Díky, táto. Zemřel Walter Gretzky, otec čísla 99
Nejslavnější z hokejových rodičů zesnul ve 82 letech. Byl mojí hlavní inspirací, uvedl jeho syn Wayne
"Já a moje žena Janet v hlubokém smutku oznamujeme, že táta odešel na věčnost," napsal Wayne Gretzky na Twitter. "Poslední roky statečně bojovat s Parkinsonovou nemocí i dalšími potížemi, nikdy se ale nevzdával. Pro mou sestru a mé tři bratry byl táta vždycky kapitán týmu - chránil nás, vedl nás a radil nám. Každý den dohlížel na každý krok naší rodiny."
Walter Gretzky se narodil 8. října 1938 a vyrůstal na rodinné farmě v Canningu ve státě Ontario. Na střední škole vynikal v atletice, ještě lepší však byl v hokeji, góly sázel za celek Woodstock v juniorském béčku.
Jeho další hokejové sny se však neuskutečnily, neboť byl shledán příliš drobným - měřil zhruba 175 centimetrů a vážil necelých 65 kilogramů.
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Právě v Canningu potkal svoji budoucí manželku Phyllis Hockinovou, vzali se v roce 1960 a narodilo se jim celkem pět potomků: syn Wayne, dcera Kim a po nich další tři chlapci Keith, Glen a Brent. Phyllis zemřela v roce 2005.
Wayneovi bylo jen sedm měsíců, když se rodina přestěhovala do Brantfordu, vzdáleného od Canningu jen pár desítek kilometrů. Právě zde Walter na dvorku vybudoval nejslavnější domácí hokejové kluziště, na němž se Wayne naučil základům tohoto sportu - s bruslením zase poprvé začal na nedaleké řece Nith.
"Jakmile jsme mu nazuli brusle, bylo ze všeho nejtěžší donutit ho je dát dolů," napsal Walter v roce 1985 v knize Gretzky: Z kluziště na dvorku až ke Stanley Cupu.
"Prostě to miloval, nikdy neměl dost a využíval každou chvíli k tomu, aby mohl stát na bruslích. Nedaleko našeho domu byl park s venkovním kluzištěm, tam jsem ho začal brát asi ve třech letech. Jenže jsem málem vypustil duši: zatímco všechny děti dobruslily, sbalily se a odešly domů, Wayne tam pořád kroužil a v autě seděl jeden velký rampouch - já."
"Proto jsme si jednoho dne promluvili s Phyllis. Říkám jí: Já snad zmrznu na kost, zároveň chápu, jak strašně moc touží být na bruslích. Tak mu příští zimu uděláme hřiště za barákem, aby tam mohl řádit, jak dlouho bude chtít. Chápete to? Tady nešlo o ambice, ale o přežití. Ne o Wayneovo, o moje!"
Ve stejné knize zase Wayne připomněl, že právě na domácím hřišťátku započala jeho cesta do NHL.
"V roce 1979 jsem jednomu reportérovi řekl, že jsme s tátou byli na kluzišti čtyři hodiny denně," vzpomínal Gretzky. "A oni mě citovali: Upřímně, byla taková zima, že jsem šel domů s brekem. Jenže pointa toho příběhu byla poněkud jiná."
"Když se mě ptali, jestli jsem trénoval čtyři hodiny, jen jsem odvětil, že nejspíš ano. Zpětně viděno jsem to ovšem nikdy nebral jako trénink, takhle jsem nad tím nepřemýšlel. Prostě jsem to dělal, protože mě hokej strašně bavil. Určitě to nebylo nic ve smyslu: Dneska tam vydržím čtyři hodiny, protože když to dokážu, budu mít jednou šanci naskočit do NHL."
Walter Gretzky byl synovi neustále nablízku: od žáčků přes juniorku až do chvíle, kdy si jako mládežnický zázrak připsal Wayne svůj profesionální debut ve WHA a následně přešel do NHL. V ní získal čtyřikrát Stanley Cup s Edmonton Oilers, nastupoval také za Los Angeles Kings, St. Louis Blues a New York Rangers a drží neotřesitelné rekordy v podobě nejvíce gólů (894), asistencí (1963) a bodů (2857).
Jakožto vyhledávaný řečník na charitativních akcích obdržel Walter Gretzky v roce 2007 Řád Kanady, nejvyšší civilní vyznamenání v zemi - za "přínos k rozvoji mládežnického hokeje a svou oddanost nesčetnému množství veřejně prospěšných událostí". V roce 2010 pak při vancouverských zimních hrách nesl olympijskou pochodeň, kterou předtím při slavnostním zahájení zapálil jeho syn Wayne.
"On byl důvodem, proč jsem se zamiloval do hokeje. Inspiroval mě k tomu, abych byl nejlepší nejen na ledě, ale hlavně v životě," napsal Wayne Gretzky. "Bude nám moc chybět, ale taky vím, že je už zase s mámou. On byl opravdový Great One, nejhrdější Kanaďan ze všech."
"Táto, milujeme tě."
