Hockey Hall of Fame 2026 presser

Carey Price má jednu věc společnou snad s každým brankářem, který chytal NHL v jeho éře: nesnášel rány Alexandra Ovečkina bez přípravy z levého kruhu. 

"Všichni asi budete znát odpověď na tuhle otázku. On tam zaparkoval a pak na vás poslal puk rychlostí sto mil za hodinu dvanáctkrát za zápas," vzpomínal bývalý gólman Montreal Canadiens na rekordmana v počtu gólů v NHL (930) během nedělního setkání s fanoušky ESSO Inductee Fan Forum ve velkém sále Hokejové síně slávy v Torontu.

Fan Forum je každoroční akcí, která se koná v předvečer vstupu nových členů do Síně slávy. Jde o hodinové povídání s hvězdami o jejich kariérách i vzpomínkách.

Price se ho v neděli účastnil s dalšími osobnostmi, které budou v pondělí uvedené do vybrané společnosti - spolu s ním byli na pódiu Keith Tkachuk, Pekka Rinne, Cindy Curleyová a Patrice Bergeron.

2026 Hockey Hall Of Fame Induction Press Conference

"Přišlo mi, že nejlíp hrál vždycky, když přijel do Montrealu," řekl Price o Ovečkinovi. "Byl to velký soutěživec. Určitě nejtěžší soupeř, jakého jsem proti sobě měl."

Rinne poté upozornil, že u Nashville Predators na kanonýra Washington Capitals narazil jen dvakrát do roka. Což bylo jeho štěstí.

"Pro mě bylo těžké chytat proti Patricku Kaneovi," uvedl bývalý finský brankář. "S Chicagem jsme hráli pořád a byly to za ty roky velké bitvy. (Kane) byl strašně šikovný. I když spíš nahrával, tak uměl dát i gól a člověk na něj musel být pořád nachystaný." 

Douglass Berg přišel do velkého sálu v barvách Predators s nápisy #RINNEWALL. Jeho žena Sally měla na dresu s číslem 59 jmenovku CRAZY ASIAN.

Douglass se v publiku postavil a Rinnemu připravil při nástupu velké ovace. Brankář se na něj usmál a ukázal na něj, později mu děkoval za účast a zdálo se, že ho za ta léta v Nashvillu dobře zná.

"Když na tebe pojedou dva na jednoho, kterého obránce Preds bys chtěl mít před sebou?" zeptal se ho pak Berg.

Rinne vybral Sheu Webera, jenž je sám členem Síně slávy od roku 2024.

"Shea je jeden z nejlepších, kteří kdy hráli," řekl.

Všech pět nových členů pak mělo prozradit svůj oblíbený tým a rok. 

A Tkachuk způsobil nevoli kanadských diváků. "Nejoblíbenější byla pro mě reprezentace na Světovém poháru 1996," řekl bývalý americký útočník Tkachuk, jenž tehdy s USA turnaj vyhrál.

"Semleli jsme Kanadu," usmál se někdejší vyhlášený tvrďák a provokatér.

Ten zároveň řekl, že byl jediným hráčem na pódiu, kterého během kariéry několikrát vyměnili. 

"Asi si za to holt můžu sám," mrknul do publika, které tím znovu uvolnil.

Bergeronovou nejoblíbenější partou byli Boston Bruins v roce 2011 s Davidem Krejčím a Zdeno Chárou, kteří tehdy získali Stanley Cup. Pro Rinneho zase Predators, jež se dostali do finále v roce 2017. I Price vyzdvihl finálový tým Canadiens z roku 2021. 

A Curleyová nejraději vzpomíná na Providence College ze sezony 1981-82.

Rinne pak hovořil o tom, jak se stal gólmanem. Vděčí za to svým bratrancům.

2026 Hockey Hall Of Fame Induction Press Conference

"Začalo to hokejbalem na ulici, když mi bylo pět let," vykládal.. "Bratránek Jari byl gólman. Byl o sedm let starší než já, samozřejmě jsem k němu vzhlížel. Myslel jsem si, že nosit betony a lapačku byla ta nejhustší věc na světě. Takže jsem se do té pozice hned zamiloval." 

Záludný dotaz od fanouška v dresu Toronto Maple Leafs mířil na to, za který tým by jednotliví respondenti tajně chtěli hrát, kdyby měli tu možnost.

Price na to odpověděl velmi rychle.

"Skoro jistě ne," naznačil, že Toronto by to nebylo. Podle něj během kariéry nikdy netoužil chytat jinde než v Montrealu.

Bergeron řekl totéž o Bruins, i když by se mu líbila i možnost zahrát si s Joe Sakikem a Peterem Forsbergem. Vyrůstal totiž na východě Kanady jako fanoušek the Quebec Nordiques a oba zmiňovaní byli jeho idoly.

Tkachuk se pak otočil směrem k početným fanouškům Canadiens a Bruins v publiku a řekl jim: "V 70. a 80. letech by se tohle nemohlo stát, aby vedle sebe takhle poklidně seděli fandové Montrealu a Bostonu."

Americký forvard, jenž vyrůstal v Bostonu, odpovídal na dotaz jednoho z diváků, který přiletěl právě z tohoto města: "Na který moment z mládí by byl hrdý váš otec?" 

Od srdce pak promluvil o tátovi Johnovi.

"Opravdu tvrdě dřel. Víc než 40 let pracoval jako bostonský hasič a měl ještě druhou práci, aby uživil mě i mé sourozence.  A myslím, že když mě přijali na Bostonskou univerzitu, tak to byl nejšťastnější chlap na světě, protože věděl, že budu doma a on bude moct chodit na moje zápasy," uvedl Tkachuk.

"On je jedním z těch mužů , opravdový Bostoňan, který toho moc nenamluvil. Skvělý chlap. Byl u námořnictva, dvakrát ve Vietnamu. Jestli má být někdo v Síni slávy, tak ne já, ale on."

Příbuzný obsah