GettyImages-1479204013 (1)

I v této sezoně se na NHL.com/cs věnujeme českým hokejistům, kteří zanechali stopu v NHL a v současnosti pokračují v kariéře na evropských kluzištích. Jedním z nich je navrátilec do reprezentace Andrej Šustr.

----------------------

V národním týmu už odehrál přes tři desítky duelů, ale ten poslední před nynějším trojzápasem v rámci Euro Hockey Tour se konal už v dubnu 2024. I proto Andrej Šustr přijal reprezentační pozvánku na Nocco Hockey Games s radostí.

"Je to pro mě obrovská čest, že tady můžu ve svých letech být," řekl zkušený obránce na turnaji, na němž byl se dvěma góly a jednou asistencí ze třech startů dokonce nejproduktivnějším hráčem celého mužstva a dokonce i celého turnaje.

Tím jen potvrdil oprávněnost toho, že ho nový kouč Zdeněk Moták povolal do reprezentace. Ač koncem listopadu oslaví 36. narozeniny, prožívá Šustr výkonnostní renesanci. Ve finském Jukuritu má po 20 startech 18 bodů za gól a 17 asistencí. Je devátým v bodování celé ligy, nejlepším nahrávačem soutěže a jasně nejproduktivnějším obráncem.

"Kdyby mi to někdo řekl, když to v některých bodech té kariéry nevypadalo úplně dobře..." zamyslel se. "Každopádně mám velkou radost, že se člověk poučil a dokázal se znova dostat zpátky mezi elitní české hráče. Za to jsem opravdu strašně rád a za tu šanci jsem strašně vděčný."

Jak vnímáte novou éru národního týmu, která začala pod koučem Motákem, jenž nahradil Radima Rulíka?
"Samozřejmě v mých letech pořád hrát na takové úrovni a dostat takovou příležitost je něco, čeho si strašně vážím, protože ne všichni ji dostanou. Ta nálada je celkově spíš taková, že je třeba, aby hráli mladí, mladí, mladí. Já si ale opravdu vážím toho, že trenéři vkládají důvěru do nás starších hráčů, kteří by měli jít příkladem a předat těm mladým klukům zkušenosti."

Podobně jako jste vy sbíral zkušenosti od starších i třeba během působení v NHL u Tampa Bay Lightning či Anaheim Ducks?
"Přesně tak. I já jsem měl možnost se učit od starších hráčů, ať už to bylo v NHL, na farmě nebo v národním týmu. Vnímám to tady jako příjemné ocenění. Chceme jít příkladem a držet nějaký standard, který by v tom hokejovém prostředí měl být."

Z působení a vystupování hráčů i nově poskládaného trenérského štábu je dobře patrná pozitivní atmosféra, která v kabině panuje. Můžete to potvrdit?
"Je to tak. Samozřejmě je to nový start, nová energie, nový vzduch v kabině. A každý je za to rád, že má příležitost se ukázat a být součástí národního týmu. A já osobně hrozně rád potkávám na těch srazech nové hráče. Vždycky bylo fajn si z těch srazů odvézt nějaké přátelství, která přetrvala do dneška. Takže i z toho sociálního hlediska je to hrozně důležité."

Finsko už jste si zkusil po odchodu z Pardubic v sezoně 2024-25, kterou jste dohrál v dresu Tappary Tampere. S jakými očekáváními jste se tam vracel poté, co jste minulý ročník strávil v American Hockey League za záložní tým New York Islanders v Bridgeportu a následně v Kalmaru ve druhé švédské lize?
"Upřímně říkám, že tam člověk nešel s tím, že by měl být nějak vysoko v bodování. Spíš s tím, že chci být oporou a snažit se dělat lepšími hráče okolo sebe, což se mi daří. Dostal jsem i tu roli, kde tohle můžu splňovat a zatím se mi to daří naplňovat možná až nad rámec oproti tomu, jaká byla očekávání. Samozřejmě jsem rád, že to takhle je."

Ve Finsku se vám skvěle daří, máte výborné statistiky a skoro bod na zápas. Co za tím je?
"To je asi hodně věcí dohromady, co se musí sejít. Musíte mít důvěru trenéra. Musí vás dávat do pozic, kde můžete být úspěšný, se spoluhráči, s nimiž si rozumíte... Všechno jde potom tak nějak ruku v ruce s mým hokejovým umem a dovednostmi. Myslím si, že tohle všechno se se mi teďka v kariéře dokázalo sejít na jednom místě."

Je na finské lize něco specifického, co vám vysloveně sedlo, proč se tam cítíte tak dobře?
"Zásadní je, že chceme hodně hrát s pukem a držet ho na holi co nejvíc, někdy možná až moc (s úsměvem). Ale mně to vyhovuje, když člověk má puk na holi a může si dovolit ho podržet, občas třeba i zůstat s ním stát, zkrátka ovlivnit hru i tím, že puk má na holi nějakou chvilku a čeká na moment překvapení. Tenhle styl mi prostě sednul. Všechny ligy jsou trošku jiné a jiné požadavky na hráče mají i ty týmy, ale držet puk a kontrolovat hru tímhle způsobem mi vyhovuje."

Sever Evropy nabízí vedle jiného krásnou přírodu. Věnujete se stále fotografování, které bylo v posledních letech vaším dobře známým koníčkem?
"Pořád je to součástí mého života. Dřív, kdy jsem byl mladší, tak jsem možná publikoval víc, než bych publikoval nyní. Teď veškerá energie samozřejmě připadla sportu a člověk se snaží pořád vystupovat jako hokejista, ne jako fotograf. Protože to občas trošku strhávalo pozornost na jiné věci, než bych já sám asi chtěl."