové Stanley Cupu Colorado Avalanche však byli jasně lepší a v pěti zápasech postoupili do finále.
V St. Louis při tažení za pohárem neuspěly ani další legendy: Bob a Barclay Plagerovi, Garry Unger, nebo skvělý střelec Brett Hull, jenž v 744 zápasech za Blues nastřílel 527 gólů a nasbíral 936 bodů. Ale pro Stanley Cup si došel až v dresu Dallas Stars a Detroit Red Wings.